Analýza zpráv
WASHINGTON – Jak se obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou vyostřuje, Peking se zdá být připraven použít jakékoli prostředky, aby boj prodloužil, místo aby ustoupil.
Mnozí ve Washingtonu tvrdí, že udržení vysokých cel by nakonec mohlo ukončit obchodní vztahy obou zemí a urychlit dlouho žádoucí oddělení americké ekonomiky od Číny. Ztráta přístupu k rozsáhlému americkému trhu by byla pro Čínu velkou prohrou.
Vzestup Číny od jejího vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001 byl do značné míry poháněn kontroverzními obchodními praktikami, mezi něž patří krádeže duševního vlastnictví, útoky na zahraniční firmy působící v zemi a masivní subvencování domácích podniků. Peking je proto odhodlán tyto merkantilistické strategie udržet, uvádí Robert Atkinson, prezident think‑tanku Information Technology and Innovation Foundation.
I kdyby Peking usedl k jednacímu stolu, není ochoten ustoupit v klíčových otázkách, které si americká vláda přeje vyřešit, řekl Atkinson Epoch Times. „Nikdy nebyli ochotni ani přiznat, že tyto věci představují problém,“ dodal a upozornil, že Peking je ochoten nést oběti v podobě dopadů obchodní války v mnohem větší míře než Spojené státy.
K 15. dubnu činí americká cla na mnoho čínských dovozů 145 %, zatímco čínské sazby na americké zboží dosahují 125 %. Americký prezident Donald Trump již naznačil, že je ochoten snížit nebo pozastavit cla, pokud bude Čína souhlasit s dalším kolem vyjednávání. Jeho nabídka však byla Pekingem veřejně odmítnuta.
Komunistická strana Číny (KS Číny) již zareagovala řadou taktik ze svého tradičního repertoáru, aby Spojeným státům vrátila úder. Mezi tyto kroky patří šíření antiamerické propagandy, vyvíjení tlaku na americké korporace, aby lobovaly ve prospěch režimu, a omezování dodávek vzácných zemin.
Šíření propagandistických videí
Po léta čínský režim používá propagandu k ovlivňování veřejného mínění doma i v zahraničí. Nyní nasazuje stejnou zbraň, aby manipuloval, jak veřejnost vnímá Trumpova cla. Podle Kevina O’Learyho, investora z pořadu „Shark Tank“, spočívá nejnovější trik KS Číny ve vlně videí na TikToku, která Američany zesměšňují a byla vygenerována umělou inteligencí.
„TikTok je špionážní zbraň – tečka,“ prohlásil O’Leary během slyšení před Kongresem 9. dubna, které se zabývalo finanční agresí čínského režimu.
„Je to jeden z nejlepších propagandistických mašinérií, jaké jsem kdy viděl,“ řekl o TikToku. „Chcete‑li to dokázat, podívejte se za posledních 24 hodin na videa vygenerovaná umělou inteligencí, která zachycují obézní Američany u šicích strojů.“
Řekl, že za těmito videi stojí Komunistická strana Číny, která začala kolovat krátce poté, co Trump 2. dubna oznámil nová cla. Klipy vygenerované umělou inteligencí ukazují obézní Američany shrbené nad šicími stroji, záběry Trumpa a jeho republikánských spojenců pomalu šijících látku a miliardáře Elona Muska montujícího iPhony na výrobní lince. Videa končí Trumpovým slavným volebním sloganem „Make America Great Again.“
„Nikdy jsem neviděl tak ostentativní propagandu,“ řekl O’Leary o nedávných videích a varoval, že Peking využívá platformy jako TikTok i k formování veřejného mínění ve Spojených státech. V lednu O’Leary oznámil, že podal nabídku na akvizici TikToku od jeho pekingské mateřské společnosti ByteDance. Trump 4. dubna prodloužil lhůtu pro odluku aplikace od čínské společnosti ByteDance o 75 dnů, aby se vyhnula zákazu ve Spojených státech.
Bílý dům reagoval 15. dubna na tato virální videa, z nichž některá zveřejnili čínští vládní funkcionáři. „Nejsem si jistý, kdo videa vytvořil, ani zda můžeme ověřit jejich pravost. Kdokoli je vytvořil, očividně nevidí potenciál amerického pracovníka, americké pracovní síly,“ řekla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová během tiskové konference.
