Čínské společnosti a pracovníci čelí problémům kvůli rostoucím americkým clům, protože Peking není ochoten ustoupit.
Analýza zpráv
Firmy i zaměstnanci napříč Čínou cítí rostoucí tlak, zatímco tamní režim slibuje neoblomný odpor vůči Spojeným státům a tvrdé linii administrativy prezidenta Trumpa v oblasti obchodu a dvoustranných vztahů.
Čínské firmy, dělníci a zástupci průmyslu popisují, jak je stupňující se americká cla staví do bezvýchodné situace. Běžné zakázky nepřicházejí a některé společnosti jsou nuceny sahat k extrémním opatřením.
Zatímco čínské sociální sítě zaplavuje protiamerická propaganda a nacionalistický obsah, objevují se také příspěvky a videa varující před hromadným propouštěním a prodlouženými „prázdninami“, což naznačuje rostoucí neklid v exportně orientované ekonomice, která už nyní bojuje s vysokou nezaměstnaností, klesajícími zisky a poklesem zahraničních investic.
11. dubna prezident Donald Trump zvýšil clo na většinu čínských produktů na 145 %, čímž reagoval na čínská odveta cla ve výši 125 %. O pár dní později, 14. dubna, Peking omezil vývoz sedmi druhů vzácných kovů nezbytných pro high-tech a zbrojní výrobu.
Podle vyjádření Bílého domu zveřejněného 15. dubna může nyní část čínského zboží čelit clům ve výši až 245 %. Trump své rozhodnutí zdůvodnil neférovými obchodními praktikami a pašováním drog ze strany Číny.
Spojené státy obviňují Čínu z desítky let trvajícího systematického narušování tržního prostředí, krádeží technologií i tiché podpory výroby fentanylu, který do USA často proudí přes Mexiko. V roce 2023 zemřelo na předávkování přes 107 tisíc lidí – většina z nich, 70 %, právě kvůli opioidům, jako je fentanyl.
Továrny pod tlakem
Podnikatel z Tchaj-wanu Li Meng-chü pro čínskojazyčkou verzi Epoch Times uvedl, že kvůli novým clům bude mnoho exportních továren nuceno omezit výrobu nebo úplně skončit.
Majitel výrobny svítilen ve městě Yiwu říká, že zatímco dřív přicházely čtyři velké objednávky měsíčně, nyní jsou čísla na nule. Dělníci, kteří běžně pracovali šest dní týdně, zůstávají doma tři i čtyři dny v týdnu.
V továrnách v Guangdongu, specializujících se na elektroniku, oděvy a osvětlení, byly podle Liho ještě na začátku roku objednávky až do prosince. Vše ale bylo náhle zrušeno. Zboží zůstává ležet ve skladech.
Hongkongský deník South China Morning Post přinesl 10. dubna zprávu, že někteří vývozci raději nechávají zásilky propadnout během přepravy, než by čelili novým clům. „Po těch clech to už nikdo nekoupí,“ citoval deník jednoho z klientů čínských exportérů.
Čínský deník Caixin zase uvedl, že přístav v Šanghaji byl den po zavedení 145% cel téměř prázdný. Očekává se, že objem námořní dopravy mezi Čínou a USA se brzy propadne na polovinu.
Shein narazil na zákaz
Čínský obchodní řetězec Shein se pokusil část výroby přesunout mimo pevninskou Čínu – narazil ale na odpor čínských úřadů. Společně s dalším hráčem, firmou Temu, bude čelit i zdražení kvůli zrušení bezcelní výjimky na balíky do 800 dolarů. Tato změna vstoupí v platnost 2. května a dotkne se asi 11 % veškerého obchodního toku mezi USA a Čínou.
Peking: Boj až do konce
8. dubna, den předtím, než Trump na 90 dní pozastavil cla na většinu ostatních zemí, čínské ministerstvo obchodu vydalo prohlášení, že v obchodní válce s USA „bude bojovat až do konce“.
V bílé knize o obchodních vztazích s USA Peking 9. dubna uvedl, že má „širokou škálu nástrojů“ k obraně svých zájmů. Mluvčí čínské diplomacie Lin Jian prohlásil, že Čína se obchodní války nebojí.
Realita vs. propaganda
Mezitím se ozývají hlasy z řad obchodníků a blogerů, které zpochybňují směr, kterým se KS Číny vydává. Blog z oblasti logistiky „Logistics and Supply Chain Management“ uvedl příklad továrny na nábytek v Jiangsu, kde si spočítali, že už clo ve výši 20 % znamená kompletní ztrátu zisku.
Ředitel továrny na elektroniku ze Suzhou, Liu Ming (pseudonym), ve svém blogu uvedl, že loni pracovali s 16% marží – dnes už jsou v červených číslech. Jiný vývozce na sociální síti X napsal, že zatímco se s 34% clem ještě dalo fungovat, 125 % „znamená likvidaci pracovních míst čínských dělníků“.
„Pokud vím, téměř všichni američtí dovozci zastavili dodávky z Číny,“ dodal.
Dělník z města Dongguan ve videu zveřejněném 9. dubna na čínských sociálních sítích uvádí, že po zavedení cel, která eliminují veškeré ziskové marže vývozců do Spojených států, budou továrny a dodavatelé nuceni soutěžit mezi sebou na domácím čínském trhu. „Bude to závod ke dnu,“ varuje a dodává, že ti, kdo dnes na internetu volají po boji „za každou cenu“, se brzy sami stanou tou cenou.
Vlogger z Nankingu poznamenává, že čínský trh není schopen absorbovat tolik zboží, kolik zůstává po exportérech. Mnoho firem tak sníží výrobu a bude propouštět.
Finanční pracovnice z přístavního města Xiamen varuje, že zastavení vývozu bude mít dalekosáhlé dopady nejen na výrobu a logistiku. V příspěvku na sociálních sítích z 9. dubna uvádí: „Neodcházejte z práce, pokud můžete, snažte se si ji udržet.“
Peking v pasti?
Komentátor a znalec Číny Wang He pro Epoch Times uvedl, že komunistická strana zřejmě nečekala, že Trump pozastaví cla pro jiné země – a Čína zůstane sama. Místo mezinárodní aliance proti USA tak Peking čelí americkému tlaku osamoceně.
„KS Číny chtěla využít příležitosti a vytvořit jednotnou protiamerickou frontu se zeměmi po celém světě, které jsou postiženy americkými cly, aby se nakonec ocitla v roli outsidera, který odmítl vyjednávat,“ uvedl. „V důsledku toho se komunistická Čína dostala do řady pastí, které na ni Trump nastražil.“
Trump se 9. dubna nechal slyšet, že si je jistý, že „Čína chce dohodu“, ale dodal: „Je to jedna z věcí, kde úplně nevědí, jak na to – jsou to hrdí lidé.“
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová 15. dubna na tiskovém brífinku potvrdila, že „míč je na straně Číny“. „Čína s námi potřebuje uzavřít dohodu. My s nimi dohodu uzavírat nemusíme,“ uvedla Leavittová s tím, že cituje prezidenta.
17. dubna pak Trump v Bílém domě novinářům sdělil, že Čína kontaktovala jeho administrativu. „Věřím, že se s Čínou dohodneme, a pokud ne, tak se stejně dohodneme, protože stanovíme určitý cíl, a bude hotovo,“ řekl prezident.
Překlad byl redakčně upraven.
–ete–
