Analýza zpravodajství
Xi Jinping (Si Ťin-pching) si po uzavřeném jednání nejvyššího stranického vedení v Pekingu minulý týden udržel titul nejvyššího vůdce Číny. Podle analytiků však mnohé naznačuje, že už zdaleka není všemocný – navzdory tomu, že režim se snaží vytvářet opačný dojem.
Jednání s vysokými sázkami, kterého se účastnilo více než 300 členů ústředního výboru strany, provázela nezvykle silná dávka intrik: čistky na vysokých pozicích v armádě, odsun Xiových spojenců, nevysvětlené absence i odklon od obvyklých politických priorit strany.
Zatímco státem kontrolovaná média nadále šíří obraz jednoty, známky nesouladu, které z pečlivě inscenovaného setkání prosákly, podle analytiků i zasvěcených odhalují hluboké napětí pod povrchem.
„Myslím, že jeho dny jsou sečteny. Buď bude odeslán na odpočinek, nebo zkrátka odstaven na vedlejší kolej,“ uvedl Steven Mosher, badatel a autor knihy Šikana jménem Asie: Proč je čínský sen novou hrozbou pro světový řád (Bully of Asia: Why China’s Dream Is the New Threat to World Order).
Pokračující otřesy
Čtyřdenní čtvrté plenární zasedání začalo 20. října, krátce poté, co bylo z funkcí odvoláno devět vysokých generálů – včetně druhého nejvýše postaveného důstojníka čínské armády – v rámci jedné z největších veřejných armádních reorganizací za poslední desetiletí.
Všech devět generálů byli velitelé, které Xi osobně povýšil. Několik z nich začínalo svou kariéru v bývalé 31. armádní skupině, jednotce ve Fujianu sousedícím s Taiwanem, kde Xi působil 17 let v počátcích své politické dráhy.
Tato jednotka se s nárůstem Xiovy moci natolik spojovala s jeho jménem, že ji analytici občas označovali za „Xiovu rodinnou armádu“. Od chvíle, kdy v roce 2012 převzal vedení Komunistické strany Číny, obsazoval Xi klíčové armádní posty veterány z této skupiny, a zároveň prostřednictvím rozsáhlé protikorupční kampaně odstraňoval ty, které považoval za hrozbu.
„Nedává smysl, aby Xi Jinping, který se může opírat jen o podporu své vlastní frakce, začal sám odstraňovat členy téže frakce,“ uvedl Mosher.
Politický komentátor Jason Ma rovněž označil tyto kroky za obtížně obhajitelné.
Upozornil mimo jiné na nedávný pád admirála Miao Huy, Xiova chráněnce, jehož dlouholetá služba v 31. armádní skupině se časově překrývala se Xiovými 17 lety působení ve Fujianu – vazba, o níž se široce soudilo, že přispěla k rychlému postupu Miao Huy v době Xiova vedení.
„Žádný vůdce nemůže používat svoji autoritu bez lidí, kteří se řídí jeho osobními rozkazy – a Miao byl právě takovým starým podřízeným, který měl plnit Xiovy pokyny v armádě,“ uvedl Ma ve svém čínsky vysílaném pořadu o aktuálním dění na stanici NTD, sesterském médiu Epoch Times.
Podobné otázky se objevily i ve chvíli, kdy režim doplňoval uvolněná místa v Ústředním výboru, jež zůstala po pokračujícím politickém zemětřesení prázdná. Při povýšení 11 náhradních členů na plnohodnotné členy výboru totiž funkcionáři přeskočili sedm kandidátů, kteří byli podle pořadí na řadě – a to značí další odklon od stranické tradice.
Téměř každý šestý funkcionář se totiž plenárního zasedání nezúčastnil – jde o rekordní absenci, jaká nemá obdoby zhruba půl století.
Ti, kteří byli vynecháni, byli vesměs dlouholetí Xiovi spolupracovníci. Jedním z nejvýraznějších příkladů je Fang Yongxiang, rodák z Fujianu, který strávil desetiletí v 31. armádní skupině a donedávna vedl Generální úřad Ústřední vojenské komise – klíčový orgán, jenž plní roli Xiových „očí a uší“.
Napětí ve vedení strany se ještě více projevilo poté, co byl zveřejněn seznam účastníků zasedání.
Téměř každý šestý funkcionář se totiž plenárního zasedání nezúčastnil – jde o rekordní absenci, jaká nemá obdoby zhruba půl století.
Po započtení jednoho úmrtí a čtrnácti vyloučení zůstalo bez vysvětlení nepřítomných dalších 26 členů a 16 členů s poradním hlasem, což vyvolalo otázky ohledně jejich politického osudu.
