Čína zvýšila domácí ceny paliv už počtvrté v letošním roce poté, co světové ceny ropy prudce vzrostly v souvislosti s válkou v Íránu, což zvyšuje náklady pro řidiče i dopravce a v některých částech země vyvolává dlouhé fronty u čerpacích stanic.
Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) oznámila, že maloobchodní ceny benzinu a nafty vzrostou od půlnoci 10. března. V Číně ceny paliv stanovuje tato komise, která je hlavním orgánem hospodářského plánování režimu. Podle nového cenového schématu se ceny benzinu zvýšily přibližně o sedm procent.
Podle čínských médií National Business Daily (NBD) jde o největší jednorázovou úpravu od března 2022. Od 20. ledna Čína zvýšila ceny paliv čtyřikrát – 20. ledna, 3. února, 24. února a při nejnovější úpravě.
Zvyšování cen následovalo po prudkém růstu světových cen ropy. Futures na americkou lehkou ropu s dodáním v dubnu na burze New York Mercantile Exchange se 9. března krátce přiblížily k hranici 120 dolarů za barel, což představuje nárůst o více než 30 procent.
Dlouhé fronty na čerpacích stanicích
S růstem cen začali řidiči v několika regionech Číny hlásit dlouhé fronty u čerpacích stanic.
Deník Epoch Times hovořil s několika obyvateli z různých částí Číny, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli obavám z možných represí.
Obyvatel provincie Heilongjiang řekl Epoch Times, že zemědělci, kteří potřebují palivo pro zemědělské stroje, mají kvůli prudkému růstu poptávky potíže s nákupem benzinu.
„Na čerpací stanici je příliš mnoho lidí a musíme si vzít číslo do fronty a čekat,“ řekl tento obyvatel. „Postavíte se do fronty jeden den a někdy dostanete palivo až druhý den.“
Dodal, že místní obyvatelé si obvykle plní palivo nejen do vozidel, ale také do barelů.
V provincii Henan jiný obyvatel sdělil Epoch Times, že čerpací stanice byly přeplněné po celý den.
„Tady se ani nedostanete do fronty,“ řekl tento obyvatel. „Dlouhé fronty jsou ráno i odpoledne.“
Čínské médium Kaiping News uvedlo, že večer 9. března stála vozidla ve frontě před čerpací stanicí ve městě Kunming v Číně, zatímco personál pracoval nepřetržitě, protože všechny výdejní stojany byly plně obsazeny.
Dne 13. března se americký prezident Donald Trump zmínil o zprávách o nedostatku paliva v Číně během rozhovoru v pořadu „The Brian Kilmeade Show“.
„Zprávy o dlouhých frontách jsou správné,“ prohlásil Trump.
Klesající zisky čerpacích stanic
Navzdory vyšším cenám někteří prodejci paliv v Číně uvádějí, že jejich ziskové marže se zmenšují.
Analytici společnosti Sublime China Information podle čínských médií NBD uvedli, že velkoobchodní ceny benzinu a nafty prudce vzrostly spolu s náklady na ropu, zatímco maloobchodní ceny zůstávají kvůli čínskému cenovému systému omezené. Výsledkem je výrazné zúžení rozdílu mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami.
Podle datového modelu společnosti Sublime China Information klesla teoretická zisková marže hlavních distributorů nafty k 6. březnu přibližně na 666 jüanů za tunu (asi 97 dolarů), což je pokles téměř o 59 procent oproti předchozímu období. Ziskové marže u benzinu a nafty u nezávislých rafinerií rovněž výrazně klesly.
Mezinárodní energetická agentura 12. března uvedla, že válka v Íránu způsobuje největší narušení dodávek v historii světového ropného trhu.
Čína dál dováží íránskou ropu
Čína nadále přijímá íránskou ropu prostřednictvím alternativních tras navržených tak, aby obcházely Hormuzský průliv – klíčové úzké místo světového energetického trhu, které je kvůli válce v Íránu ohroženo možným uzavřením, uvedlo několik zdrojů z čínského energetického sektoru a analytiků, kteří hovořili s Epoch Times pod podmínkou anonymity kvůli obavám z možných represí.
Jedna z těchto tras vede přes íránský jihovýchodní přístav Jask, relativně nový exportní terminál ležící mimo Hormuzský průliv. Tankery zde mohou nakládat ropu přímo v Ománském zálivu, a vyhnout se tak úzké námořní cestě, kde je vojenské napětí nejvyšší.
