Vojenské čistky generálů při čtvrtém plénu oslabí schopnost režimu vést ozbrojenou operaci, ale dlouhodobý cíl anexe Tchaj-wanu zůstává nezměněn, shodují se analytici.
Vládnoucí Komunistická strana Číny (KS Číny) zaujala mírnější rétoriku ohledně anexe Tchaj-wanu poté, co na svém nedávném vrcholném politickém zasedání, čtvrtém plénu, oficiálně odstranila několik generálů, kteří byli klíčovými postavami v oblasti Tchajwanského průlivu.
Analytici uvedli, že vzhledem k vnitřnímu chaosu způsobenému vyhroceným mocenským bojem je nepravděpodobné, že by se KS Číny v blízké budoucnosti pokusila o invazi na Tchaj-wan, dlouhodobý cíl anexe tohoto samosprávného ostrova však zůstává.
Oficiální komuniké z čtvrtého pléna KS Číny, zveřejněné 24. října čínskými státními médii, uvádí, že v patnáctém pětiletém plánu režimu na roky 2026–2030 je cílem vůči Tchaj-wanu „podporovat mírový rozvoj vztahů v Tchajwanském průlivu a posouvat vpřed věc národního sjednocení“.
Na rozdíl od předchozích oficiálních projevů a prohlášení o Tchaj-wanu dokument nevyjadřoval naléhavost ani časový plán „sjednocení“ a ani neřekl či nenaznačil, že čínský režim nevylučuje použití síly.
Na čtvrtém plénu, které se konalo od 20. do 23. října, KS Číny oznámila vyloučení devíti vysoce postavených generálů ze strany a armády poté, co čínské ministerstvo obrany 17. října oznámilo vyšetřování těchto generálů.
Tito generálové byli klíčovými osobami pro případné vedení invaze na Tchaj-wan. Mezi nimi He Weidong, Miao Hua, Lin Xiangyang, Qin Shutong a Wang Xiubin všichni sloužili u 31. armádní skupiny se sídlem v Xiamenu v provincii Fujian, naproti Tchaj-wanu přes průliv.
Čtyřicátá první armádní skupina byla v roce 2017 reorganizována na 73. armádní skupinu v rámci Východního velitelství Lidové osvobozenecké armády (LOA), které dohlíží na operace v Tchajwanském průlivu. He Hongjun, Yuan Huazhi a Wang Houbin byli všichni bývalými podřízenými Miao Hua a Wang Chunning rovněž sloužil ve Východním velitelství. Základna vůdce KS Číny Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga) byla ve Fujianu a 31. armádní skupina byla považována za „Xiho rodinnou armádu“.
Xi řekl, že „sjednocení“ s Tchaj-wanem je „nevyhnutelné“ a čínská komunistická strana nikdy nevyloučila možnost vojenské invaze. Dobytí Tchaj-wanu je Xiho hlavní ambicí, protože by upevnilo jeho odkaz a moc ve straně.
Yeh Yao-Yuan, profesor politologie a mezinárodních studií na University of St. Thomas, sdělil, že zmírněný tón ohledně „sjednocení“ s Tchaj-wanem na čtvrtém plénu mohl souviset i s planovaným setkáním Xi Jingpinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Peking nechtěl před setkáním s Trumpem říkat nic, co by podráždilo Spojené státy ohledně bezpečnosti Tchajwanského průlivu, uvedl Yeh pro Epoch Times. Trump se setkal se Xiem 30. října během summitu Hospodářské spolupráce Asie a Tichomoří (APEC) v Jižní Koreji.
Záležitost Tchaj-wanu, kterou podle svých slov chtěl Trump otevřít, se však během jeho setkání se Xiem neotevřela. Xi nařídil armádě připravit se na útok na Tchaj-wan v roce 2027. V srpnu nicméně Trump konstatoval, že ho Xi ujistil, že Čína se během jeho prezidentského mandátu zdrží invaze na Tchaj-wan.
Rétorika v komuniké „je pouze o tom, že KS Číny volí, co chce říci a kdy to chce říci“, uvedl. „KS Číny se nevzdá myšlenky anexe Tchaj-wanu vojenskou silou.“
Čínský režim v posledních letech zesílil vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu a narušení tchajwanského vzdušného prostoru.