Vyvíjení tlaku na americké firmy
Čínský režim rovněž využívá osvědčený scénář: vyvíjení nátlaku na americké společnosti, aby fungovaly jako prostředníci. Čínský náměstek ministra obchodu Ji Ling uspořádal 6. dubna kulatý stůl se zástupci amerických firem, mezi nimiž byly Tesla a GE HealthCare. Během tohoto setkání vyslal nenápadné varování – vyzval americké společnosti, aby podporovaly snahy o ovlivnění Washingtonu, jinak jim hrozí odvetná cla a omezení vývozu.
Ji Ling sdělil zástupcům téměř 20 firem, že americká cla porušují mezinárodní obchodní pravidla a škodí zájmům všech ostatních zemí. Tato taktika není nová. Během summitu APEC 2023 v San Franciscu se čínský vůdce Xi Jinping zúčastnil soukromé večeře s předními americkými manažery, aby podpořil investice v Číně. Setkání následovalo poté, co americká vláda zakázala nové investice do citlivých technologií v Číně.
O víkendu se objevily spekulace, že prezident Trump ustoupil požadavkům technologických firem a poskytl určité výjimky pro čínské smartphony a další elektroniku poté, co jeho administrativa vyjmula elektroniku z recipročního cla ve výši 125 %.
Trump tato tvrzení popřel a prohlásil, že z nerovnováhy v obchodě a celních překážek se nikdo „nevyvleče“. Dodal, že tyto produkty budou podléhat jinému celnímu plánu a nadále se na ně bude vztahovat 20 % clo, které bylo původně uvaleno kvůli vývozu fentanylu z Číny.
Po desetiletí Komunistická strana Číny vyvíjela tlak na zahraniční společnosti působící v Číně. Očekává se, že čínský režim tyto tlaky v reakci na nová americká cla ještě zesílí. „Pravděpodobně budou i nadále trestat americké firmy falešnými antimonopolními žalobami,“ řekl Atkinson.
Americký obchodní zmocněnec již roky varuje, že čínský režim používá protekcionistická opatření a kroky deformující obchod s cílem oslabit zahraničních společnosti působících v Číně. Například nutí firmy, aby do země přesunuly výrobu, výzkum, vývoj i ukládání dat.
Také nutí zahraniční společnosti vstoupit do partnerství s domácími firmami a předat jim své technologie a know‑how. Globální značky jsou tak nuceny odhalit své nejdůležitější a nejcitlivější technologie výměnou za přístup na čínský trh.
Omezování vývozu vzácných zemin
V reakci na americká cla zavedl Peking od 4. dubna vývozní omezení na sedm prvků vzácných zemin a magnetů z nich. Čína dominuje globálním dodavatelským řetězcům vzácných zemin. Podílí se na téměř 60 % světové produkce a téměř 85 % vzácných zemin se v Číně zpracovává. Režim toto postavení v posledních letech proměnil ve strategickou zbraň proti jiným zemím.
„To je docela vážná zranitelnost,“ uvedl Atkinson a poznamenal, že Peking tuto kartu využije během obchodní války se Spojenými státy. Ve svém nejnovějším kroku Peking zavedl kontrolu nad sedmi druhy vzácných zemin, což podle Joshuaha Ballarda, generálního ředitele společnosti USA Rare Earth, dodavatele kritických magnetů ze vzácných zemin, zasáhne výrobce pro obranný průmysl i automobilový a letecký sektor.
„Stručně řečeno, Čína ke své obraně v této obchodní válce nemusí zvyšovat cla,“ uvedl Ballard v prohlášení zaslaném deníku Epoch Times emailem a dodal, že tato exportní omezení představují silnou páku na americkou ekonomiku. Poukázal na to, že Spojené státy jsou v otázce magnetů zcela závislé na Číně, a podle nových pravidel musí společnosti pro jejich vývoz získat speciální licence.
