Komentář
Čínský vůdce Xi Jinping (Si Ťin-pching) již dlouho hovoří o „velkém znovuzrození Číny“ a nové éře socialismu s čínskými rysy.
Propaganda Komunistické strany Číny (KS Číny) tvrdí, že Čína nevyhnutelně převezme ústřední roli v globálním řízení světa v multipolárním světě skrze velkolepou Globální bezpečnostní iniciativu (GSI), která údajně podporuje principy, jako je mírové řešení sporů prostřednictvím dialogu a respekt k národním a kulturním odlišnostem.
GSI je součástí probíhající psychologické války čínského režimu, jejímž cílem je, aby byla autoritářská vláda KS Číny rovnocenná s demokraticky zvolenými vládami po celém světě. Tím je zastřen fakt, že čínský lid nemá na podobu své vlády žádný vliv, a tato rétorická rovnost je tak jen další lží.
Pomohla někdy komunistická Čína skutečně zprostředkovat mírové dohody v rámci Globální bezpečnostní iniciativy nebo ještě ambicióznější Globální civilizační iniciativy?
Realita je taková, že motivací Pekingu k mírovým jednáním je především vlastní zájem, zejména v kontextu strategické geopolitické a ekonomické soutěže se Spojenými státy a Západem. Například v Asii, na Blízkém východě, v Africe, Latinské Americe a Tichomoří se Čína zapojuje do regionálních bezpečnostních otázek způsobem, který posiluje její ekonomické vazby a diplomatickou prestiž v daných oblastech.
Jediným skutečným úspěchem Číny na poli míru bylo obnovení diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem v březnu 2023. Jednání probíhala několik let a Čína se zapojila až v závěrečné fázi, na žádost Saúdské Arábie, aby hostila poslední jednání v Pekingu a pomohla dohodu zpečetit.
Tato dohoda byla výhodná pro KS Číny a zajistila nepřerušené dodávky íránské ropy. Je třeba poznamenat, že Írán vyváží 90 procent své ropy právě do Číny a tato ropa tvoří téměř 14 procent čínských dovozů.
A přestože Čína v posledních letech s Íránem rozsáhle obchodovala a spolupracovala, Xi Jinping byl během války mezi Izraelem a Íránem odsunut do role pouhého diváka, zatímco příměří zprostředkoval americký prezident Donald Trump po cíleném útoku bombardérem B-2 na íránská jaderná zařízení.
Dalším dílčím úspěchem Číny bylo zprostředkování příměří mezi barmskou armádou a různými povstaleckými skupinami na severu Barmy (známé též jako Myanmar) v lednu 2025.
To je však ve srovnání s pokračující čínskou agresivitou a zastrašováním ve vodách západního Filipínského moře, u ostrovů Senkaku, v Jihočínském a Žlutém moři, velmi slabý výsledek. Všechny tyto kroky mají za cíl rozšířit ekonomický a bezpečnostní vliv čínského režimu v regionu.
Tak vypadá skutečný význam „míru s čínskými rysy“.
Zatímco Xi více než dekádu hlásal mír, budování společné budoucnosti a globální spolupráci, Trump během pouhých šesti měsíců podnikl konkrétní kroky, které skutečně vedly k dosažení míru ve světě.
Trump pomohl v květnu zabránit jaderné válce mezi Indií a Pákistánem.
Dne 27. června byla v Bílém domě podepsána mírová dohoda, která ukončila desetiletí trvající krvavý konflikt mezi Kongem a Rwandou.
Izrael a Írán se dohodly na příměří po 12denní válce poté, co Trump nařídil letecký útok bombardérem B-2, který zničil tři íránská jaderná zařízení.
Trump se osobně podílí i na vyjednáváních o ukončení konfliktu mezi Hamásem a Izraelem a také války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Kontrast mezi oběma lídry nemůže být zřetelnější – svět si dobře uvědomuje rozdíl mezi slovy Xi Jinpinga a činy Donalda Trumpa.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
