V Americe propukla krize úzkosti, postihuje každého sedmého dospělého člověka

Podle většiny ukazatelů utrpělo duševní zdraví v Americe od počátku pandemie covidu-19 velkou újmu.

V letošním roce hlásí zdravotníci nárůst úzkosti a deprese u dospělých Američanů. Odborníci však tvrdí, že to má i svou světlou stránku: lidé jsou nyní ochotnější vyhledat pomoc a zkoumají možnosti léčby.

Podle společnosti Advanced Psychiatry Associates patří úzkost k nejčastěji diagnostikovaným duševním onemocněním, jimiž trpí přibližně 40 milionů dospělých Američanů. Pod tuto úzkost spadá celá řada uznávaných stavů, včetně úzkostné poruchy, panické poruchy, sociální úzkosti a separační úzkosti.

„Osobně jsem zaznamenal nárůst klientů, kteří se potýkají s úzkostnými poruchami, zejména v posledním roce,“ sdělil Dr. Nick Bach e-mailem deníku Epoch Times. Bach je certifikovaný psycholog pracující ve společnosti Grace Psychological Services v Louisville ve státě Kentucky.

Kromě zvýšeného počtu pacientů zaznamenal v poslední době také trend klientů s úzkostnými poruchami, jejichž stav se zlepšoval, ale kteří se do jeho ordinace vraceli se zhoršujícími se příznaky. Přičítá to z velké části ekonomické nejistotě a zvýšenému působení zpráv a sociálních médií.

„Podle mých zkušeností je jednou z hlavních změn [u pacientů] intenzita a četnost záchvatů úzkosti. Stále více lidí se potýká se zdravotní úzkostí, nejistotou v zaměstnání a sociální izolací … Myslím, že významným faktorem je také zvýšené vystavení sociálním médiím, kde se lidé srovnávají nebo se cítí zahlceni neustálými zprávami,“ řekl Bach.

Ambulantní psychoterapeutka Elizabeth Douglasová také zaznamenala nárůst úzkostných poruch a depresí.

„Jsou zde patrné změny. Problémy s duševním zdravím – zejména úzkost, deprese a vyhoření – se u mnoha lidí zhoršily,“ uvedla Douglasová v textu pro Epoch Times.

V rámci své kliniky Yellow Wallpaper v Minneapolisu Douglasová vypozorovala více faktorů, které u jejích klientů způsobují zvýšenou míru úzkosti a deprese.

Mezi ně patří chronický stres z „dlouhodobé nejistoty“ související s ekonomickými, sociálními a politickými změnami. Svou roli podle ní hraje také sociální izolace, změny v mezilidských vztazích a pracovní vyhoření.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jdou úzkostné poruchy a deprese často ruku v ruce.

Odhaduje se, že každý šestý Američan někdy prodělá depresi, ale těžké depresivní epizody jsou závažnější.

Národní ústav duševního zdraví informoval o zjištěních z národního průzkumu užívání drog a zdraví z roku 2021, podle něhož velké depresivní epizody postihly 21 milionů dospělých Američanů. V každé věkové kategorii byly více zasaženy ženy než muži a nejvyšší výskyt závažné deprese se pohyboval u dospělých ve věkové skupině 18 až 25 let.

Americká psychiatrická asociace v květnu informovala o výrazném nárůstu úzkosti mezi dospělými Američany ve srovnání s průzkumem této skupiny v roce 2023.

V průzkumu provedeném mezi více než 2 200 dospělými uvedlo 43 % respondentů, že se ve svém životě cítí „úzkostněji“ než v předchozím roce.

To je více než 37 % v roce 2023 a 32 % v roce 2022. Za faktory, které přispěly k tomuto nárůstu, respondenti označili aktuální události, ekonomiku, nadcházející prezidentské volby v USA a násilí se zbraní v ruce.

Někteří zdravotníci se domnívají, že tento trend je součástí širšího nárůstu problémů v oblasti duševního zdraví, který byl pozorován během pandemie. Vědci odhadují, že podle Národního ústavu duševního zdraví žije více než jeden z pěti dospělých Američanů s duševním onemocněním.

Úřad pro zneužívání návykových látek a služby duševního zdraví uvádí, že podle odhadů žije 57,8 milionu Američanů ve věku 18 let a starších s duševním onemocněním. Toto číslo představuje téměř čtvrtinu všech dospělých ve Spojených státech.

Přesycení informacemi

Prezident Americké psychiatrické asociace Petros Levounis v květnu prohlásil, že úzkost pramenící z neustálého informačního bombardování je očekávaná.

