Lidé z oboru i generální ředitelé mluví o skrytých nákladech a v některých případech i o zklamáních spojených s nahrazováním skutečných zaměstnanců umělou inteligencí.
Zkušenosti amerických firem naznačují, že revoluce v oblasti umělé inteligence (AI) možná nepovede k rušení pracovních míst tak rychle, jak se někteří obávali. Rostoucí náklady na výpočetní výkon, provozní komplikace a nevyrovnané výsledky přiměly některé společnosti změnit směr a začít znovu přijímat skutečné zaměstnance.
Jde o tvrdou lekci z prvních fází rozmachu AI, kdy odvážná tvrzení o výrazných úsporách přiměla mnoho firem ke snižování počtu zaměstnanců.
Mnozí odborníci z oboru dnes říkají, že u pozic vyžadujících správný úsudek, kreativitu, kontakt se zákazníky a kontrolu kvality je nezbytné, aby rozhodující roli nadále hráli lidé.
Průzkum společnosti Careerminds mezi 600 odborníky na lidské zdroje, kteří během předchozích 12 měsíců propouštěli zaměstnance, ukázal, že devět z deseti firem by svá propouštění související s AI přehodnotilo.
Tři čtvrtiny personalistů zapojených do průzkumu potvrdily, že jejich organizace propustila zaměstnance kvůli technologickému pokroku, který nahradil jejich pracovní pozice a odpovědnosti.
Pouze 8,4 procenta respondentů však uvedlo, že AI přinesla slíbené výsledky.
„Během posledních 12 měsíců jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu společností, které se na nás obracejí poté, co pozastavily nebo omezily zavádění nástrojů AI,“ říká pro Epoch Times James Calloway, provozní ředitel americké společnosti Stealth Agents.
Callowayova společnost poskytuje virtuální asistenty na úrovni vrcholového managementu, tedy v oblasti, kde je rozdíl v nákladech mezi lidskými pracovníky a agenty AI výrazný.
„Jeden z našich klientů z oblasti elektronického obchodu plánoval zavést AI do zákaznické podpory. Nakonec zjistil, že náklady na licence, integraci a průběžnou optimalizaci promptů byly dvakrát až třikrát vyšší, než původně odhadoval,“ vysvětluje.
„Místo toho si najal dva naše [lidské virtuální asistenty] a snížil náklady na vyřízení jednoho požadavku téměř o 40 procent.
Lidští zaměstnanci zůstávají nákladově efektivnější při komunikaci se zákazníky, která vyžaduje empatii a úsudek, při úkolech, kde je třeba číst mezi řádky a pochopit, co zákazník skutečně potřebuje, při práci zahrnující důvěrné informace, které nelze bezpečně předávat systémům AI třetích stran, i při jakémkoli pracovním postupu, kde může chyba mít skutečné reputační nebo právní důsledky.“
Ke stejnému závěru dospěly také velké technologické společnosti. Bryan Catanzaro, viceprezident pro výzkum aplikovaného hlubokého učení ve společnosti Nvidia, v dubnu serveru Axios poznamenal: „V případě mého týmu jsou náklady na výpočetní výkon mnohem vyšší než náklady na zaměstnance.“
Nickle LaMoreauxová, senior viceprezidentka a personální ředitelka společnosti IBM, na březnovém summitu Wall Street Journal Leadership Institute zdůraznila, že pro růst firem je důležitější rozšiřovat pracovní role pomocí AI než lidské zaměstnance zcela nahrazovat.
Její vyjádření zaznělo jen několik týdnů poté, co IBM oznámila plán ztrojnásobit počet nově přijímaných zaměstnanců na vstupních pozicích. Na otázku, proč stejný přístup nevolí více společností, odpověděla: „Protože uvažují především z hlediska produktivity, místo aby se soustředily na růst.“
Dobrý autor je levnější než drahý automatizovaný asistent pro tvorbu obsahu.
– Matt Baharav, generální ředitel společnosti MKB Media Solutions
Analýza společnosti BCG předpověděla, že během několika příštích let bude díky AI „přetvořeno“ 50 až 55 procent všech pracovních míst ve Spojených státech.
Nečekané náklady
Jon Hill, generální ředitel společnosti The Energists, říká, že panuje mylná představa, podle níž je generativní umělá inteligence pouze „softwarem s předplatným“. Osobně se podle svých slov setkal s tím, že zklamání z nákupu systémů AI vedlo firmy k opětovnému přijímání zaměstnanců.