V letech 2022 až 2025 se rozsah cvičení Komunistické strany Číny proti Tchaj-wanu snížil a „zdálo se, že se vyhýbali použití ostré munice“, zmínil Shen Ming-shih, vědecký pracovník Oddělení výzkumu národní bezpečnosti v Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum Tchaj-wanu.
„Zejména cvičení v dubnu byla silně zaměřená na propagandu a postrádala skutečnou bojovou účinnost. Nyní se ukázalo, že ani He Weidong, ani Lin Xiangyang nebyli ve velení,“ sdělil Shen pro deník Epoch Times.
Lai Rongwei, tchajwanský výzkumník mezinárodních vztahů a generální ředitel prodemokratické neziskové organizace Taiwan Inspirational Association, řekl Epoch Times, že zda má Xi po čtvrtém plénu plnou kontrolu nad armádou KS Číny, „zůstává otázkou“, což je „velká proměnná“.
„Krátkodobě personální změny v armádě skutečně ovlivní ochotu čínského režimu použít sílu proti Tchaj-wanu, ale její dlouhodobý cíl anexe Tchaj-wanu zůstává nezměněn,“ řekl Lai. „Až se personální situace v armádě stabilizuje, KS Číny posílí své celkové vojenské kapacity k narušení situace v Tchajwanském průlivu. Věřím, že bude pokračovat v postupu [směrem k vojenské anexi Tchaj-wanu].“
Den návratu Tchaj-wanu
Národní lidový kongres komunistického režimu 24. října označil 25. říjen za „Den připomínky obnovení Tchaj-wanu“ a KS Číny uspořádala vysoce viditelnou oslavu tohoto dne, což nikdy dříve neučinila. V Tchaj-wanu je tento den znám jako „Den návratu Tchaj-wanu“.
Čínská republika (ROC) vládla pevninské Číně v letech 1911 až 1949. Po druhé světové válce byl Tchaj-wan, který byl od roku 1895 do roku 1945 okupován Japonskem, navrácen ROC; formální předání bylo dokončeno 25. října 1945. Po porážce komunisty na pevnině v roce 1949 se vláda ROC stáhla na Tchaj-wan. KS Číny poté na pevnině založila komunistický režim – Čínskou lidovou republiku (ČLR). ČLR nikdy nevládla Tchaj-wanu a oficiální název Tchaj-wanu je Čínská republika, jak je uvedeno v pasech jeho občanů.
Jednotky ROC byly hlavní silou, která bojovala proti japonské invazi během druhé světové války.
Rada pro záležitosti pevniny Čínské republiky okamžitě kritizovala označení „Dne připomínky obnovení Tchaj-wanu“ ze strany KS Číny jako pokus „ponížit naši zemi a vytvořit smyšlené tvrzení, že Tchaj-wan patří ČLR“.
„Den návratu Tchaj-wanu nemá nic společného s ČLR ani s KS Číny, která nijak pozitivně nepřispěla k válce proti Japonsku,“ uvedla rada 24. října.
Rada doplnila, že obyvatelé Tchaj-wanu „nikdy nepřijmou“ takový krok ani falešný historický výklad čínské komunistické strany a jednostranný politický rámec „jedné Číny v Tchajwanském průlivu“ a „jedné Číny na mezinárodní scéně“.
KS Číny také používá nejednoznačný výraz „Tchaj-wan byl osvobozen Čínou [od japonské okupace]“, aby úmyslně vyvolala dojem, že Tchaj-wan osvobodila ČLR, řekl Yeh.
„Toto je forma kognitivní války,“ poznamenává. „Čínský režim pokračuje v prosazování svého narativu, podle něhož se Tchajwanský průliv stává čínským vnitřním mořem v pevninské Číně.“
Takové falešné narativy „mohou oklamat obyvatele pevninské Číny, kteří nejsou obeznámeni s historií [kvůli učebnicím KS Číny, které ji zkreslují], stejně jako některé cizince, ale vůči obyvatelům Tchaj-wanu jsou neúčinné“, uzavírá Yeh.
Cheng Wen, Luo Ya a Yi Ru přispěli k této zprávě. Článek byl doplněn českou redakcí o aktuální informace.
–ete–