Podle Maa nyní dochází k postupnému „vyprazdňování“ Xiovy moci. V prudkém politickém boji podle Maa přicházejí Xiovi důvěrní spolupracovníci o své pozice – a samotný Xi už není v situaci, kdy by mohl zasáhnout.
Vzestup generála
Pokud Xiova autorita slábne, na vlně tohoto vývoje se veze generál Zhang Youxia, první místopředseda Ústřední vojenské komise a někdejší dlouholetý Xiův spojenec.
Otcové obou mužů spolu bojovali během čínské občanské války a jejich synové se znají od dětství. Podle zasvěcených se však Xi a Zhang v posledních letech rozešli v klíčových otázkách, především pokud jde o přístup k Taiwanu.
Znovuzískání Taiwanu je dlouhodobým cílem čínského režimu. Xi ve svém novoročním televizním projevu 1. ledna označil sjednocení za „historický trend“, který „nikdo nemůže zastavit“.
Lidé blízcí vysokým představitelům čínské armády však tvrdí, že Zhang zastává odlišný názor. Podle jejich slov na několika interních zasedáních vystoupil proti vojenské invazi na Taiwan a varoval stranické činitele, že takový krok by mohl vyvolat zásah americké armády a jejích spojenců. Tedy vtáhnout Čínu do nákladné války, kterou si režim sotva může dovolit, a uvrhnout zemi do chaosu.
Podle jednoho ze tří zdrojů, které hovořily s deníkem Epoch Times pod podmínkou anonymity, považuje Xi právě Zhangův odpor za podkopávání morálky v armádě. Xi proto v roce 2023 nařídil vyšetřování raketových sil a oddělení pro rozvoj výzbroje, které Zhang vedl, uvedl zdroj.
Zhang kontroval personálními přesuny a zahájením vyšetřování Xiových loajalistů, mezi nimi admirála Miaoa a generála He Weidonga, který tehdy zastával druhou nejvyšší funkci místopředsedy Ústřední vojenské komise. He, jeden z devíti generálů sesazených 17. října 2025, „hrál klíčovou roli“ při plánování ostrých vojenských cvičení kolem Taiwanu po návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA, Nancy Pelosiové v srpnu 2022, uvádí hodnocení Pentagonu.
Podle jednoho ze zasvěcených do situace byl Xiův nástupce Zhang Shengmin vybrán jako kompromisní řešení.
Zhang Shengmin, který zastává funkci nejvyššího vojenského protikorupčního vyšetřovatele, se podle jednoho ze zdrojů dostal na vrchol i díky podpoře a vedení Zhanga Youxiho. Popsal jej jako „centristu“ a nejbezpečnější volbu, která měla uklidnit obě strany probíhajícího politického střetu.
Známky rostoucího vlivu Zhang Youxiaa se objevily už během zářijové vojenské přehlídky.
Na tribuně s výhledem na náměstí Tiananmen se Zhang Youxia objevil po boku vysloužilých stranických veteránů, kteří jsou podle stranické hierarchie výše než on. Vzhledem k přísným protokolům, které určují každý detail podobných událostí, podle několika analytiků jeho přítomnost naznačila, že Zhangovo politické postavení bylo povýšeno.
Dalším odklonem od zvyklostí byla volba moderátora přehlídky. Tradičně tuto roli zastává velitel Centrálního vojenského okruhu – tedy generál. Letos však připadla nižší hodnosti: plukovníkovi Han Shengyanovi, který je blízkým spolupracovníkem Zhang Youxiaa.
Přetahovaná o moc
Podle jednoho vojenského zdroje vedly prohlubující se politické čistky k odstranění značné části Xiova okruhu a posílily postavení Zhang Youxiaa v armádě. Xi si však stále drží převahu v dalších klíčových státních strukturách, jako je politický a propagandistický aparát.
Rozkol zaznamenaly i Spojené státy. Dne 9. října čínské úřady rozšířily vývozní kontroly a nově vyžadují licence pro produkty obsahující byť jen 0,1 procenta surovin z čínských vzácných zemin.
Dne 12. října – poté, co dříve pohrozil zrušením nadcházející schůzky se Xim – napsal prezident Donald Trump na platformě TruthSocial: „Nebojte se o Čínu, všechno bude v pořádku!“
Uvedl, že Xi „měl prostě slabší chvilku“.
Aby si Xi udržel kontrolu, vytváří podle něj problémy svým soupeřům a zároveň dává najevo, kdo je pánem situace.
