Peking se podle studie American Institue v reakci na sílící obchodní napětí se Spojenými státy stále více orientuje na Evropu a Rusko. Podle nové studie Australian Institute vnímá Komunistická strana Číny (KS Číny) cla zavedená za vlády Donalda Trumpa jako hrozbu, která je však zvládnutelná.
Zatímco mezinárodní pozornost se upírá především na vývoj čínsko-amerických vztahů, Peking tiše, ale důsledně buduje paralelní vztahy s evropskými zeměmi a Moskvou. To je klíčovým závěrem nejnovějšího pololetního komentáře zahraniční politiky Číny od Franka Yuana, postdoktoranda v oboru historie.
„Peking vkládá do partnerství s Evropou velké naděje,“ píše Yuan a cituje čínské ministerstvo zahraničí. „Čínští lídři deklarují, že mezi Čínou a EU neexistují zásadní střety zájmů ani geopolitické napětí. Naopak, považují vztah za partnerský a založený na společné obraně globálního multilaterálního obchodního systému.“
Peking navíc označuje Evropu za jeden z klíčových pólů v multipolárním světě. V jistém odstupu od Moskvy Čína zároveň zdůrazňuje, že podporuje integraci a pokrok Evropské unie.
Optimismus ohledně budoucnosti vztahů s USA přetrvává i po dílčím uvolnění amerických celních opatření. KS Číny však nešetří ostrou rétorikou. Yuan připomíná, že obchodní válka byla z čínské strany označena za „zlovolný útok na právo Číny na rozvoj“.
Zásobování Taiwanu americkými zbraněmi a prohlubování vazeb s Taipeií jsou v Pekingu vnímány nejen jako zásah do vnitřních záležitostí Číny, ale i jako snaha USA „zadržet čínský vliv pomocí Taiwanu“, jak loni uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. I proto se hledání nových spojenců v Evropě jeví jako přirozený krok čínské diplomacie.
Evropsko-americké vazby se podle Číny neoslabí
Viceprezident USA J. D. Vance sice v únoru na bezpečnostní konferenci v Mnichově ostře kritizoval EU za údajný úpadek svobody projevu a demokracie, čínští analytici však na rozdíl od těch západních nevidí v těchto slovech náznak zásadního zlomu ve vztazích mezi EU a Washingtonem.
„Z čínských zdrojů nevyplývá, že by evropské vlády měly zájem se od Spojených států odklonit – zejména kvůli vlastnímu omezenému obrannému potenciálu,“ konstatuje Yuan.
Podle něj Peking zvolil vůči Evropě smířlivý tón s cílem izolovat evropské vztahy od napětí s USA. Příkladem je zdrženlivá reakce na zprávy německých tajných služeb o možném laboratorním původu covidu-19, která neobsahovala obvyklou kritiku německé vlády ani médií. Podobně opatrná byla i čínská reakce na vyšetřování evropských úřadů ohledně čínských obchodních praktik v oblasti zdravotnického materiálu.
Peking se i nadále vyhýbá přímé podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Ministr zahraničí Wang Yi na mnichovské konferenci zopakoval, že spory by měly být řešeny politickým dialogem. Uvedl, že „násilí a sankce nepřinesou skutečné a trvalé řešení“ – což je postoj, který se vztahuje i na válku na Ukrajině.
Zároveň zdůraznil, že Čína trvá na principu územní celistvosti a svrchovanosti všech států. Podle Yuana Peking sice nesouhlasí se západními sankcemi vůči Rusku, ale neváhá dát najevo nevoli vůči použití síly, byť rozumí bezpečnostním obavám Moskvy.
Peking zřejmě nevyužije vztahy s Ruskem ve svůj prospěch
Rostoucí nerovnováha sil mezi Čínou a Ruskem se projevila například v rozdílných interpretacích dubnového setkání mezi Wangem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Čínská strana zdůraznila ruskou podporu v otázce Taiwanu, zatímco oficiální komuniké z Moskvy o této podpoře mlčelo.
Podobně článek podepsaný jménem čínského vůdce Xi Jinpinga v ruském tisku sice ocenil ruskou podporu politiky jedné Číny, ale o válce na Ukrajině se nezmínil vůbec.
Yuan konstatuje, že Čína v tomto vztahu zaujímá dominantní postavení a budování multipolárního světového řádu činí základní osou své zahraniční politiky. Rusko vnímá jako jednoho z partnerů v tomto úsilí.
Navzdory převaze však Peking podle všeho nemá zájem své postavení vůči Moskvě aktivně prosazovat.
„Veřejné komentáře odmítají možnost, že by se Rusko od Číny odklonilo ve prospěch rychlého sblížení s USA,“ říká Yuan. „Zároveň se upozorňuje na hluboké rozpory mezi Washingtonem a Moskvou a absenci zásadních konfliktů mezi Čínou a Ruskem.“
„Nicméně jeden z analytiků poznamenal, že je třeba udržovat stabilní a pozitivní vztahy s Moskvou, aby bylo možné se pojistit proti riziku v podobě zmírňování napětí mezi Ruskem a USA,“ dodává Yuan.
Překlad byl redakčně upraven.
–ete–
