CALGARY, Kanada – 1. května roku 2020 kanadská vláda postavila mimo zákon 1500 typů poloautomatických pušek a vyhlásila program výkupu střelných zbraní, v jehož rámci budou nově zakázané zbraně získávány do vlastnictví státu.
Toto opatření bylo reakcí federální vlády na masovou střelbu v Novém Skotsku, při níž bylo ve dnech 18. a 19. dubna 2020 zabito 22 lidí.
Vrah, který se převlékl za příslušníka Královské kanadské jízdní policie a řídil auto upravené tak, aby vypadalo jako hlídkový vůz, použil pušku typu AR propašovanou do Kanady ze Spojených států.
O čtyři roky později, kdy Liberální strana premiéra Justina Trudeaua bojuje o udržení kontroly v parlamentu, obě strany debaty očekávají možné ukončení programu ještě před odevzdáním první zbraně.
Jeden z aktivistů za kontrolu zbraní kritizuje program zpětného odkupu jako příliš slabý.
Nathalie Provostová je mluvčí skupiny PolyRemembers, která vznikla po masové střelbě na montrealské polytechnice ze dne 6. prosince 1989, při níž zahynulo 14 lidí.
Provostová, která tento zločin přežila, na žádost Epoch Times o komentář nereagovala.
Ve svém prohlášení ze dne 11. září vyzvala vládu, aby zrušila výjimky ze zákazu, urychlila dokončení odkupu a odstranila mezery v zákoně.
„Dokonce i program povinného výkupu … ztratí veškerý smysl, pokud současní majitelé [zbraní] … budou moci jednoduše vzít peníze z výkupu na nákup jiných [zbraní], které zůstávají legální, nebo na nákup nových modelů představených … výrobci, kteří se snaží zvýšit své prodeje a zisky,“ napsala Provostová.
V rámci programu byly zakázány některé automatické a poloautomatické pušky, tzv. útočné zbraně.
Pušky jako AR-15, AK-47 a podobné typy již nelze v Kanadě kupovat, prodávat, dovážet, a dokonce ani přepravovat. Plán vyzývá majitele těchto nyní nelegálních zbraní, aby je prodali federální vládě.
Vláda stanovila dvouleté období amnestie, během něhož musí majitelé své zakázané zbraně bezpečně uskladnit, dokud nebude vyřešena logistika programu odkupu.
V roce 2022 bylo období amnestie prodlouženo do října roku 2025.
James Bachynsky, prezident Střeleckého centra v Calgary od roku 2011, uvedl, že střelba v Novém Skotsku byla pouze využita jako záminka pro Liberální stranu, aby zavedla zákaz, který chtěla celou dobu.
Bachynsky uvedl, že zákaz by vraždám v Novém Skotsku nezabránil.
Poukázal na to, že vrah porušil několik zákonů ještě předtím, než vystřelil poprvé. Od pašování zbraní do země po vydávání se za policistu, střelec mohl být obviněn z trestného činu, aniž by kdy položil prst na spoušť, řekl.
„Vláda chtěla, aby bylo vidět, že něco dělá. Zavedla toto [nařízení v Radě], zakázala všechny tyto zbraně, a pak vyšetřování zjistilo, že všechny [vrahovy] zbraně byly stejně propašovány přes americkou [hranici],“ řekl Bachynsky deníku Epoch Times.
Brian Kent souhlasí. Je majitelem firmy Proline Shooters II v Calgary a v oboru střelných zbraní se pohybuje již 42 let. Podle něj je omezování legálního držení zbraní pro vládu nejjednodušší způsob, jak vyvolat dojem, že něco dělá.
Kent řekl, že se domnívá, že „vláda chce odstranit všechny střelné zbraně“ a lidé, kteří vlastní zbraně legálně, jsou „nízko visící ovoce a … snadno se na ně dosáhne“.
Během schůze 19. září Dominic LeBlanc, ministr pro veřejnou bezpečnost, demokratické instituce a mezivládní záležitosti, tato tvrzení popřel, když se ho na to ptal konzervativní senátor Yonah Martin.
„Tento program není v žádném případě zaměřen na sportovce, domorodce nebo osoby, které loví pro obživu nebo provozují sport; jeho cílem je dostat vojenské zbraně z ulic,“ řekl LeBlanc.
Kent o tom však není přesvědčen.
Řekl, že úředníci používají termíny jako „útočné zbraně“, „vojenské zbraně“ a „válečné zbraně“, aby znepokojili a zmátli své voliče. Rozdíl mezi zakázanými a legálními zbraněmi je podle něj spíše otázkou podoby než jejich funkce.
„Mezi [zakázaným] systémem AR-15 a [legální] poloautomatickou puškou Remington 742 není žádný rozdíl. Ve funkci není žádný rozdíl,“ řekl Kent deníku Epoch Times. „AR-15 vypadá nebezpečně a vojensky a ‚panebože, všichni zemřeme‘. Mezi těmito dvěma střelnými zbraněmi není ve skutečnosti ale žádný funkční rozdíl.“
Bachynsky uvedl, že jako prodejce střelných zbraní sleduje změny v zákonech o zbraních. Řekl, že program zpětného odkupu je matoucí. Podle Bachynského by změny mohly některé držitele zbraní zastihnout v nevědomosti.
Seznam zakázaných pušek se za poslední čtyři roky rozrostl z 1 500 na téměř 2 000. To znamená, že pušky, které byly v době sepsání seznamu v roce 2020 legální, již nemusí být povoleny.
