Evropská komise chce využít zmrazená ruská centrální bankovní aktiva k zajištění úvěru ve výši 140 miliard eur pro Ukrajinu. Belgie, která spravuje většinu těchto prostředků prostřednictvím Euroclear, se proti tomu staví. Na summitu EU se dlouho diskutovalo. Nakonec byl dosažen jen malý dílčí úspěch.
Evropská unie učinila malý krok vpřed v plánech využít zmrazený ruský státní majetek k podpoře Ukrajiny. Vzhledem k výrazným obavám hlavního aktéra, Belgie, však zůstává stále nejasné, zda budou tyto plány skutečně realizovány. Rozhodnutí by mělo padnout těsně před Vánocemi, jak včera večer po summitu EU v Bruselu oznámil předseda Evropské rady António Costa, na kterém se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dnes odpoledne se také sejde takzvaná koalice ochotných v Londýně, aby prodiskutovala další podporu pro Kyjev před zimou.
Na jednání v Bruselu pověřili státní a vládní lídři Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrh na využití ruských aktiv. Na tlak Belgie však komise musí také vypracovat jiné možnosti pro pokrytí finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027, jak vyplývá ze zveřejněného prohlášení.
EU je tedy stále daleko od dohody o využití zmrazeného majetku. Kancléř Merz (CDU) ještě před třemi týdny vyjádřil očekávání, že na summitu „bude pravděpodobně přijato konkrétní rozhodnutí“. Současné prohlášení je ale pouze prvním krokem tímto směrem a nešlo o očekávaný silný signál směrem k Rusku. K tomu přispěla i skutečnost, že maďarská vláda – která má relativně dobré vztahy s Moskvou – odmítla text podpořit.
De Wever varuje EU před možným porušením tabu
Plánovaný přístup EU k zmrazeným ruským centrálním bankovním rezervám naráží na odpor Belgie. Předseda vlády Bart De Wever ve čtvrtek 23. října v Bruselu jasně uvedl, že nebude souhlasit s řešením, které navrhuje Komise, „dokud nebudou splněny tři podmínky“. V podstatě jde o zajištění Belgie proti možným nežádoucím důsledkům odpovědnosti.
Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 zmrazila EU na svém území zahraniční rezervy ruské centrální banky. Odhaduje se, že tyto rezervy činí 250 miliard eur. EU chce nyní přistoupit k části těchto rezerv, aby poskytla úvěr ve výši 140 miliard eur Ukrajině.
Většina zmrazeného majetku leží u finančního poskytovatele Euroclear v Bruselu. Před EU summitem v Bruselu 23. a 24. října varoval De Wever před možným historickým porušením tabu. Až do tohoto okamžiku EU přistupovala pouze k úrokům ze zmrazeného majetku, ale samotný majetek zůstával nedotčený. Z těchto úroků již Evropská komise financovala projekty na podporu Ukrajiny v hodnotě 1,6 miliardy eur.
Nyní však EU plánuje přistoupit k samotné podstatě majetku. De Wever ale postrádá právní základ pro tento zásah, což jasně vyjádřil: „To není jen detail. Ani během druhé světové války nebyly zmrazené rezervy nijak dotčeny. Proto je tento krok velmi důležitý.“
Belgie požaduje plnou solidaritu všech členských států při zodpovědnosti
De Wever podmínil svůj souhlas s navrhovaným opatřením splněním tří podmínek. Zaprvé, ostatní členské státy EU by musely Belgii zajistit úplné sdílení rizika ohledně odpovědnosti. Jinak by bylo riziko Belgie příliš vysoké v případě soudních žalob. Dále De Wever požaduje záruky členských států, že se všechny země budou podílet na odpovědnosti, pokud bude nutné peníze vrátit. Kromě toho musí být rozhodnutí o zmrazeném ruském majetku přijímána společně, aby Belgie nebyla vystavena samotná jako jediný členský stát.
De Wever označil společný pokus o takový krok jako „povinnost evropské solidarity“. Pokud tato solidarita nebude zaručena, bude se proti návrhu „bránit všemi právními a politickými prostředky“. Již dříve varovala i italská premiérka Giorgia Meloni, že by to mohlo ohrozit stabilitu a důvěru v mezinárodní finanční systém. „Věříme, a nejsme v tom jediní, že je nutné respektovat mezinárodní pravidla a princip legality.“
Právní základ je nejasný – EU konstrukce na vratkých základech
Mezinárodní právo, které EU pravidelně vyzdvihuje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, je jasné: přímé vyvlastnění uložených rezerv centrální banky třetího státu je považováno za porušení principu imunity států a bylo by nezákonné. Navíc jsou následky pro mezinárodní důvěru ve finanční trhy v Evropě nejasné.
Jako možný trik k zabránění vyvlastnění se proto považuje tzv. reparace. EU by se na kapitálovém trhu zadlužila ve prospěch Ukrajiny, aby mohla dodat zbraně a další zboží. Při tom by chtěla použít peníze ruské centrální banky jako zajištění.
Merz a von der Leyenová optimističtí – Rusko hrozí protiopatřeními
Konstrukce ukazuje, že EU předpokládá, že Rusko válku prohraje a následně bude připraveno jako „agresor“ zaplatit reparace Ukrajině. Tím by mohlo být kompenzováno možné ztracení aktiv centrální banky. EU chce fakticky nechat Rusko zaplatit za otevřené částky.
Pokud by se to nestalo, je však třeba počítat s rizikem ztráty téměř 100 procent u zajištěných úvěrů – a pak by za ně měly členské státy ručit. Záruka, kterou by mělo nést Německo, by mohla činit přibližně 35 miliard eur. Na rozdíl od předchozích pomocných programů, jako je Ukraine Facility, které jsou financovány přes běžný rozpočet EU, by byly zapotřebí přímé národní záruky.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a spolkový kancléř Friedrich Merz považují riziko za vypočitatelné a chtějí v projektu pokračovat. Von der Leyenová uvedla, že část úvěru zajištěného ruskými aktivy bude mít prospěch i pro evropský zbrojní průmysl. Merz prohlásil, že sdílí obavy De Wevera, ale „jsem optimistický, že uděláme pokrok“. Premiér Finska Petteri Orpo uvedl, že bude nalezeno „právně únosné řešení“, které zohlední Belgie – detaily však neupřesnil.
Ruská federace zatím neprojevila ochotu podřídit se požadavkům Evropanů. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová označila plán EU za „nulový a neplatný“ a oznámila „bolestivou odpověď“. Také náměstek ministra financí Alexej Moisejev zdůraznil, že Rusko dosud žádné evropské majetky nezabavilo – to se však může změnit, „pokud EU změní svou linii“. Podobné obavy má i De Wever, který uvádí příklady:
„Putin bude reagovat. Google byl v Rusku prohlášen za bankrot a byl vyvlastněn – taková opatření se mohou rozšířit.“
–etg–
