Zpráva EU o azylu a migraci hlásí pokles nelegálních vstupů i žádostí o azyl. Zároveň se vyostřuje spor o nové Společné evropské azylové řízení (GEAS). Německo navzdory plánované úlevě zůstává klíčovým aktérem migrační politiky EU.
Evropská unie v uplynulých dnech předložila svou první výroční zprávu o azylu a migraci. Tento dokument má doprovázet proces zavádění Společného evropského azylového systému GEAS, který byl schválen v prosinci a má být v celé EU plně uveden do praxe od června 2026. Zpráva se vztahuje na období od 1. července 2024 do 30. června 2025 – a uvádí mimo jiné pokles nelegálních překročení hranic o 35 procent.
Jako hlavní důvod tohoto poklesu zpráva GEAS zmiňuje posílenou spolupráci se státy původu a tranzitními zeměmi mimo EU. Na tuto strategii chtějí evropské státy spoléhat i nadále – alespoň pokud to umožní soudy. To však není vždy jisté: italští soudci v několika rozsudcích prohlásili dohodu vlády v Římě s Albánií o umístění uprchlíků za nepřípustnou.
Německo už není hlavní cílovou zemí žadatelů o azyl
Už v září zveřejnila Evropská azylová agentura své aktuální údaje. V prvním pololetí roku 2025 zaznamenala přibližně 400 000 nových prvních žádostí, což oproti stejnému období roku 2024 představuje pokles o 23 procent. Údaje se vztahují na 27 členských států EU, stejně jako na Norsko a Švýcarsko.
Přibližně 70 000 žádostí připadlo na Německo, čímž země přestala být hlavním cílem osob hledajících ochranu. Nejvíce žádostí o azyl bylo podáno ve Francii se 78 000, následovalo Španělsko se 77 000. Itálie se 64 000 žádostmi obsadila čtvrté místo.
Co se týče zemí původu, počet syrských žadatelů o azyl po změně režimu v Damašku v celé Evropě klesl o dvě třetiny, na 25 000. S počtem 49 000 žádostí je nyní hlavní zemí původu Venezuela, následovaná Afghánistánem se 42 000. V Německu je pokles nejvýraznější – o 43 procent.
Spolková vláda sází na odlehčení prostřednictvím GEAS
Přestože Itálie, Řecko, Kypr nebo Malta mají i nadále nejvyšší počet žadatelů o azyl v přepočtu na obyvatele, patří Německo stále k zemím EU s největšími výzvami při zvládání přílivu uprchlíků. Kromě migrace ze třetích zemí se do statistik promítá také přijetí uprchlíků z Ukrajiny.
Spolková vláda proto doufá, že zavedení GEAS povede k výraznému odlehčení. Zpráva o azylu a migraci skutečně uvádí Německo jako zemi „pod migračním tlakem“. Za hlavní faktor je označena vysoká sekundární migrace v předchozím roce – tedy pohyb uprchlíků, kteří se již dříve nacházeli v některém členském státě.
K potěšení spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta proto Evropská komise navrhuje, aby bylo Německo dočasně odlehčeno prostřednictvím solidárního mechanismu GEAS. Do konce roku 2026 má být dokonce zcela vyňato z povinnosti přijímat další uprchlíky v rámci evropského přerozdělovacího systému.
Státy ve východní Evropě se staví proti solidárnímu mechanismu
Německo podle hodnocení EU nepatří k nejzatíženějším zemím – což se posuzuje především podle počtu žadatelů připadajících na obyvatele a podle hrubého domácího produktu. Země však podle Bruselu poskytla přiměřený příspěvek, aby mohla na oplátku žádat solidaritu ostatních.
Sociální právník Constantin Hruschka z Evangelické vysoké školy ve Freiburgu však neočekává, že se Dobrindtovy naděje naplní v plném rozsahu. Dosud neexistují přesné definice velikosti ani podoby tzv. solidárního fondu. Konečné schválení musí učinit Rada, kde se řada států staví odmítavě vůči větším závazkům v oblasti azylové politiky EU.