„Americká vláda musí výrazně zvýšit podporu domácího odvětví vzácných zemin, aby byl náš dodavatelský řetězec vybudován co nejrychleji,“ uvedl Ballard. Tento krok navazuje na prosincový zákaz vývozu tří klíčových minerálů – antimonu, galia a germania –, který čínská vláda zavedla v reakci na technologická omezení uvalená na Čínu bývalým prezidentem Joem Bidenem.
Spuštění mezinárodních námluv
Xi Jinping byl minulý týden na cestě po jihovýchodní Asii, kde navštívil Vietnam, Malajsii a Kambodžu, aby představil Čínu jako stabilního obchodního partnera. Během pobytu v Hanoji vyzval k prohloubení vztahů s Vietnamem a apeloval na zemi, aby se postavila proti „jednostrannému zastrašování“.
„Myslím, že nejvíc, jak nám Číňané mohou ublížit, je uzavírat aliance s našimi spojenci,“ uvedl Atkinson. Peking zároveň v posledních měsících zahájil námluvy i s Evropou. Xi Jinping přila 11. dubna ve svém sídle španělského premiéra Pedra Sáncheze a prohlásil, že v žádné obchodní válce „nemohou být vítězové“. Během setkání vyzval Čínu a Evropskou unii, aby spojily síly na ochranu globalizace.
Ve svém nedávném příspěvku na sociální síti X prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí, že Čína a Evropa tvoří třetinu světové ekonomiky a jsou zastánci svobodného a spravedlivého obchodu. Jak se však EU, která obvinila Čínu z klíčové podpory ruské války proti Ukrajině, k této lichotivé taktice postaví, zůstává otevřené. V říjnu 2024 Evropská unie zvýšila cla na čínská elektromobily až na 45,3 % poté co obvinila Čínu, že zaplavuje evropský trh levnými, státem neférově dotovanými elektromobily.
Mnozí republikáni jsou přesvědčeni, že v této obchodní válce nakonec bude izolována Čína, nikoli Spojené státy. „Myslím, že dlouhodobě si Čína uškodí, pokud bude pokračovat v těchto obchodních praktikách, takže jsme to opravdu my, kdo drží otěže. To oni budou izolováni, ne my,“ řekl kongresman Rich McCormick televizní stanici NTD, partnerskému médiu Epoch Times.
Podle Christophera Baldinga, seniorního odborníka britského think‑tanku Henry Jackson Society, vysoká cla „přivedou obchod mezi USA a Čínou k naprostému zastavení.“ „Trump chce prosadit velmi hluboké a trvalé oddělení od Číny,“ řekl Balding v pořadu American Thought Leaders naší Epoch TV.
„Myslím, že chce podporovat toto oddělení nejen vůči Číně, ale také vytvořit řekněme sekundární příkop kolem blízkých spojenců, jako jsou Mexiko, Kanada, části Evropy, Japonsko a Jižní Korea.“
Manipulace s měnou
V reakci na nová cla na čínské zboží se Peking pravděpodobně opět silně spolehne na znehodnocení jüanu, aby zmírnil ekonomické dopady cel. Čína dlouhodobě používá měnovou manipulaci jako klíčovou strategii ke zvýšení vývozu. Oslabením jüanu vůči americkému dolaru činí čínské zboží levnějším a atraktivnějším na světových trzích.
Vedle Číny zařadilo ministerstvo financí USA na svůj monitorovací seznam pro měnovou manipulaci několik obchodních partnerů, včetně Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Singapuru, Vietnamu a Německa. „Mnoho zemí uměle oslabuje svou měnu, aby mohly prosazovat tyto merkantilistické obchodní politiky,“ uvedl Balding. Podle něj obrovský obchodní přebytek Číny naznačuje, že země se dopouští rozsáhlé měnové manipulace.
Během prvního období Trumpovy administrativy čínští exportéři nedokázali přenést náklady amerických cel na spotřebitele, protože věděli, že by tím riskovali přístup na americký trh. Aby pohltili vysoká americká cla, používal Peking měnovou manipulaci, dotace a další postupy, které pomáhaly zachovat konkurenceschopnost čínského zboží v USA.
