Evropská unie kvůli snaze omezit závislost na ruské energii začne v nadcházejících týdnech sdružovat poptávku evropských firem po plynu. Oznámil to 28. října eurokomisař pro energetiku Dan Jorgensen. Cílem je postupně odstavit kontinent od ruských dodávek, které desítky let poháněly evropskou ekonomiku.
Evropská komise zároveň připravuje zákaz dovozu ruské ropy a plynu do ledna 2028.
Před začátkem války mezi Ukrajinou a Ruskem v roce 2022 pocházelo přibližně čtyřicet procent dovozu zemního plynu do EU z Ruska, společně s významnými objemy surové ropy a uhlí.
Jorgensen uvedl, že EU brzy znovu spustí systém sdružování poptávky po plynu, „aby pomohla zajistit konkurenceschopné a diverzifikované dodávky“.
„Spustíme vyhrazené cvičení pro agregaci poptávky po plynu pro společnosti v tomto regionu,“ napsal Jorgensen na síti X po ministerském zasedání Energetického propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC) v Rumunsku.
Nový mechanismus se zaměří na odběratele plynu ve střední, východní a jihovýchodní Evropě.
EU poprvé začala sdružovat poptávku firem po plynu v roce 2022, aby v reakci na válku na Ukrajině nahradila ruské palivo alternativními dodávkami.
Žádná oficiální čísla o skutečně podepsaných kontraktech nebo nakoupených objemech však nejsou veřejně dostupná, protože platforma pouze sdružuje poptávku a následně páruje odběratele s dodavateli, kteří poté vyjednávají smlouvy nezávisle na EU, a firmy dosud nemusely žádné dohody zveřejňovat.
EU se snaží rychle zvýšit dovoz energie ze Spojených států. Na základě obchodní dohody se Spojenými státy slíbila, že bude do roku 2028 nakupovat energie za 250 miliard dolarů ročně (v přepočtu přibližně 5,9 bilionu korun). Dohodu uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Trump současně vyjádřil nespokojenost s tím, že evropští spojenci USA stále nakupují ruskou energii, navzdory pokračující válce na Ukrajině.
Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku 23. září Trump kritizoval členy NATO za to, že nadále kupují ruskou energii.
„Avšak nepochopitelně ani země NATO neomezily ve velké míře ruskou energii a ruské energetické produkty,“ prohlásil. „Uvědomte si, financují válku proti sobě.“
O měsíc později, 23. října, se EU dohodla na nových sankcích proti Rusku, které cílí na stínovou flotilu lodí, banky, subjekty ve třetích zemích a poskytovatele kryptoměn.
Devatenáctý balík sankcí bloku proti Moskvě byl reakcí na stupňující se ruskou agresi na Ukrajině, zejména na útoky na civilní infrastrukturu, jak uvedla Rada EU v prohlášení.
Opatření zahrnují zařazení dalších 117 plavidel ze stínové flotily na sankční seznam, čímž se jejich celkový počet zvýší na 557. Tato plavidla mimo EU jsou podezřelá z přepravy ruské ropy navzdory platným sankcím.
Balík rovněž potvrdil zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) od ledna 2027 pro dlouhodobé kontrakty a do šesti měsíců pro krátkodobé kontrakty.
Tento krok přinutí členské státy, které stále odebírají plyn z Ruska, aby tyto kontrakty zrušily a našly alternativy.
Mezi země, které nadále dovážejí ruské LNG, patří Francie a Belgie, zatímco Slovensko a Maďarsko přijímají dodávky plynu plynovody. Česko po ukončení dlouhodobých kontraktů ruský plyn již nedováží.
Maďarsko bylo nejhlasitějším odpůrcem plánů na odstřižení ruské energie. Ministr zahraničí Peter Szijjarto 15. října konstatoval, že země EU se v této věci chovají jako „šílenci“.
„Moji evropští přátelé se v otázce energie chovají jako šílenci,“ řekl podle ruské státní agentury TASS. „Nyní nás Brusel nutí nahradit levné a spolehlivé zdroje dodávek plynu dražšími a méně spolehlivými. Maďarsko v tom nevidí žádný smysl.“
Slovensko, druhý stát EU a NATO, který je stále silně závislý na ruské energii, rovněž odporuje zákazu.
„Nemáme žádné jiné možnosti, které by byly udržitelné a zároveň cenově přijatelné,“ sdělil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár agentuře Reuters při rozhovoru na okraji Valného shromáždění OSN 24. září.
„Diversifikace vyžaduje čas. Proto voláme po určité empatii.“
Na zpravodajství se podílely agentura Reuters, Victoria Friedman a Michal Cabejšek.
–ete–