„Co však vyčnívá, je fakt, že Američané hlásí více úzkostných pocitů než v minulých letech,“ řekl.

„Tento nárůst může být způsoben nebývalým vystavením všemu, co se děje ve světě kolem nás, nebo zvýšeným povědomím o úzkosti a jejím nahlášením.“

To odpovídá poznatkům jiných odborníků na duševní zdraví. Podle Douglasové jsou klíčovou součástí tohoto problému sociální média a srovnávání životního stylu.

„Zvýšené vystavení okleštěné online realitě vedlo k pocitům nedostatečnosti a strachu, že něco zmeškáte,“ řekla.

Elvis Rosales, klinický ředitel kalifornské společnosti Align Recovery Centers, uvedl, že v posledních dvou letech zaznamenal „výrazný nárůst“ klientů, kteří uvádějí problémy s úzkostí. Tento trend se podle něj zřejmě zrychluje.

Všiml jsem si několika hlavních faktorů, které způsobují úzkost, včetně sociálních médií, která vytvářejí neustálé srovnávání a pochybnosti o sobě samém, a stresorů prostředí.

Richard Blake, psycholog

„Neustálá nejistota, kterou lidé zažívají, ať už v souvislosti s globálními událostmi, ekonomickým stresem nebo zdravotními problémy, tlačí mnohé lidi na jejich emocionální hranice,“ uvedl v e-mailu pro Epoch Times.

„Úzkost často vzniká, když má člověk pocit, že ztratil kontrolu nad svým okolím, a vzhledem k povaze dnešního světa není divu, že je úzkost stále častější,“ prohlásil Rosales.

Sociální média jsou dlouhodobě spojována s možnými negativními dopady na duševní zdraví napříč věkovým spektrem. Studie sice nepřinesly konzistentní výsledky, ale vědci stále vyjadřují obavy z možné souvislosti mezi používáním sociálních médií a nemocemi, jako jsou deprese a úzkost.

Bach, Douglasová a Rosales uvedli, že jejich klienti trpí nežádoucími účinky téměř neustálého vystavení zpravodajským událostem, které mohou být zdrcující.

„Klienti také hovoří o neustálém vystavování negativním zprávám, což v nich vyvolává neustálý pocit strachu a bezmoci,“ řekl Rosales.

Dr. Richard Blake si tohoto trendu také všiml. „Všiml jsem si několika hlavních faktorů, které způsobují úzkost, včetně sociálních médií, která vytvářejí neustálé srovnávání a pochybnosti o sobě samém, a stresorů prostředí. Náš svět je toxičtější než před desítkami let, od znečištění po neustálou digitální stimulaci,“ uvedl Blake v textu pro Epoch Times.

Blake je psycholog, který také provedl největší randomizovanou kontrolní studii o vědomém propojeném dýchání a jeho účincích na úzkost.

Podle něj je nárůst duševních onemocnění ironický. „Ačkoli mnoho ukazatelů naznačuje, že se ve Spojených státech cítíme bezpečněji než kdykoli předtím, úzkost lidí prudce vzrostla. To může být způsobeno tím, že s tím, jak jsme se stali bohatšími a bezpečnějšími, jsme ztratili určitou míru odolnosti, takže jsme méně vybaveni na zvládání i menších stresů.“

Blake uvedl, že nárůst diagnostikovaných úzkostných poruch může být částečně způsoben také rozšířením klinického pojmu. Blake uvedl, že někteří psychologové to označují jako „nárůst pojmů“, což znamená, že do dané kategorie spadá více lidí, protože se rozšířila kritéria.

„Navíc se objevil nový fenomén, kdy zvýšený počet diskusí o duševním zdraví mohl přispět k nárůstu psychologických hypochondrů – lidí, kteří si kvůli neustálému vystavování rozhovorům o duševním zdraví začnou nesprávně vykládat normální emoce jako příznaky nemoci,“ řekl Blake.

„Nárůst úzkosti je však mnohostranný problém, který přesahuje pouhé symptomy. Ve hře jsou hlubší společenské a psychologické trendy.“

Záblesk naděje

Přestože v USA přibývá dospělých, kteří hlásí problémy s úzkostí a depresí, podle odborníků se podařilo dosáhnout pozitivního pokroku v destigmatizaci duševních nemocí.

Výsledkem je více lidí ochotných vyhledat pomoc při problémech s duševním zdravím. Behaviorální zdraví, které zahrnuje péči o duševní nemoci, je stále se rozvíjejícím odvětvím zdravotní péče.

