Kyberšikana, pornografie, organizovaný zločin, dark weby a vydírání. To je jen několik z číhajících nebezpečí online světa, kterému jsou děti vystaveny v čím dál mladším věku. Negativa rozebírali poslanci a odborníci včera ve Sněmovně, kde polemizovali o zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let.
Jaké nebezpečí v online světě číhá?
Ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl k ilustraci nebezpečí online prostředí využil případ rodiče, který s asociací sdílel příběh své dcery. „V průběhu školního roku dcera opakovaně přišla s tím, že chce změnit školu. Nesedí jí prý někteří spolužáci a učitelé. Výrazně se zhoršila v prospěchu,“ citoval Benzl u kulatého stolu. Pokračoval tím, že zhoršující se stav dcery se rodiče pokoušeli řešit s učitelkou, a po čase se zdál být vyřešen a chování nakonec přisoudili pubertě.
Skrývalo za tím ale něco více. „V jedné WhatsAppové skupině, kterou si děti založily, se objevily nahé fotografie naší dcery a dalších několika děvčat ze třídy. Jednotlivě i společně. Vypadaly naprosto jako skutečné. Vytvořil je jejich spolužák pomocí AI deep nude. Z dcery pak s pláčem vypadlo, že o tom děti ve třídě vědí a že to dotyčný (premiant třídy, tichý a pro všechny spořádaný a příkladný chlapec) dělá už velmi dlouho,“ sdílel Benzl další část příběhu, který dostal e-mailem od rodičů.
Celou situací se zabývala i policie, ale spolužák nakonec vyvázl bez postihu. Podle ředitele nejsou podobné scénáře ojedinělé.
Vedle nahých fotografií vygenerovaných umělou inteligencí je podle expertů problém i snižující se věk, kdy se děti poprvé dostanou k pornografii. „Děti jsou poprvé na pornu kolem sedmi až osmi let. My jako rodiče si myslíme, že to je ve třinácti. Není to tak,“ sdělil psycholog z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Štěpán Vymětal.
Pornografie je podle něj pouze jedním střípkem velkého množství explicitního obsahu, se kterým se mladiství setkávají. Upozornil také na to, že si děti mohou vytvořit rizikové kontakty, napojit se na extremistické skupiny nebo organizovaný zločin. S případy se údajně již setkal.
Přesah do reálného světa
Odborníci se na sněmovním semináři shodli, že jedno z největších nebezpečí virtuálního prostředí je závislost. „Deset procent českých dětí ve věku 11 až 14 let má příznaky závislosti na digitálních médiích,“ upřesnil statistiky Vymětal.
Podle ředitele Národního ústavu pro kybernetickou bezpečnost Lukáše Kintra roste čas strávený na digitálních technologiích lineárně s věkem. „U dětí do pěti let je průměrná doba strávená online kolem dvou hodin, u mladších školáků ta doba činí čtyři hodiny a u dětí na druhém stupni a dospívajících je to sedm až devět hodin denně,“ sdělil.
I když může čas v online světě podle odborníků přinášet pozitiva, jako je informovanost, kreativita či přátelé, negativ je mnoho. Vymětal zmínil například narušení sociálního vývoje a pozornosti, přetížení vjemy, zkreslené vnímání reality či útlum kritického myšlení, což podle něj může vést k poruchám sexuálního vývoje, traumatům, depresím nebo i fyzickým potížím, jako je nedostatek spánku a pohybu.
Co s tím?
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) již dříve avizovala, že plošný zákaz či přísné omezení sociálních sítí pro děti do 15 let zvažuje. Ministerstvo školství také uvažuje nad zavedením zákazu telefonů o přestávkách ve školách. Zatím ředitelům škol zaslali metodické pokyny, ve kterých je informují o tom, že již mají práva k tomu, aby mobily zakázali.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) na semináři uvedl, že jako rodič by regulace uvítal, ale jako liberálnímu zákonodárci se mu do toho příliš nechce. „Zákaz sociálních sítí… Já to mám upřímně tak pade na pade. Ano – bude nějaká míra ochrany; Ne – protože si dovedu představit, jak snadno to půjde obejít a stane se to takovým sportem,“ řekl. Na druhou stranu se údajně bojí toho, že si za patnáct let budou nezavedení regulací vyčítat.
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá sdělila, že problém vidí také ve výchově. „Otázka rodičovská, na kterou si musíme odpovědět: ‚Do jaké míry je to volání po regulaci platforem a digitálního světa jenom snahou přehodit odpovědnost na jiné a do jaké míry je to obrana dětí před světem, který většinou ani my dospělí neznáme‘?“ uvedla. Podle ní výrazně narůstá počet rodičů, kteří svým dětem neumí říct „ne“ a nastavit pevná pravidla.
Státní tajemník Ministerstva školství Ondřej Andrys vnímá situaci podobně. „Na Ministerstvu školství se snažíme přemýšlet nad tím, jestli nejsme schopni vymyslet jiné mechanismy, než je nějaký prostý zákaz. Protože jsme přesvědčeni o tom, že zákazy ve společnosti moc nefungují nebo fungují jen krátce,“ sdělil. Cílem by podle něj neměla být represe, ale vytvoření prostředí podporující zdravé návyky a soustředění. Podle něj by se mohlo začít například u nabízení zajímavých aktivit o přestávkách, aby děti přirozeně od mobilů odstoupily.
I Vymětal souhlasil, že plošným zákazem se podle něj nic nevyřeší. Regulaci věku, přístupu nebo časového zámku ale nezavrhl. Zdůraznil také důležitost mediální gramotnosti, osvěty a nabízení dětem alternativ. V tom kontextu zmínil například AI aplikaci pro duševní zdraví Elin. Kintr doporučil zase komiks s názvem Vanda a Eda, který má děti o online světě vzdělávat.
Dle člena Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Vrbíka by se měla zaměřit pozornost na algoritmy sociálních sítí, které dětem nabízejí videa podle jejich zájmů. Plošné omezení sítí u určité věkové kategorie by podle něj problém přesunulo do pozdějšího věku. „Musíme si dávat velký pozor na to, abychom nějakou snahou o bezpečí nezpůsobili to, že ty děti pak opravdu nebudou umět fungovat v tom světě, který na ně stejně čeká,“ poznamenal.
