Americký prezident uvedl, že vůdce čínského komunistického režimu Xi Jinping „to nikdy nezmínil, protože tomu rozumí, a rozumí tomu velmi dobře“.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že vůdce čínského komunistického režimu Xi Jinping „velmi dobře“ chápe, co by se stalo v případě invaze Číny na Taiwan, a proto se toto téma na jejich bilaterálním jednání vůbec neobjevilo.
„Zná na to odpověď. Včera to ani jednou nepřišlo na přetřes. Ani to nezmínil,“ uvedl Trump v rozhovoru pro pořad 60 Minutes 31. října, tedy den po setkání s Xi Jinpingem. Ukázka pořadu byla zveřejněna 2. listopadu.
Objevily se zprávy, že Peking vyvíjel tlak na Washington, aby změnil svůj postoj k Taiwanu před americko-čínskými obchodními jednáními, a Trump uvedl, že mnozí byli „trochu překvapeni“, když o Taiwanu nejednali.
„Ani to nezmínil, protože tomu rozumí, a rozumí tomu velmi dobře,“ řekl Trump.
Spojené státy udržují vůči obraně Taiwanu politiku „strategické nejasnosti“.
Podle zákona Taiwan Relations Act z roku 1979 USA nemají s Taiwanem obrannou smlouvu, ale nadále mu prodávají zbraně.
Trump na otázku, zda by USA Taiwan bránily, odpověděl: „Nemohu prozradit svá tajemství,“ a dodal, že „druhá strana ví“, co by se stalo.
„Xi veřejně konstatoval, a jeho lidé také řekli na jednáních: ‚nikdy bychom nic neudělali, dokud je prezidentem Trump‘, protože znají následky,“ prohlásil.
Trump připomněl, že ve druhém funkčním období pomohl ukončit několik konfliktů, mimo jiné mezi Thajskem a Kambodžou. Dne 26. října podepsal s jejich představiteli mírové dohody zvané Kuala Lumpur Peace Accords.
O několik dní později Trump vystoupil s hlavním projevem na akci organizace Asia-Pacific Economic Cooperation v Jižní Koreji, kde uvedl, že několik mírových dohod, k nimž pomohl, bylo dosaženo prostřednictvím ekonomického tlaku a pobídek. Dodal, že představitelům Thajska a Kambodže sdělil, že Spojené státy nechtějí uzavírat obchodní dohody se zeměmi, které se chystají vstoupit do války, a nastínil možnost cel ve výši 250 procent. Podle něj stejné varování použil i vůči Pákistánu a Indii a i tyto země nakonec ustoupily poté, co zvážily ekonomické důsledky. Takto vysoká cla by učinila obchodování se Spojenými státy neudržitelné.
Xi Jinping dříve vyhlásil cíl převzít Taiwan a nařídil čínské armádě, aby byla do roku 2027 připravena na bojové nasazení.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth nedávno se spojenci vyjádřil obavy vůči Pekingu z rostoucí vojenské agresivity Číny v regionu.
Po jednání s čínským ministrem obrany Dong Junem 30. října uvedl na síti X: „Zdůraznil jsem význam udržení rovnováhy sil v indo-pacifickém regionu a upozornil na obavy USA z čínských aktivit v Jihočínském moři, kolem Taiwanu a vůči spojencům a partnerům v Indo-Pacifiku.“ Dodal, že USA konflikt nevyhledávají, ale „budou rozhodně hájit své zájmy“.
Hegseth se nedávno sešel také s nejvyššími představiteli obrany Japonska, Indie a Filipín, kde zdůraznil agresivitu čínského režimu.
–ete–