Zdroj z čínského energetického sektoru obeznámený s obchodem s ropou mezi Čínou a Íránem sdělil Epoch Times, že dodávky íránské ropy do Číny zůstaly konfliktem z velké části nedotčeny.
„Od vypuknutí války připlouvá íránská ropa do přístavů v provinciích Shandong a Zhejiang téměř normálně,“ řekl tento zdroj.
Podle něj není pokračující tok ropy náhodný, ale je výsledkem krizového plánování mezi Pekingem a Teheránem ještě před eskalací konfliktu.
„Ještě před začátkem války dosáhl Peking s vysokými íránskými představiteli dohody o tom, jak dopravovat ropu do Číny, pokud by se situace vymkla kontrole,“ vysvětluje zdroj. „Většina íránské exportované ropy nakonec končí na čínském trhu.“
Dodává, že krátce před zahájením americko-izraelských úderů proti Íránu vydaly čínské obchodní úřady interní pokyn podřízeným institucím. Instrukce požadovala přípravu na dva možné scénáře – jeden, v němž by dodávky íránské ropy mohly být zcela přerušeny, a druhý, který by zahrnoval nouzová opatření k výraznému zvýšení dovozu ruské ropy.
Jask se stává novým exportním uzlem
Zdroj poznamenal, že íránský přístav Jask se během konfliktu stal klíčovým uzlem pro udržení exportu ropy.
Přístav leží mimo Hormuzský průliv, což tankerům umožňuje vyplout přímo do Ománského zálivu, aniž by musely proplouvat úzkým průlivem.
Výzkumná finanční platforma Global Markets Investor 13. března na síti X uvedla, že íránský export ropy od začátku války dosahuje v průměru přibližně 2,1 milionu barelů denně, což je o něco více než zhruba dva miliony barelů denně exportované před konfliktem.
Podle zdroje směřuje velká část těchto dodatečných objemů do Číny prostřednictvím alternativních tras, včetně Jasku.
„V době, kdy světové ceny energie prudce rostou a mnoho tankerů se oblasti vyhýbá, zůstávají plavidla spojená s takzvanou čínskou stínovou flotilou v Ománském zálivu neobvykle aktivní,“ konstatuje zdroj.
Někteří analytici se domnívají, že pokračující obchod s ropou odráží širší geopolitické kalkulace.
Čínský odborník na zahraniční politiku v důchodu, který nyní působí v Belgii, sdělil Epoch Times, že nákupy íránské ropy ze strany Pekingu mohou Teheránu během konfliktu poskytovat klíčovou ekonomickou podporu.
„Ropa proudící do Číny se v praxi stává finanční podporou íránského režimu během války,“ zmiňuje tento odborník.
„Zatímco mezinárodní společenství se snaží omezit eskalaci a konflikt, Peking využívá zadní kanály, jako je Jask, aby udržel tok peněz do Teheránu.“
Podle tohoto odborníka se Čína může zároveň snažit zajistit levnější ropu a rozšířit své strategické energetické rezervy v době, kdy napětí tlačí světové ceny vzhůru.
„Zdá se, že Peking buduje síť energetické bezpečnosti založenou na takzvané ose zla v konfliktech na Blízkém východě,“ poznamenává odborník.
Zdroj blízký čínskému diplomatickému sboru sdělil Epoch Times, že Peking začal připravovat alternativní trasu pro přepravu ropy z Íránu už před několika lety.
Čína podle tohoto zdroje podpořila výstavbu přibližně 1 000 kilometrů dlouhého ropovodu, který spojuje vnitrozemský ropný uzel Goreh s terminálem Jask v Ománském zálivu. Ropovod umožňuje íránské ropě zcela obejít Hormuzský průliv ještě před jejím naložením na tankery.
„Velké objemy ropy nyní obcházejí snadno blokovatelný Hormuzský průliv a jsou nakládány přímo v Ománském zálivu pro přepravu do Asie,“ sdílí zdroj.
„Právě toto je válečná zadní cesta, kterou si Komunistická strana Číny ponechala jako rezervu pro případ extrémních sankcí nebo možného konfliktu.“
Zdroj doplňuje, že projekt je součástí rozsáhlé pětadvacetileté dohody o spolupráci, kterou Čína a Írán podepsaly v roce 2021.
Na této zprávě se podíleli Yang Xu, Gu Xiaohua a Wu Fei.
