Podle analytiků tato slova naznačují posun politiky vůči Číně i Spojeným státům.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uvedla, že čínský komunistický režim aktivně pomáhá Rusku prodlužovat jeho válku proti Ukrajině s cílem odvést pozornost a zdroje Spojených států od Pekingu.
Analytici uvedli, že jednoznačné vyjádření šéfky unijní diplomacie ukazuje jasný posun v evropské strategii vůči Číně a změnu vztahů k USA.
Vysoká představitelka EU Kaja Kallasová řekla v rozhovoru pro týdeník The Economist dne 28. října, že ruský prezident Vladimir Putin po zahájení války v únoru 2022 nevykazuje žádné známky toho, že by bral jednání o příměří vážně. Označila čínský režim za „klíčového strůjce této války“ a upozornila, že Čína se stala Putinovým nejdůležitějším podporovatelem v tomto konfliktu.
Čína kupuje ruskou ropu i plyn a zároveň vyváží spotřební zboží, technologie a zařízení, která mají pro Rusko vojenské využití, například drony.
Kallasová rovněž připomněla, co jí v červenci sdělil nejvyšší diplomat čínského režimu Wang Yi.
„Jeho vzkaz byl, že není v jejich zájmu, aby tato válka [na Ukrajině] skončila, protože pak by se pozornost Ameriky obrátila na Čínu,“ uvedla Kallasová.
Podle ní je v zájmu Pekingu udržet pozornost Spojených států na Evropě.
Kallasová řekla, že obě země, Rusko i Čína, jsou „velmi otevřené“ ohledně svých záměrů. Připomněla setkání vůdce čínského komunistického režimu Xi Jinpinga s Putinem v Moskvě v roce 2023, kdy Xi Putinovi řekl: „Právě teď dochází ke změnám, jaké jsme neviděli sto let – a my jsme ti, kdo tyto změny společně pohání,“ což odkazovalo na úpadek světového řádu vedeného USA.
„Otázkou je, zda jim věříme,“ uvedla Kallasová a upozornila, že západní politici byli příliš často zaskočeni tím, že vnímají svět skrze vlastní „demokratickou optiku“.
Rusko a Čína
Vyjádření Kallasové ukazuje, že EU nyní spojuje otázky Ruska a Číny, sdělil 31. října pro deník Epoch Times Shen Ming-shih, odborný pracovník divize národní bezpečnostní politiky v Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum na Taiwanu.
Rusko okupuje dvě oblasti v Donbasu a Putin to může využít jako vyjednávací kartu, podotýká Shen.
„V tak kritické situaci ve válce se Putin určitě nevzdá ani nebude jednat a podobně ani Čína nepřestane Rusko podporovat,“ dodává.
Dokud Spojené státy a EU stojí společně a pokračují v tlaku na Čínu kvůli její podpoře ruské válečné mašinérie, dle Shena „mohou při jednáních s Čínou donutit Xi Jinpinga změnit politiku a snížit šanci, že Čína bude Rusku otevřeně nebo rozsáhle poskytovat pomoc“.
„Přinejmenším to sníží čínskou pomoc Rusku… Myslím, že využití této strategie je velmi zjevné.“
Podle Yeh Yao-Yuana, profesora politologie a mezinárodních studií na University of St. Thomas, rozhovor Kallasové ukazuje, že EU si uvědomila, že pokud chce konec rusko-ukrajinského konfliktu, bude muset zvýšit tlak na Čínu.
„Postoj zemí EU k Číně nikdy nebyl jednotný. Nicméně to, co nyní řekla Kallasová, ukazuje, že mezi členskými státy EU existuje určitý konsenzus ohledně podkopávání evropského míru, což zvýší tlak na Čínu,“ sdílí pro deník Epoch Times.
Nelze se spoléhat pouze na USA
Kallasová sdělila, že „předvídatelnost, kterou [Evropa] dříve měla“ ve spoléhání se na Spojené státy v otázkách obrany, už za vlády prezidenta Donalda Trumpa neexistuje, což tlačí Evropu k větší roli při podpoře Ukrajiny i vlastní obrany.
Yeh uvádí, že zahraniční politika vlády prezidenta Trumpa je nepředvídatelná.
„V jednu chvíli může Trump velmi zvýšit cla a vzápětí může být otevřen jednání o všem,“ poznamenává. „Je to transakční diplomatická taktika, která EU ztěžuje dlouhodobé plánování.“
Podle Sun Kuo-hsianga, profesora mezinárodních vztahů a obchodu na univerzitě Nanhua na Taiwanu, slova Kallasové ukazují, že EU se obává, že pokud USA změní sankce vůči Rusku a své závazky k evropské bezpečnosti nebo je oslabí kvůli soutěži s Čínou, Evropa bude muset převzít více odpovědnosti za bezpečnost a případně zaplnit mezery, které USA mohou zanechat.
„Proto je výzva Kallasové varováním, že Evropa se již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy,“ vysvětluje Sun. „Evropa musí být připravena udržet vlastní bezpečnost a strategickou autonomii tváří v tvář změnám americké politiky.“
Stále věří ve volný obchod
Kallasová také uvedla, že „Evropa je stále ta, která věří ve volný obchod“, když zmínila nedávné úsilí podepsat dohody, například s Mercosurem, obchodním blokem v Jižní Americe. Problém, kterému EU čelí, je, že mnozí její rivalové i spojenci nedodržují pravidla.
Ohledně toho, že Čína využívá „vývoz vzácných kovů a kritických surovin, či dodavatelské řetězce“ jako nástroj proti Západu, Sun zmiňuje, že EU posiluje normy „spravedlivé hospodářské soutěže“ a „rovného přístupu na trh“ a požaduje zrušení vývozních omezení vzácných kovů.
EU také posiluje oblast vyšetřování a protiopatření proti čínským dotacím a nadbytečné kapacitě, například v oblasti elektromobilů.
Podle Suna je to v souladu s unijním konceptem „ekonomické obrany“ – začleněním hospodářských prostředků do bezpečnostních úvah.
Sun dále říká, že EU může v budoucnu zvážit i silnější nástroje, například zahájení obchodní odvety proti porušujícím zemím, antisubvenční vyšetřování (opatření na podporu unijních výrobců), vývozní kontroly, prověrky investic nebo dokonce „seznam subjektů“, podobný americkému seznamu vyžadujícímu licence pro některé citlivé exporty fyzickým i právnickým osobám a organizacím v zahraničí.
„Už existují některé sankce proti elektromobilům, ale procento čínského zboží, které je sankcionováno, není vysoké,“ tvrdí Yeh. „Protože jim chvíli trvá najít jiné výrobní země. Takže účinek sankcí na Čínu není významný.“
Posun v politice
Podle Suna význam výroků Kallasové spočívá v tom, že odrážejí poměrně jasný posun v zahraniční politice EU, její strategii vůči Číně a úpravu vztahů se Spojenými státy v kontextu rusko-ukrajinské války.
Podle něj to naznačuje, že EU směřuje k útočnější a autonomnější zahraniční a bezpečnostní politice. To znamená posun od přístupu zaměřeného na obchod, který zachovával určitý odstup jak od USA, tak od Číny, k diplomatické logice, která „klade větší důraz na geopolitickou bezpečnost, hodnoty a systémovou kompatibilitu“.
Na zpravodaji se podíleli Luo Ya a Gao Shan.
–ete–
