Komentář
Globální výrobci opouštějí Čínu ve prospěch levnějších, stabilnějších a předvídatelnějších zemí.
Pro Komunistickou stranu Číny (KS Číny) a jejího vůdce Xi Jinpinga představuje druhé prezidentské období Donalda Trumpa a jeho „celní mánie“ pocit „déjà vu“ – jenže tentokrát v mnohem horším provedení.
Krátký pohled zpět nám pomůže zasadit současnou situaci do kontextu.
Trumpova cla v roce 2018
Možná si vzpomenete, že v roce 2018 uvalila první Trumpova administrativa cla na čínské zboží v hodnotě 250 miliard dolarů, což mělo téměř okamžitý dopad. V následujících měsících výrazně poklesl objem dovozu zboží z Číny do USA.
Dle očekávání byl pokles dovozu z Číny do značné míry vyrovnán nárůstem dovozu z jiných zemí s nízkými výrobními náklady. Nicméně i během vlády Joea Bidena pokračoval odliv výrobců z Číny. Je rovněž důležité zmínit, že Bidenova administrativa ponechala většinu Trumpových cel na Čínu v platnosti.
Trumpova cla 2.0 v roce 2025 jsou pro Čínu ještě tvrdší
Přesuneme-li se do současnosti, vidíme masivně rozšířenou celní politiku Trumpovy administrativy, která mění celé globální obchodní vztahy.
Zároveň sledujeme obrovský odpor Pekingu.
Kam tato poslední eskalace vzájemných celních opatření povede?
Může se ukázat celá řada protichůdných scénářů, ale jedna věc je jistá: zlaté časy Číny jako „továrny světa“ rychle mizí.
Jak již bylo řečeno, přesun výroby z Číny probíhá již řadu let. Nejde o krátkodobý jev, ale o dlouhodobý trend.
Navíc odliv výroby z Číny není způsoben jen celní politikou Trumpovy administrativy.
Americké firmy stojí v čele úprku z Číny
Například, podle průzkumu Americké obchodní komory v Číně až 30 procent amerických společností buď přesouvá z Číny své dodavatelské řetězce, nebo o tom vážně uvažuje. To je více než dvojnásobek oproti roku 2020, kdy firmy reagovaly na přehnané lockdowny v souvislosti s pandemií covidu-19, které zavedl Peking.
Kvůli těmto rozsáhlým a dlouhotrvajícím uzávěrám utrpěly tisíce, ne-li miliony zákazníků čínských výrobců výrazné ztráty a jejich podnikání čelilo dlouhodobým výpadkům. Pandemie ukázala zemím na celém světě, že je pošetilé spoléhat se ve všech výrobních potřebách pouze na Čínu. Diverzifikace dodavatelských řetězců se proto stala velmi důležitým obchodním hlediskem.
Dalším faktorem je také rostoucí nákladnost podnikání v Číně. Pracovní síla zde již není zdaleka tak ekonomicky výhodná jako dříve. Čína má rostoucí střední třídu a stárnoucí populaci, což znamená, že výhody, pokud jde o cenu a spolehlivost, které kdysi nabízela, jsou dnes mnohem menší. Tento fakt se pravděpodobně nezmění, dokud bude u moci KS Číny.
Problematické chování Pekingu na mezinárodní scéně
Dalším přesvědčivým důvodem je rostoucí geopolitické napětí v tomto regionu, které dalece přesahuje soupeření mezi Pekingem a Washingtonem. Mnoho zákazníků Číny se totiž obává především globálních ambicí KS Číny a její agrese vůči sousedním zemím a celé oblasti Asie a Tichomoří.
Vojenská cvičení čínských ozbrojených sil v blízkosti Tchaj-wanu a další agresivní kroky vůči Filipínám, Vietnamu a Japonsku odrazují zákazníky od podnikání v Číně.
Evropské firmy jsou v tomto ohledu přinejmenším stejně pesimistické jako ty americké, ne-li více. V průzkumu z roku 2024 uvedla téměř polovina (44 procent) členů Evropské obchodní komory, že budoucnost podnikání v Číně považují z hlediska ziskovosti za ponurou. Vyjádřili podobné obavy jako jejich američtí kolegové a upozornili na omezený přístup na čínský trh. To vše se stalo ještě před nástupem Trumpovy administrativy v roce 2025 a před poslední vlnou cel.
Ostatní země lákají výrobce
Firmy, které dříve měly veškerou výrobu v Číně, dnes otevírají továrny ve Vietnamu, Indii, Turecku, Mexiku a dalších lokalitách, které jsou blíže trhům, kde se jejich produkty prodávají, a nabízejí další konkurenční výhody, včetně nižších mzdových nákladů, lepšího přístupu na trhy a infrastrukturu.
Tento trend se v dohledné době pravděpodobně také ve prospěch Číny neobrátí.
Ve skutečnosti může Spojené státy čekat trend návratu výroby zpět na americké území, pokud se zde budou nadále zlepšovat obchodní podmínky a regulační prostředí. Řada zahraničních společností již oznámila plány na přesun výroby do USA, aby se vyhnuly clům. Nedávno se k takovým krokům přihlásily mezinárodní firmy jako japonská SoftBank, tchajwanská společnost TSMC vyrábějící čipy, jihokorejská Hyundai, která slíbila investici 21 miliard dolarů do oceláren a automobilek, a také některé bohaté státy Perského zálivu.
Vítejte v čínském švindlu
Dnes se Čína ocitla v nouzovém režimu. Čelí Spojeným státům pod vedením Trumpa, které jsou odhodlány vyzvat KS Číny ve všech oblastech vlivu a využít své výhody v oblasti regulace, právní ochrany, vedení v oblasti financí a technologických inovací.
Výsledkem je, že Peking se zoufale snaží nahradit ztráty prohlubováním ekonomických vazeb s jinými zeměmi, jako jsou Argentina, Brazílie a Rusko. Největší ekonomické naděje nicméně Čína vkládá do Evropské unie, která však není příliš nadšená z toho, že by měla podstupovat další ekonomická rizika.
Jak účinné budou snahy KS Číny při překonávání radikálních změn, které v současnosti probíhají v globálním výrobním a obchodním systému?
To se teprve uvidí.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
