Minulý týden projednával poslanecký Výbor pro zdravotnictví Národní očkovací strategii. Na výboru ji představili poslanci opozičních stran. Přítomni byli zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), a České vakcinologické společnosti. Místopředseda výboru MUDr. Jan Síla (SPD) vznesl několik námitek proti obsahu strategie a zdrojům dat, o které se dokument opírá.
Jedním z bodů, kterým se Síla na jednání výboru věnoval, byla hlášení lékařů o diagnostikování chřipky, z nichž se odvozuje dopad chřipkového onemocnění na pracovní neschopnost či účinnost vakcín proti chřipce.
Síla na začátku proslovu „razantně odmítl“, že by hnutí SPD a on sám byli „proti očkování jako takovému“. Uvedl, že tato tvrzení se objevila v některých médiích a pronášel je také „jeden expert České vakcinologické společnosti“. „Tím dehonestujete mě a SPD,“ řekl poslanec.
Pracuje strategie s prokázanými případy chřipky?
Místopředseda Výboru pro zdravotnictví upozornil, že při prokazatelných tvrzeních o pracovní neschopnosti v důsledku chřipky a účinnosti vakcín na chřipkové onemocnění je třeba vycházet zejména ze „serologicky prokázaných případů chřipky“, tj. je potřeba provést testování krve na přítomnost specifických protilátek.
Respiračních onemocnění podobných chřipce je totiž celá řada a lékař je nedokáže běžným vyšetřením odlišit. „Nelze je rozlišit. Klinicky mají naprosto stejný průběh,“ řekl Síla s tím, že ošetřující lékař do záznamů o pacientovi uvádí kód, kterým sděluje, jakou nemoc u pacienta diagnostikoval.
V České republice se při vystavování pracovní neschopnosti pro respirační onemocnění obecně používá „jedenáctková diagnóza“ (J11). „Skutečná serologicky prokázaná chřipka je pod kódem J10,“ řekl Síla. Odvolával se přitom na mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD‑10), kterou používají české zdravotnické systémy pro označení diagnóz (česká verze).
J10 je kód pro chřipku způsobenou „identifikovaným“ sezónním virem chřipky, tedy laboratorně či serologicky potvrzený případ. J11 se používá, když je chřipka klinicky diagnostikována, ale virus nebyl laboratorně nebo serologicky identifikován (potvrzen). U klasifikace J11 se tedy může a nemusí jednat o chřipku.
Jak velkou nemocnost chřipka způsobuje a jak velké přínosy by mohlo mít očkování proti chřipce? To se odvozuje z dat České správy sociálního zabezpečení.
„Podíval jsem se do svodek a zjistil jsem, že 50 % akutních respiračních onemocnění je způsobeno jiným virem, přičemž druhých 50 % vychází na všechny ostatní viry, mezi nimiž je také chřipka,“ řekl Síla s tím, že zhruba pouze 10 až 20 % těchto onemocnění jsou chřipková.
Česká správa sociálního zabezpečení uvádí ve svých statistikách (za rok 2024) kolonku „chřipka a pneumonie“ a u ní množství prostonaných dní, tj. celkového součtu dní dočasné pracovní neschopnosti. Nespecifikuje však, kolik z toho je chřipka diagnostikovaná serologicky (J10) a kolik bez potvrzení (J11). Podle Síly není možné brát tento údaj jako ukazatel dopadu chřipky na nemocnost populace, protože může zahrnovat i nemoci jejichž průběh je shodný s chřipkou.
Kontaktovali jsme Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), aby objasnila, jaké kódování pro tuto kolonku používá. Oddělení komunikace přislíbilo objasnění problematiky. Do vydání této zprávy jsme odpověď neobdrželi, ale v případě zaslání ji budeme aktualizovat.
Podle doktora Síly pracuje Národní očkovací strategie s daty, které se zakládají na údajích o hlášení J11 a jsou tedy „nepřesné“.
Poslanec zmínil také analýzu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vedenou Ladislavem Duškem, o niž se Národní očkovací strategie opírá, a poukázal u ní na stejný problém, pokud používá tato data od ČSSZ.
Data o pracovní neschopnosti vznikají v systému nemocenského pojištění, nikoli ve zdravotnickém systému. Primární zdroj dat je tedy Česká správa sociálního zabezpečení. Z jejich dat potom čerpá ÚZIS, který sám tato data neshromažďuje.
„Údaje ve statistice profesora Duška, kterou jsem viděl, jsou skutečně zavádějící a nevystihují podstatu,“ uvedl Síla s tím, že v praxi to probíhá tak, že lékaři při první diagnóze uvedou J11, a teprve při větších komplikacích nechají udělat serologické vyšetření a v konečné diagnóze uvedou J10. Proto podle něho eviduje ČSSZ pro oblast chřipky především kódy J11, u nichž není jasné, kolik z nich jsou skutečně chřipková onemocnění.
Pokud je nadhodnocený počet případů chřipky, potom jsou nadhodnocené i škody a možné přínosy vakcinace.
Požádali jsme Ladislava Duška o komentář, z jakých dat ÚZIS vychází. Do doby vydání této zprávy jsme neobdrželi odpověď.