Několik zemí ve východní Evropě – v čele s Polskem, Maďarskem, Slovenskem a Českem – nechce souhlasit ani s kvótovým přemísťováním osob na své území, ani platit 20 000 eur (500 000 Kč) za osobu, kterou nepřevezmou. Třetí možností podle GEAS je operativní pomoc zasaženým státům. Předsedové vlád, jako je Viktor Orbán, však dali najevo, že tuto pomoc nebudou poskytovat v jakékoli formě.
Pokud chtějí úlevu všichni, solidární fond GEAS naráží na své limity
GEAS představuje kompromis mezi státy, které chtějí poskytovat azyl, ale spoléhají na evropskou solidaritu, a těmi, které se zasazují o přísnější ochranu hranic. Pakt má díky alternativním možnostem solidarity zachovat flexibilitu.
Počet států, které požadují výjimky, však roste – a velcí hráči jako Polsko již nyní žádají zvláštní režim. Nejasná je i budoucí pozice Nizozemska po odvolání pravicové vlády. V zemi však i velké strany, včetně sociální demokracie, požadovaly stanovení horní hranice pro čistou migraci.
Čím více zemí si bude nárokovat výjimky v rámci přerozdělovacího mechanismu, tím hůře bude možné odlehčit nejvíce postiženým státům v jižní Evropě. Pro Německo to pravděpodobně znamená, že země zůstane i nadále klíčovým aktérem při zvládání migračních toků v Evropě. Lze očekávat pokračující finanční či operativní účast – neboť čím více zemí volá současně po odlehčení, tím méně je solidární fond funkční.
Migrační výzkumníci varují před iluzemi o možnosti řídit migraci tvrdou linií
Zpráva EU o azylu a migraci také připomíná, že migraci lze dlouhodobě řídit jen omezeně. Migrační výzkumníci, jako Hein de Haas, upozorňují politiky, že restriktivní opatření mohou snížit migrační pohyby jen krátkodobě. Příčiny jsou mnohovrstevnaté a proměnlivé, dynamika migrace probíhá vlnovitě a nové bariéry vedou k tomu, že převaděčské sítě hledají alternativní trasy.
V rámci EU panuje rovněž shoda, že významná část migračních pohybů neprobíhá prostřednictvím přerozdělovacího mechanismu, ale v podobě „spontánní“ migrace.
Hein de Haas uvádí několik důvodů, proč politika slibující přísnou kontrolu migrace zůstává „politikou iluzí“. Kromě efektu „kočky a myši“ mezi uzavíranými a náhradními trasami ovlivňuje migrační pohyby také řada dalších faktorů.
Proč bude Německo i nadále oblíbenou cílovou zemí
Uzavírání legálních cest migrace podle něj brání cyklické migraci a tím i návratům. Pokud tyto návraty odpadají, počet přistěhovalých narůstá i při nižším počtu nově příchozích. Ohlášené nové kontroly mohou vyvolat preventivní migrační vlny. Odstrašování funguje jen omezeně, protože migrační příčiny trvají. V severní a střední Evropě navíc působí silný pracovní poptávkový efekt. Dalším faktorem je to, že sociální sítě migraci zesilují.
Německo bude pravděpodobně nadále cílovou zemí migrace z několika důvodů. Země je hospodářsky stále silnější než mnoho jiných členských států EU – a zároveň se potýká s velmi nepříznivou demografickou situací. Ta vytváří vysokou strukturální poptávku po pracovní síle v péči, službách nebo řemeslech.
Stabilita, kterou Německo vykazuje díky svým spolehlivě fungujícím správním strukturám, stejně jako sociální zabezpečení, jsou dalšími aspekty, které zvyšují jeho atraktivitu. K tomu přistupuje skutečnost, že se zde již usadily rozsáhlé komunity z některých zemí původu. Ty dále podporují migrační toky prostřednictvím slučování rodin, pracovní migrace a sociálních vazeb. Tyto faktory nenaznačují, že by evropsky koordinovaná azylová politika mohla způsobit zásadní obrat v migračním trendu směrem do Německa.
–etg–