Ve zprávě společnosti Trilliant Health z roku 2023 výzkumníci předpovídají, že do roku 2026 bude 25 % Američanů potřebovat přístup k nějakému druhu léčby duševního zdraví.

Tento výsledek poptávky se také odráží v projekcích růstu amerického Úřadu pro statistiku práce na rok 2024 pro povolání a odvětví související s duševním zdravím, které se v uplynulém desetiletí rozšířily. Úřad uvedl, že v tomto sektoru se očekává „silný růst“ až do roku 2032.

S tímto rozšířením přichází i přístup k novějším (nebo starším) nefarmakologickým přístupům k léčbě.

Blake uvedl, že jeho výzkum vědomého propojeného dýchání – techniky kruhového dýchání – se ukázal jako „neuvěřitelně účinný“ nástroj pro zvládání úzkosti a deprese.

„V mé studii jsme zjistili, že dechová cvičení mají velký účinek na snížení klinické úrovně úzkosti, což nabízí novou slibnou možnost léčby. Tradiční metody, jako je terapie a vědomá pozornost, zůstávají zásadní, ale mnoho klientů má prospěch z mnohostranného přístupu, který zahrnuje budování odolnosti prostřednictvím technik regulace nervového systému. Zejména práce s dechem pomáhá klientům znovu se spojit se svým tělem a regulovat své emoční reakce,“ uvedl Blake.

Lidem prospívá, když se naučí, jak se uklidnit, regulovat své emoce a čelit negativnímu myšlení.

Nick Bach, psycholog, Grace Psychological Services

Bach, Douglasová a Rosales zjistili, že pozitivní dopad má také kognitivně-behaviorální terapie, tedy vlastní modifikace negativních myšlenkových vzorců.

„U mnoha mých klientů mi pomáhá důraz na kognitivně-behaviorální terapii a techniky všímavosti. Myslím, že lidem prospívá, když se naučí, jak se uklidnit, regulovat své emoce a čelit negativnímu myšlení,“ řekl Bach.

Douglasová uvedla, že mezi další nástroje, které jejím klientům pomáhají zvládat depresi a úzkost, patří všímavost, meditace, fyzická aktivita, strukturovaný denní režim a vnější podpora.

Řekla však, že pro některé „léky zůstávají důležitou součástí jejich léčebného plánu“.

„Naučit klienty rozpoznat a zpochybnit jejich úzkostné myšlenky může vést k výraznému zlepšení jejich každodenního fungování,“ řekl Rosales.

Rosales si všiml, že v posledním roce zaznamenal nárůst klientů, kteří vyhledávají holistické terapie, jako je akupunktura, změny ve výživě, umění a hudba.

„Myslím, že to odráží rostoucí pochopení toho, že péče o duševní zdraví musí být komplexní a musí se starat o celkové blaho člověka, nejen o příznaky úzkosti nebo deprese,“ řekl.

Douglasová a Rosales také poznamenali, že nárůst telezdravotnických služeb umožnil lepší přístup k péči.

Jedná se o zásadní věc, protože nedostatečný přístup ke službám duševního zdraví byl označen za významný problém. Ve zprávě Mental Health America 2024 se uvádí, že na jednoho poskytovatele péče o duševní zdraví ve Spojených státech připadá odhadem 340 lidí. Organizace rovněž uvedla, že v roce 2022 nebylo léčeno více než 27 milionů Američanů, kteří trpí duševním onemocněním.

Již léta přetrvávají rozdíly v dostupnosti mezi městskými a venkovskými částmi země. Ve studii z roku 2020 zveřejněné v časopise Journal of Clinical and Translational Science vědci upozornili, že více než 60 % Američanů žije na venkově v oblastech s nedostatkem kvalifikovaných poskytovatelů péče o duševní zdraví.

Informační centrum pro zdraví na venkově uvádí, že lidé v mimoměstských oblastech často cestují za službami z velké vzdálenosti a poskytovatelé zdravotní péče mají menší šanci rozpoznat duševní onemocnění u obyvatel z venkova.

Blake, Bach, Douglasová a Rosales se shodují, že větší ochota vyhledat pomoc při problémech s duševním zdravím je pokrok, ale Rosales tvrdí, že stále existují překážky, které je třeba řešit.

„Ještě je před námi dlouhá cesta, abychom zajistili, že každý bude mít přístup k péči, kterou potřebuje,“ dodal Rosales.

„K udržení tohoto pokroku je nezbytná důkladnější osvěta v oblasti duševního zdraví, pokračující destigmatizace a cenově dostupnější možnosti léčby.“

-ete-