Analýza z roku 2023 provedená Mezinárodní obchodní komisí USA dospěla k závěru, že cla podle sekcí 232 a 301 uvalená na více než 300 miliard dolarů dovozu měla malý vliv na inflaci v USA. Studie zjistila, že cla vedla ke snížení dovozu z Číny a nárůstu domácí výroby, přičemž změny cen byly jen minimální.
Tržní pozorovatelé, včetně Baldinga, však tvrdí, že Peking možná tentokrát nebude schopen jüan agresivně devalvovat, aby kompenzoval dopad vyšších amerických cel.
Masivní dotace
Čína nabízí svým firmám široké spektrum dotací, od přímých grantů a daňových úlev až po levné úvěry, pozemky, energie a další klíčové vstupy. Ačkoli podobné dotace poskytují i jiné země, rozsah podpory Pekingu je výrazně větší než jsou mezinárodní normy, uvádí nedávná zpráva Rhodium Group.
„Čínské praktiky jsou také těžko sledovatelné. Místní samosprávy hrají klíčovou roli v rozdělování dotací a daňových pobídek a Čína nechce sdílet podrobnosti o nich,“ uvádí zpráva.
Zpráva rovněž uvádí: „Využívání půjček za ceny nižší než jsou ty tržní a kapitálových vstupů ze strany Číny je mnohem rozšířenější než v jiných ekonomikách.“ Podle této zprávy je to způsobeno především státním vlastnictvím v čínském bankovním sektoru a rozsáhlými státními investicemi do podniků.
Navíc Komunistická strana Číny vlastní minoritní podíl v rostoucím počtu soukromých společností, tzv. „zlaté akcie“. Tyto akcie obvykle odpovídající 1 %, dávají režimu speciální práva, např. záruku místa v představenstvu, hlasovací práva a vliv na korporační rozhodnutí.
Kromě dotací využívá Čína také levnou pracovní sílu k překonání konkurence z jiných zemí.
I přes rychlý hospodářský růst Číny za poslední tři desetiletí zůstává velká část populace chudá kvůli vysoce nerovnoměrnému rozdělení bohatství.
Údaje organizace China Labour Bulletin za rok 2024 odhalují ignorování práv zaměstnanců zaměstnavateli, společnostmi i čínským režimem, včetně problémů jako příliš dlouhá pracovní doba, zadržování mezd a rozsáhlé porušování pracovních práv. China Labour Bulletin je hongkongská nevládní organizace, která hájí práva pracujících v Číně.
Přesměrovávání dodávek
Když Trump během svého prvního funkčního období uvalil na Čínu cla, americké firmy masivně nepřesouvaly výrobu zpět do USA, ale pouze přestěhovaly dodavatelské řetězce do zemí jako Mexiko a Vietnam. V důsledku toho se zvýšil objem obchodu z Číny do těchto zemí, uvedl Balding.
Ačkoli akademické a politické studie naznačují, že většinu zboží vyváženého z Mexika a Vietnamu do Spojených států vyráběly místní firmy, došlo také k nárůstu v přesměrování dodávek. Tato praxe spočívá v tom, že čínské zboží se v Mexiku nebo Vietnamu jen minimálně pozmění nebo přeštítkuje, aby pak bylo odesláno do Spojených států.
Trump se nyní snaží tyto trhliny uzavřít novými cly a veřejně vyzval Mexiko, aby zvýšilo cla na čínské zboží. Chce tím zabránit tomu, že Čína bude využívat tyto země jako zadní vrátka na americký trh.
V rozhovoru pro CBS News 6. dubna ministr obchodu Howard Lutnick řekl, že účelem globálních cel je zabránit Číně přesměrovávat zboží přes jiné státy, což mnoho čínských společností činilo během Trumpova prvního období, aby obešly americká cla.
Předpokládá se, že Trump tentokrát k Číně přistoupí jinak, poněvadž se z prvního funkčního období poučil, uvedl Atkinson. „Historicky, když jednali s předchozími prezidenty, včetně Trumpa v jeho první administrativě, dokázali tahat prezidenty vodit za nos, nabízeli věci a nikdy je nesplnili,“ řekl Atkinson s odkazem na slib čínských funkcionářů, že od USA nakoupí sóju za 50 miliard dolarů. „Tentokrát tomu Trump věřit nebude,“ dodal.
–ete–