„Mnozí naši klienti agresivně prosazovali projekty založené na generativní umělé inteligenci v domnění, že sníží náklady na pracovní sílu,“ popisuje Hill pro Epoch Times. „Stále častěji ale vidíme, že se tito klienti vracejí k lidským zaměstnancům poté, co zjistí, jaké jsou skutečné náklady spojené s provozem systémů AI.“
Hill uvádí příklad společnosti, se kterou spolupracoval a která plánovala automatizovat část výkaznictví v oblasti dodržování předpisů i technickou podporu. Firma zjistila, že ačkoli očekávané úspory zpočátku vypadaly slibně, po započtení nákladů na kybernetickou bezpečnost, lidský dohled nad systémem a využívání rozhraní API se zcela vytratily.
Klient se proto rozhodl zavádění AI pozastavit, protože „lidští zaměstnanci poskytovali předvídatelnější výsledky při nižších dlouhodobých nákladech“, dodává Hill.
Hill upozorňuje, že organizace často přehlížejí více druhů nákladů. Samotné výdaje na cloudový výpočetní výkon mohou podle něj v závislosti na využití dosahovat šestimístných až sedmimístných dolarových částek ročně.
Matt Baharav, generální ředitel společnosti MKB Media Solutions, zmiňuje, že asistent pro tvorbu obsahu založený na AI, který jeho tým zavedl, se nakonec ukázal jako nákladný i neefektivní.
„V minulém čtvrtletí jsme se rozhodli přestat využívat automatizovaného asistenta založeného na AI pro tvorbu obsahu při přípravě našich obchodních nabídek. Zjistili jsme, že software není účinný,“ sdílí.
„Společnost, kterou jsme si najali a platili jí tisíce dolarů měsíčně, nám účtovala licenční poplatky a zároveň můj tým trávil nespočet hodin přepisováním obecných odstavců vytvořených jejím nástrojem.“
Baharav dodává, že si uvědomil, že „dobrý autor je v případě složité komunikace levnější než drahý automatizovaný asistent pro tvorbu obsahu“.
„Software jsme zcela vyřadili a prostředky jsme znovu investovali do najímání schopných a pohotových autorů,“ říká.
Společnost Mavvrik, která sleduje výdaje na technologie, ve své zprávě State of AI Cost Management 2025 uvádí, že 80 až 85 procent firem překročilo své odhady nákladů na infrastrukturu pro AI o více než 25 procent, zatímco 84 procent společností zaznamenalo „výrazné zhoršení hrubé marže“ v důsledku chybně vypočítaných nákladů na AI.
Lidský faktor
Marcus Mossberger, ředitel pro tržní strategii platformy pro analýzu pracovní síly LYTIQS, se domnívá, že AI může v pracovním prostředí najít své vlastní místo, pokud nepůjde o situace, které je vhodnější řešit s využitím lidského úsudku.
„Personalistika je dobrým příkladem oblasti, kde lze AI využít k zodpovídání rutinních dotazů, například: ‚Jaká je výše spoluúčasti v mém zdravotním pojištění?‘ Nikoli však pro citlivější otázky typu: ‚Co mám dělat s kolegou, kvůli kterému se cítím nepříjemně?‘“ vysvětluje.
Některé společnosti podle Mossbergera pravděpodobně zajdou při zavádění AI příliš daleko a tvrdě narazí. Podle jeho názoru firmy mohou navíc pocítit ještě závažnější dopady při znovu nabírání zaměstnanců.
„Ve skutečnosti se domnívám, že největším skrytým ‚nákladem‘ spojeným se zaváděním generativní umělé inteligence je narušení důvěry mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. A přiznejme si, že právě v této oblasti firmy příliš nevynikaly ani předtím,“ sdělil.
Mossberger rovněž upozorňuje, že pracovití Američané sledují, jak jejich zaměstnavatelé investují miliardy dolarů do infrastruktury pro AI, zatímco propouštějí jejich kolegy a zároveň po nich chtějí, aby pomáhali školit systémy AI, které je mají nahradit.
„Jestli si myslíte, že tito lidé budou nadále odvádět práci nad rámec svých povinností a podstupovat inovační rizika ve prospěch vaší organizace, pak se hluboce mýlíte,“ varuje.
Mossberger se také domnívá, že mnoho lidí propuštěných v počáteční fázi zlaté horečky kolem AI se už do těchto firem nebude chtít vrátit.
Pro situaci, kdy se zaměstnanec vrátí do společnosti, která ho dříve propustila, se vžil anglický výraz „boomerang employee“.
V případě Baharava se rozhodnutí dát přednost lidským talentům jednoznačně vyplatilo. „Zatím jsme ve výsledku skutečně ušetřili peníze,“ uzavírá.
–ete–