„Pokud však nyní vlastníte jakoukoli poloautomatickou pušku, nebo dokonce loveckou pušku, musíte pravidelně kontrolovat [seznam zakázaných střelných zbraní], zda se nestala zakázanou,“ řekl Bachynsky deníku Epoch Times.
Program je rozdělen do dvou fází. V první fázi obchody se zbraněmi prodají vládě všechny zásoby, které nestihly vyvézt nebo prodat před koncem období amnestie. Ve druhé fázi budou jednotliví majitelé prodávat své zakázané zbraně vládě.
V každém případě bude cena stanovena podle vládního odhadu, nikoliv podle částky, kterou zaplatil obchod nebo majitel.
Ke dni 25. září nebyly na internetových stránkách kanadského úřadu pro veřejnou bezpečnost uvedeny žádné podrobnosti o tom, jak a kdy některá z těchto fází začne.
„Další informace o způsobech, které mohou dotčené obchody se střelnými zbraněmi použít k odevzdání svých zásob, a o tom, jak se mohou programu zúčastnit, budou poskytnuty později,“ uvádí se na internetových stránkách Public Safety Canada.
V prosinci roku 2023 vláda přijala zákon C-21, který kodifikoval zákaz prodeje nebo převodu ručních palných zbraní v rámci tohoto plánu.
Současní držitelé ručních zbraní mohou své ruční zbraně převážet a střílet na schválených střelnicích. Nemohou je však nikomu prodat ani darovat. Pokud současní držitelé ručních zbraní zemřou, musí být jejich zbraně předány vládě.
Liberální straně se podařilo prosadit svůj program díky dohodě s Novou demokratickou stranou (NDP). Dne 4. září však NDP od této dohody odstoupila.
Šedesát sedm milionů je neuvěřitelná a šokující částka na program, který ještě ani neexistuje.
Donald Plett, předseda konzervativní opozice, Senát
Donald Plett, vůdce konzervativní opozice v Senátu, kritizoval program na sociálních sítích jako „hloupost za 67 milionů dolarů“. Ve snaze zastavit plán odkupu se zaměřil na jeho výdajovou stránku.
„Šedesát sedm milionů je neuvěřitelná, šokující částka na program, který ještě ani neexistuje a který je v konečném důsledku zaměřen na licencované, vyškolené a zákonů dbalé držitele zbraní, a ne na zločince,“ napsal Plett na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.
LeBlanc tyto výdaje hájil, neboť podle něj financují systémy, které jsou součástí celkového vládního plánu na snížení kriminality.
„[Program výkupu] byl naším předvolebním závazkem. Uznali jsme, že peníze daňových poplatníků je třeba vynakládat uvážlivě, a přesně to budeme dělat,“ řekl LeBlanc.
Představitelé převážně venkovských provincií Alberta a Saskatchewan vyjádřili vůči tomuto plánu nesouhlas.
Premiérka provincie Alberta Danielle Smithová oznámila dne 24. září ve svém příspěvku na X plán na změnu zákona o právech v provincii, který má mimo jiné chránit práva obyvatel Alberty vlastnit a používat střelné zbraně.
Uvedla, že práva na držení zbraní jsou důležitou součástí historie a kultury Alberty.
„Osobně mám pocit, že zákonů dbalí držitelé střelných zbraní byli po desetiletí nespravedlivě terčem útoků naší federální vlády,“ uvedla.
Teri Bryantová, hlavní úřednice pro střelné zbraně v Albertě, uvedla, že program výkupu je federálním zákonem a bude realizován, pokud federální vláda nezmění svůj kurz. Stejně jako Smithová však Bryantová uvedla, že existují kroky, které mohou provinční úředníci podniknout.
„Nemůžeme odmítnout federální zákon, ale to také neznamená, že musíme dělat všechno pro to, abychom s tímto zákonem aktivně spolupracovali,“ řekla deníku Epoch Times.
Zákon o střelných zbraních v Albertě vstoupil v platnost 28. března 2023. Zakazuje používat provinční zdroje k jejich konfiskaci. Omezuje také typy dohod, které mohou místní orgány činné v trestním řízení uzavírat s federálními úředníky, a rozšiřuje povinnosti a pravomoci hlavního úředníka pro střelné zbraně v provincii.
„Tak například většina příslušníků RCMP v provincii Alberta je financována provincií. Takže pokud provincie řekne … nechceme, aby se k zavedení tohoto systému používaly provinční zdroje, pak je to poměrně významná překážka,“ řekla Bryantová.
„Pokud by to opravdu chtěli udělat, mohli by přijít s lidmi, ale pak by museli dodržovat náš zákon o střelných zbraních v Albertě, který mě zmocňuje k tomu, abych vydala licenci komukoli, kdo se na tom podílí.“
Řekla, že rozpory mezi držiteli zbraní a vládou souvisejí spíše s kulturou než se zbraněmi nebo kriminalitou. V souladu s tím uvedla, že tráví většinu času cestováním po provincii, aby s držiteli zbraní hovořila o těchto zákonech.
Tráví také čas v Ottawě, kde hovoří s federálními úředníky o obavách Alberťanů.
Zákonodárci v Ottawě a obyvatelé venkovských oblastí Alberty jsou podle Bryantové vůči sobě ostražití a nahradit tuto ostražitost důvěrou by mohlo být prvním dobrým krokem.
„V tomto případě se chystáte regulovat skupinu lidí. Musíte mít u těchto lidí důvěryhodnost a musíte mít jejich důvěru. To je zásadní prvek,“ řekla.
Bryantová uvedla, že v Kanadě vlastní alespoň jednu zbraň asi 10 procent obyvatel.
Na této zprávě se podílel Noe Chartier.
–ete–
