Epoch Times Česko ČTK

a 14. 10. 2025

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout nyní míru na Ukrajině. Chce také, aby Trump využil svého vlivu na Kyjev a přiměl ho usilovat o mírovou dohodu. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Snahy Spojených států o ukončení války podpořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Válku, kterou zahájilo Rusko svou rozsáhlou invazí na Ukrajinu před bezmála čtyřmi lety, se Trump snaží ukončit dlouhodobě. Ukrajina opakovaně souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko ale zastavit boje odmítlo.

V pondělí Trump v projevu v izraelském parlamentu u příležitosti vyhlášení dohody o příměří v Pásmu Gazy uvedl, že jeho mírotvorné úsilí neskončilo a že dalším cílem je přimět Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině.

„Bezpochyby vítáme takové záměry a potvrzení politické vůle, aby to vše přispělo k nalezení mírových cest,“ uvedl Peskov s odkazem na deklarovaný záměr Trumpa zaměřit se nyní na ukončení rusko-ukrajinské války.

„Ruská strana zůstává otevřená a připravená k mírovému dialogu a doufáme, že vliv Spojených států a diplomatické schopnosti vyslanců prezidenta Trumpa pomohou povzbudit ukrajinskou stranu k větší aktivitě a ochotě zapojit se do mírového procesu,“ dodal mluvčí.

Snahy USA o ukončení války dnes podpořil také ukrajinský prezident Zelenskyj, který se má v pátek sejít s Trumpem ve Washingtonu. „Nyní, když válka na Blízkém východě míří ke konci, je důležité nepřijít o impuls při prosazování míru. I válka v Evropě může být ukončena, a k tomu je zásadní vedení jak Spojených států, tak dalších partnerů,“ napsal Zelenskyj na X. Vyzval, aby Rusko bylo zbaveno prostředků, které mu umožňují pokračovat ve válce. „To může být nejspolehlivějším základem pro mír v našem regionu,“ dodal.

Tři kola jednání bez průlomu

Rusko a Ukrajina od května uskutečnily tři kola přímých jednání, která však nevedla k žádnému průlomu ohledně vyhlídek na vyhlášení příměří či uzavření míru, strany se jen dohodly na výměně válečných zajatců, repatriaci mrtvých těl vojáků a také na návratu několika ukrajinských dětí k jejich rodinám. V současnosti jsou rozhovory mezi vyjednávacími týmy Ruska a Ukrajiny pozastaveny.

Invazi na Ukrajinu zahájil ruský prezident Vladimir Putin svým rozkazem z 24. února 2022. Kyjev stejně jako většina evropských zemí vyzývá Rusko, aby z Ukrajiny stáhlo svá vojska, která ovládají asi pětinu ukrajinského území. To Moskva odmítá a požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva dlouhodobě označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.