Ministr financí Scott Bessent následně vysvětlil, že Trump vnímá čínské rozhodnutí o vývozu vzácných zemin jako možný signál nesouladu v řadách vedení – krok, který podle něj nejspíš pochází od tvrdé linie čínských kádrů, kteří „vždy usilují o narušení vztahů“.
Analytik Shen Ming-Shih z Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti ve městě Taipei (Institute for National Defense and Security Research) však uvedl, že příkaz mohl přijít přímo od čínského vůdce.
„Jde o boj o moc, o politický kalkul,“ řekl deníku The Epoch Times.
Aby si Xi udržel kontrolu, vytváří podle něj problémy svým soupeřům a zároveň dává najevo, kdo je pánem situace.
„Je to součást politické přetahované – tvrdá linie (kádrů) v čele se Xim přiživuje napětí, zatímco umírnění se ho snaží tlumit,“ uvedl Shen.
Stejný názor vyjádřil i Yeh Yao-yuan, vedoucí katedry mezinárodních studií a politologie na univerzitě St. Thomas v USA.
Čínské ministerstvo obchodu, které nové vývozní restrikce na vzácné zeminy oznámilo, bývá obvykle umírněnější než instituce, jako je ministerstvo státní bezpečnosti – mocná zpravodajská agentura, jež spadá pod přímý dohled Xi Jinpinga. Pod vedením svého nového šéfa Chen Yixina, dlouholetého Xiova důvěrníka, který funkci převzal v roce 2022, úřad výrazně rozšířil své působení do společenské i ekonomické oblasti, aby posílil loajalitu ke straně.
Bez ohledu na to, čí hlas tato opatření skutečně představují, strana navenek vždy vystupuje jednotně a žádné rozdělení nepřipustí, uvedl Yeh pro deník Epoch Times.
Tempo oddělování
Po čtvrtém plenárním zasedání čínská státní média oslavovala hospodářský pokrok země. Reportéři chválili oficiální komunikaci ze zasedání jako otevření „nové kapitoly čínského zázraku“.
Při bližším pohledu se však podle analytiků ukazuje daleko pochmurnější obraz.
Zatímco podobné dokumenty se obvykle zaměřují na ideologii a správu věcí veřejných, tentokrát v nich dostaly prioritu soběstačnost a národní bezpečnost.
Omezováním dovozu a závislosti na zahraničních technologiích se režim snaží chránit před vývozními restrikcemi a sankcemi Západu, uvádí expert.
Stranický dokument, který stanovuje ekonomické a sociální cíle pro příštích pět let, přiznává „hluboké a složité“ změny a rostoucí nejistotu. Slovo „boj“ – odkazující na komunistickou teorii třídního boje mezi utlačovateli a utlačovanými – se objevuje čtyřikrát. Spolu s častými zmínkami o bezpečnosti to podle analytiků naznačuje pravý opak optimistického obrazu, který se strana snaží vytvářet.
Na prvním místě seznamu cílů stojí technologická soběstačnost. Úřady vyzývají k původním inovacím a k „průlomům v klíčových technologiích“. Důraz je kladen také na posílení domácí poptávky a na robustnější reálnou ekonomiku založenou na silnější výrobní základně.
Sun Kuo-hsiang, ředitel Institutu asijsko-pacifických studií na taiwanské univerzitě Nanhua, uvedl, že jazyk dokumentu naznačuje strukturální posun režimu.
„Ekonomická a technologická bezpečnost je základem národní bezpečnosti,“ řekl. „Omezováním dovozu a závislosti na zahraničních technologiích se režim snaží chránit před vývozními restrikcemi a sankcemi Západu.“
„Čína se připravuje na dlouhodobý střet se Spojenými státy,“ řekl Sun deníku Epoch Times.
Oslavy Xiova vedení pokračují v čínských státních médiích a podle zvyklosti nyní úředníci pořádají místní studijní sezení, aby s představiteli nižších úrovní sdíleli „ducha“ plenárního zasedání – jako projev loajality ke straně a k Xiovi.
Podle čínského analytika a komentátora Epoch Times, Wanga He, mohou být proklamace jednoty jen zástěrkou.
„Za zavřenými dveřmi si bodají dýky do zad, ale na veřejnosti si stále přiťukávají sklenkami,“ řekl.
Pro některé v Číně je přinejmenším jedna věc ohledně komunistických funkcionářů jistá.
„Jsou to kobylky uvázané na jednom provázku,“ řekl deníku Epoch Times jeden aktivista vystupující pod pseudonymem Wang Hua kvůli ochraně své bezpečnosti.
Tento čínský idiom znamená, že „všichni jsou na jedné lodi“.
Na reportáži se podíleli Yi Ru, Yue Li a Luo Ya.
–ete–