V dokumentu o případech pracovní neschopnosti za rok 2021 ÚZIS (na straně 85) uvádí, že pro kolonku „chřipka“ používá kódování J10-J11. Zahrnuje tedy součet serologicky nepotvrzených i potvrzených případů chřipky.
Dva lékaři, kteří nechtěli zveřejnit svá jména, v komunikaci s Epoch Times sdělili, že pro diagnostikování chřipky testují „minimálně“ a pokud ano, tak používají antigenní test, nikoli sérologické testování.
„Pokud si podle klinické diagnózy myslím, že to je chřipka, tak vykáži J11.8, pokud nachlazení jako takové, tak J06.9,“ uvedla dětská lékařka. „Diagnózu chřipky používám podle klinického obrazu, plus maximálně antigenní test – jen někdy, pokud si z nějakého důvodu chci být jistější,“ uvedl praktický plicní lékař.
Národní očkovací strategie má za cíl zvýšit proočkovanost obyvatel a propagovat vakcinaci jako prevenci a cestu ke zdraví. S dokumentem strategie přišel bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, a v posledních dnech svého působení jej schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Na tvorbě jejího textu se podílela Česká vakcinologická společnost v čele s profesorem Romanem Chlíbkem.
Strategii na Výboru pro zdravotnictví předložili poslanci minulé vládní koalice: Michaela Šebelová (STAN), Eva Šrámková (Piráti), Tom Philipp (KDU-ČSL), Vlastimil Válek (TOP 09) a Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Všichni jsou členy sněmovního Výboru pro zdravotnictví.
Jaká je účinnost vakcín proti chřipce
Problematickou oblast vidí Síla v účinnosti vakcín proti chřipce. Očkování má podle něj účinnost pouze 6-8 měsíců a každý rok se složení vakcíny mění, protože farmaceutické firmy odhadují, jaký kmen chřipkového viru bude v nadcházející sezóně a konkrétní oblasti nejrozšířenější, aby tomu přizpůsobili složení vakcíny.
Podle Síly praxe ukazuje, že na vytvoření dobré tělesné imunity má největší vliv zdravý životní styl (40-50 %), genetické vlastnosti (40 %) a sociální status. Úroveň zdravotnictví má tvořit pouze 10-15 %. Tvrzení uváděná v Národní očkovací strategii o tom, kolik financí by ušetřila plošná vakcinace pracujících obyvatel, se podle poslance zakládají na zkreslených datech.
Přítomný místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula uvedl, že „ne vždy se povede“ trefit do typu viru a dobře nastavit vakcínu pro danou oblast. „Jedou za 7 let se to nepovede,“ řekl Prymula s tím, že v roce 2025 „v té v uvozovkách nepovedené sezóně“ byla účinnost vakcíny proti chřipce „zhruba 40 %“.
Požádali jsme doktora Prymulu o objasnění, zda hovořil o účinnosti vakcíny v reálné populaci za rok 2025 nebo o účinnosti v rámci studie, o doložení zdroje, z nějž informaci čerpá a jaké vzorce pro výpočet účinnosti byly použity.
Ohledně pochybností o „nadhodnocování účinků vakcíny proti chřipce“ v Národní očkovací strategii se na ministra zdravotnictví nedávno obrátil člen České lékařské komory, cévní lékař Vladimír Čížek. O obsahu jeho analýzy a odpovědi zástupce hlavní hygieničky ČR jsme informovali zde.
Síla požádal přítomného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), aby vytvořil analýzu, která by reagovala na jeho argumenty. Výbor pro zdravotnictví se rozhodl věc podrobněji řešit na Podvýboru pro veřejné zdravotnictví, prevenci, epidemiologii, vědu a výzkum, kterému předsedá poslankyně Věra Adámková (ANO).
Požádali jsme Ministerstvo zdravotnictví o komentář.
Účinnost vakcíny proti chřipce (v rámci klinické studie)
Účinnost se vyhodnocuje uvnitř uzavřené skupiny v rámci klinické studie. Poměřuje stejně velké skupiny očkovaných s neočkovanými. Pokud má například vakcína účinnost 40 %, znamená to, že u očkované skupiny bylo riziko onemocnění o 40 % nižší než u neočkované skupiny (osob, které vakcínu nedostaly, respektive byli očkováni látkou, která neobsahovala vakcínu, ale „placebo“). (Zdroj: WHO)
Efektivnost vakcíny (v reálném světě)
Efektivita měří, jak dobře vakcíny fungují v reálném světě. Může se lišit od účinnosti, protože nelze přesně předpovědět, jak účinné bude očkování u mnohem větší a variabilnější populace, která se nechává očkovat v reálných podmínkách. (Zdroj: WHO)
Pokud by při tomto vyhodnocování došlo ke zkreslení celkového počtu onemocnění chřipkou (nadhodnocení v důsledku zahrnutí všech diagnóz J11 jako chřipky), potom by se zvýšila statistická efektivita vakcíny, která by potom pravděpodobně neodpovídala reálné efektivitě.
