Nové čínské zbraně, určené k zastrašení Taiwanu a Západu, nemají ověřenou bojovou účinnost, upozorňují experti.
Komunistická strana Číny (KS Číny) uspořádala v Pekingu dvě rozsáhlé zkoušky vojenské přehlídky, která se 3. září uskuteční u příležitosti 80. výročí kapitulace Japonska a konce druhé světové války.
Podle analytiků chce KS Číny prostřednictvím přehlídky prosadit nepravdivé tvrzení, že právě ona vedla boj proti japonské invazi v Číně, a nikoli vláda Čínské republiky (ROC), která tehdy Čínu spravovala.
Velkolepá přehlídka, na níž se mají objevit i dosud nezveřejněné typy zbraní, má podle odborníků nejen ukázat vojenskou sílu režimu a odradit protivníky, ale také dále upevnit přepisování historie druhé světové války.
Přibližně 40 tisíc lidí se zúčastnilo druhé série nácviků 16. a 17. srpna po první zkoušce 9. srpna. Samotná přehlídka má zahrnout 12 tisíc čínských vojáků a podle státních médií se na ní představí řada nových pozemních a námořních zbraňových systémů – včetně protilodních raket, dronů, nových tanků, hypersonických zbraní a včasného varovného letectva na ochranu čínských letadlových lodí.
Přehlídka má podle agentury Xinhua „připomenout 80. výročí vítězství v čínské lidové válce odporu proti japonské agresi a ve světové protifašistické válce“. Poslední podobná přehlídka se konala v září 2015 při 70. výročí kapitulace Japonska.
Nové zbraně připomínají ruskou techniku
Podle představitelů režimu se na přehlídce objeví stovky letounů včetně stíhaček, bombardérů a přesně naváděných zbraní schopných letět pětinásobnou rychlostí zvuku. Záběry ze zkoušek na pekingské třídě Chang’an, zveřejněné státními médii i obyvateli na sociálních sítích, ukazují nové tanky a vozidla vybavená neznámými zařízeními.
Pozornost mezinárodních pozorovatelů vzbudil zejména podvodní dron AJX002 připomínající ruské jaderné torpédo „Poseidon“, známé jako „zbraň soudného dne“. Podle odhadů má mít délku až 20 metrů a průměr 1,5 metru a mohl by dosahovat velmi vysoké tonáže.
„To naznačuje, že disponuje schopnostmi dálkové či dlouhodobé navigace, ale konkrétní funkce zůstávají nejasné,“ uvedl pro Epoch Times Shen Ming-shih, ředitel sekce výzkumu národní bezpečnosti na tchajwanském Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum.
„Jeho velké rozměry vyvolávají otázku, zda se dokáže účinně vyhnout podvodnímu i leteckému odhalení,“ dodává. Zdůrazňuje také, že zveřejněné obrázky zbraní nevypovídají o jejich skutečných schopnostech a není vyloučeno, že jde o „zcela prázdné makety určené výhradně k zastrašování“.
Su Tzu-yun, ředitel sekce strategie obrany a zdrojů na tomtéž tchajwanském institutu, pro Epoch Times 22. srpna sdělil, že čínský režim vysílá prostřednictvím přehlídky signály nejen Taiwanu, ale i Spojeným státům a Evropě.
„Kromě taktických zbraní, jako jsou obrněná vozidla, je hlavní strategickou zbraní velké jaderné torpédo, označované také jako podvodní mezikontinentální střela, protože dokáže urazit desítky tisíc kilometrů a ohrožuje Spojené státy,“ konstatuje.
KS Číny je dlouhodobě známá vychloubáním svých schopností, například letadlovými loděmi postavenými podle sovětských plánů z 80. let, které technologicky výrazně zaostávají za americkými jadernými letadlovými loděmi.
Podle státních médií se přehlídky zúčastní i vůdce čínského režimu Xi Jinping. Shen k tomu podotýká, že přehlídka má také „posílit Xi Jinpingovo postavení uprostřed mocenského boje v nejvyšším vedení a zdůraznit, že by neměl být nahrazen“.
Prosazování falešného historického výkladu
Podle Sua bude přehlídka také sloužit k prosazení nepravdivé verze historie druhé světové války. „Vítězství ve válce proti japonské agresi vedla Čínská republika a nacionalistická vláda (Kuomintang), nyní se však komunistický režim snaží ovládnout historický výklad a prostřednictvím takovýchto připomínek druhé světové války se vydává za vůdce národa,“ vysvětluje Shen.
