Evropská komise označila za nejdůležitější z nových návrhů dohled nad východním křídlem a evropskou iniciativu obrany proti dronům.
Evropská komise 16. října představila čtyři klíčové obranné projekty, mezi nimi tzv. dronovou zeď a opevnění východní hranice Evropy, v rámci plánu na posílení obrany do roku 2030.
Nová obranná strategie je podle komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubilia nezbytná k odrazení ruské agrese, zabránění válce a zachování míru, uvedl ve svém prohlášení, v němž plány představil.
Plán zahrnuje čtyři hlavní obranné iniciativy – evropskou iniciativu obrany proti dronům, dohled nad východním křídlem, evropský vzdušný štít a evropský vesmírný štít.
Evropská komise, výkonný orgán Evropské unie, uvedla, že tyto projekty mají „posílit schopnost Evropy odrazovat a bránit se po zemi, ve vzduchu, na moři, v kyberprostoru i ve vesmíru, a zároveň přímo přispět k cílům schopností NATO“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sdělila, že nedávné hrozby ukazují, že Evropa je v ohrožení.
„Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a rozhodně,“ prohlásila. „Dnešní obranná strategie představuje jasný plán se společnými cíli a konkrétními milníky na cestě k roku 2030. Protože jen to, co se měří, se skutečně uskuteční.“
„Dronová zeď“
Komise představila čtyři strategické návrhy a zdůraznila, že dohled nad východním křídlem a evropská iniciativa obrany proti dronům patří k nejnaléhavějším projektům.
Evropská iniciativa obrany proti dronům – kterou von der Leyenová a další dříve označovali jako „dronovou zeď“ – má být vybudována s komplexním přístupem „jako vícevrstvý, technologicky vyspělý systém s propojenými schopnostmi obrany proti dronům“ určený k jejich detekci, sledování a zneutralizování.
Projekt dohledu nad východním křídlem (Eastern Flank Watch) má „integrovat systémy protivzdušné obrany a ochrany proti dronům se souborem pozemních obranných systémů, s námořní bezpečností v Baltském a Černém moři, se systémy pro zvýšené situační povědomí a s prvky vnitřní bezpečnosti a správy hranic“.
Projekty se částečně překrývají – podle Evropské komise budou schopnosti obrany proti dronům tvořit „základní prvek“ iniciativy dohledu nad východním křídlem.
Dronová zeď má být plně funkční do konce roku 2027, zatímco obranné systémy na východní hranici mají být dokončeny do konce roku 2028.
Projekt European Air Shield má chránit vzdušný prostor členských států EU prostřednictvím integrovaného vícevrstvého systému protivzdušné a protiraketové obrany, který bude plně kompatibilní s velitelským a řídicím systémem NATO. Podle komise má být spuštěn ve druhém čtvrtletí roku 2026.
Iniciativa European Space Shield je koncipována jako klíčová pro ochranu vesmírných aktiv a služeb před rostoucími hrozbami. Komise uvedla, že i tento projekt má být spuštěn ve druhém čtvrtletí roku 2026.
Ruská „hybridní válka“
Podle komise bude Evropa do pěti let potřebovat schopnosti moderního boje a musí být v defenzivním postavení, aby dokázala odstrašit nepřátelské akce a reagovat na agresi.
Potřeba urychlení tohoto budování obrany odráží rostoucí nebezpečí a „vyvíjející se spektrum hrozeb“, uvedla komise.
„Toto začalo ruskou nevyprovokovanou, rozsáhlou vojenskou agresí proti Ukrajině, která dosahuje nových úrovní brutality a násilí. Nezodpovědné provokace a činy hybridní války vůči členským státům – od kybernetických útoků po narušování vzdušného prostoru – se stupňují. Rusko militarizovalo svou ekonomiku i společnost.“
Komise dodala, že „militarizované Rusko“ představuje dlouhodobou hrozbu pro evropskou bezpečnost.
Suverenita v obraně
Evropská komise informovala, že strategie vytvoří celoevropský prostor vojenské mobility, který bude zahrnovat sjednocená pravidla a trasy umožňující členským státům rychle reagovat na hrozby kontinentu a zároveň úzce spolupracovat s NATO.
Výkonný orgán EU v plánu zdůraznil, že členské státy musí být schopné jednat samostatně a převzít odpovědnost za obranu svých zemí, jako součást širší strategie na ochranu Evropy.
„Členské státy jsou a zůstanou suverénní ve věcech své národní bezpečnosti a obrany,“ podotkla komise. „Zároveň složité spektrum hrozeb ukazuje na potřebu, aby členské státy jednaly společně, místo aby tříštily úsilí do nekoordinovaných národních iniciativ.“
Evropská rada, složená z lídrů 27 členských států, má rozhodnout o schválení návrhů do konce roku 2025.
–ete–