„Čínská republika byla legitimní stát, který během druhé světové války bojoval proti Japonsku po boku dalších velmocí, jako byly Spojené státy a Spojené království. Komunistický režim v Pekingu využívá [přehlídku] k tomu, aby veřejnosti zkreslil chápání této části dějin,“ říká Su.
Podle něj tvrzení čínské komunistické strany, že právě ona vedla odpor proti japonské invazi, je součástí její snahy „přivlastnit si legitimitu režimu“.
Stejný pohled sdílí i Hung Tzu-chieh, ředitel sekce čínské politiky, armády a vojenských konceptů na tchajwanském institutu. 22. srpna Epoch Times řekl, že snaha čínského režimu ovládnout výklad války proti Japonsku slouží domácí propagandě, jejímž cílem je „vymývání mozků“ obyvatel, kteří nemají přístup k nezávislým informacím.
„Skutečný přínos komunistické strany k válce byl minimální, ale aby mohla hrát na nacionalistickou notu, uchyluje se k různým ‚oslavným‘ příběhům a taktikám. Nacionalistický sentiment je klíčovým nástrojem, jímž si režim upevňuje moc a odvádí pozornost od domácích problémů, proto je boj o kontrolu historického výkladu protijaponské války pro Peking zásadní,“ zmiňuje Hung.
Su zároveň poznamenává, že „pouze autoritářské státy jako Rusko a Čína využívají výročí konce války k demonstraci vojenské síly. Hlavní evropské země uctívají památku obětí pokojnými pietami a nikdy neuspořádají vojenskou přehlídku k oslavě konce války. Postup Pekingu pouze zdůrazňuje jeho agresivní povahu.“
Oproti tomu Taiwan – formálně Čínská republika – pořádá při příležitosti výročí v Asii kulturní akce, výstavy a koncerty.
Válku vedla Čínská republika, nikoli komunisté
Čínská republika spravovala pevninskou Čínu od roku 1911 do roku 1949. Po druhé světové válce byl Taiwan, okupovaný Japonskem v letech 1895–1945, navrácen pod její správu; formální předání proběhlo 25. října 1945.
Historické záznamy dokládají, že hlavní sílu v boji proti Japonsku tvořily nacionalistické jednotky, nikoli komunisté. Publicista Epoch Times Li Jian připomíná, že během osmileté války proběhlo 22 velkých bitev, z nichž každá zahrnovala více než 100 tisíc vojáků.
„Armáda komunistů se účastnila jen dvou bitev,“ napsal. Zbytek vedly jednotky nacionalistů.
Zatímco nacionalistické jednotky čelily japonské invazi, komunistická strana se za druhé světové války většinou zdržovala ve své základně v Yan’anu na severozápadě země, daleko od severovýchodní, východní a jižní Číny, kde se odehrávaly hlavní boje.
„Nacionalistická armáda vedená Chiang Kai-shekem byla rozhodující silou a jádrem války odporu,“ konstatuje Li Jian.
Podle publikace Devět komentářů ke komunistické straně, vydané Epoch Times, komunistický režim sice vyvěsil hesla odporu proti Japoncům, ale disponoval jen místními oddíly a partyzánskými skupinami v zázemí, daleko od fronty.
Po skončení války v roce 1945 vypukla v Číně občanská válka. Nacionalistická vláda Chiang Kai-sheka po porážce od komunistů v roce 1949 ustoupila na ostrov Taiwan, kde Čínská republika zůstala oficiálním názvem dodnes. Mezitím komunistická strana na pevnině v roce 1949 ustavila čínský komunistický režim, známý také jako Čínská lidová republika (ČLR).
Chiu Chui-cheng, tchajwanský ministr pro záležitosti pevninské Číny, ve videu zveřejněném 15. srpna upozornil, že ČLR během druhé světové války vůbec neexistovala. „Čínský komunistický režim v posledních letech opakovaně zkresluje fakta, tvrdí, že válku proti Japonsku vedla komunistická strana, a dokonce vymýšlí představu, že Taiwan patří Čínské lidové republice,“ prohlásil.
Výzval obyvatele Taiwanu, aby se „sjednotili a společně bránili státní suverenitu a důstojnost“ tím, že se zapojí do tchajwanských oslav a odmítnou účast na přehlídce komunistického režimu v Pekingu.
Luo Ya a Li Jing přispěli k tomuto článku.
–ete–
