Analýza
Ministr zahraničí čínského režimu Wang Yi se 10. dubna během státní návštěvy setkal v Pchjongjangu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, zatímco mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem nedokázala upevnit podmíněné dvoutýdenní příměří.
Podle analytiků, kteří hovořili s deníkem Epoch Times, se čínský režim snaží zjistit, jak Kim vnímá měnící se geopolitickou situaci poté, co byl jejich partner z tzv. „osy zla“, íránský režim, výrazně oslaben Spojenými státy a Izraelem.
Čínský ministr zahraničí navštívil Severní Koreu ve dnech 9.–10. dubna – poprvé po více než šesti a půl letech od své předchozí návštěvy v září 2019.
Během jednání Wang Kimovi sdělil, že čínský režim a Severní Korea by měly dále posilovat komunikaci a koordinaci v klíčových mezinárodních a regionálních otázkách.
Kim Wangovi řekl, že pokračující prohlubování a rozvoj bilaterálních vztahů je v jejich společném zájmu, a vyjádřil ochotu vést s Čínou úzkou strategickou komunikaci a pevně se navzájem podporovat.
V září 2025 se Kim setkal v Pekingu s vůdcem čínského režimu Xi Jinpingem spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který byl tehdy rovněž na návštěvě Číny.
Přímé vlakové a letecké spojení mezi Pekingem a Pchjongjangem bylo minulý měsíc obnoveno po šestiletém přerušení.
Přestože Severní Korea na začátku války odsoudila americký útok na Írán, Kim nepřijal žádné další kroky na podporu íránského režimu.
Shen Ming-shih, výzkumný pracovník taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, konstatoval pro Epoch Times, že Wangovo setkání se severokorejským vůdcem bylo tentokrát podle něj vyvoláno pádem venezuelského vůdce Nicoláse Madura a útoky Spojených států a Izraele proti Íránu.
Čína nyní hledá způsoby, jak více zapojit dvě zbývající země „osy zla“ – Rusko a Severní Koreu – v době, kdy americké a izraelské síly rozkládají íránský režim, říká. „Čína, Rusko a Severní Korea mají jaderné zbraně. Pokud by se tyto tři země spojily, předpokládaly by, že Spojené státy by si netroufly proti nim použít vojenskou sílu.“
Posílení aliance mezi Čínou, Severní Koreou a Ruskem by upevnilo blok stojící proti Spojeným státům s cílem čelit administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, dodává Shen.
„Uvažují o spojení sil, aby si zajistili politické výhody ve východní Asii, pokud by se Spojené státy zapletly do vleklého konfliktu v Íránu,“ říká.
Čína si je podle něj vědoma, že jakmile Spojené státy vyřeší situaci v Íránu, stane se dalším cílem právě ona.
„Proto musí nyní začít získávat spojence, aby posílila svou strategickou pozici a zájmy v indo-pacifickém regionu – včetně Korejského poloostrova a dokonce i oblasti Taiwanského průlivu.“
Zjišťování postoje Severní Koreje
Wangova návštěva představuje podle Shena pouze předběžný kontakt – pravděpodobně snahu zjistit osobní názory Kim Čong-una na otázky, jako je válka mezi Ruskem a Ukrajinou, konflikt v Íránu či vztahy se Spojenými státy.
Severní Korea čelí vlastním problémům, říká, „především zdravotnímu stavu Kim Čong-una, který ho vede k hledání způsobů, jak předat moc své dceři“.
„Zároveň díky spolupráci s Ruskem – od něhož získal významné vojenské kapacity a technologie – nyní agresivně rozvíjí mezikontinentální balistické rakety dlouhého doletu, velké ponorky a další systémy. Jaký je jeho konečný cíl? Míří proti Jižní Koreji, nebo proti Spojeným státům?“ ptá se Shen.
Současná situace je podle něj velmi složitá, a proto bylo nutné, aby nejvyšší čínský diplomat osobně vycestoval do Severní Koreje a zjistil Kimův postoj, který má pro Čínu zásadní význam.
Lin Chih-hao, odborník na bezpečnost Korejského poloostrova z taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, se rovněž domnívá, že cílem Wangovy návštěvy bylo zjistit geopolitické směřování Severní Koreje.
Po postupu Spojených států vůči Venezuele a Íránu „mají Severní Korea i Čína – vzhledem k možné hrozbě americké vojenské síly – společné bezpečnostní obavy“, vysvětluje Lin.
Čína má podle něj také další cíl. „Chce využít situace k získání podpory Severní Koreje pro princip jedné Číny ve vztahu k Taiwanu.“
„KS Číny nyní uplatňuje různě vstřícný a přátelský diplomatický přístup vůči Jižní i Severní Koreji,“ říká. „Společným jmenovatelem je však snaha KS Číny, aby obě Koreje zaujaly podobný postoj k otázce Taiwanu.“
Pro prezidenta Donalda Trumpa není otázka Severní Koreje hlavní prioritou; podle Lina je pravděpodobné, že otázka Taiwanského průlivu má v jeho agendě ještě vyšší postavení než severokorejský jaderný program. Napětí v oblasti Taiwanského průlivu roste, zatímco taiwanský polovodičový průmysl je zásadní pro Spojené státy i světovou ekonomiku. Severní Korea si mezitím v poslední době udržuje relativně nízký profil.
Pokud si Severní Korea zachová současnou pozici – tedy určitou rovnováhu mezi Spojenými státy a Čínou, případně si udrží stabilní komunikační kanál se Spojenými státy – „pomůže to posílit vliv Spojených států na situaci na Korejském poloostrově“, poznamenává Lin.
„Takový vývoj je však pro KS Číny velmi nevýhodný, a proto se bude snažit zabránit normalizaci vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou.“
Geopolitika severovýchodní Asie
Očekává se, že Trump navštíví příští měsíc Čínu. V minulosti projevil zájem obnovit jednání se Severní Koreou.
Analytici se domnívají, že Trump a Xi mohou během případného květnového setkání jednat o otázkách Korejského poloostrova a že Čína by mohla využít americko-čínský summit k usnadnění schůzky mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje. Tím by si zachovala vliv na poloostrově a zároveň zabránila přímé komunikaci mezi Washingtonem a režimem Kim Čong-una, která by obešla čínský režim.
Pokud se Čína ocitne v nevýhodné pozici, může podle Shena navenek působit umírněněji a být ochotná vystupovat jako prostředník.
Z čínského pohledu by Severní Korea, která je „pro-ruská, pro-čínská a zároveň přátelská vůči Spojeným státům“, mohla být pro udržení status quo na Korejském poloostrově výhodnější, popisuje Lin. Čína a Severní Korea jsou sice spojenci, jejich vztahy však v posledních letech od vypuknutí covidu ochladly[CM1] , zatímco Kimova podpora ruské války proti Ukrajině tyto dvě země sblížila. Napětí se Spojenými státy se přitom nezvýšilo.
Vzhledem k současným schopnostem není Čína podle Shena schopna porazit Spojené státy v přímém střetu.
„Cílem je proto hledat způsoby, jak společně s dalšími zeměmi vyvažovat vliv Spojených států – omezovat jej diplomatickými a politickými prostředky.
„Jejím konečným cílem však i nadále zůstává – v dlouhodobém horizontu – překonat Spojené státy nebo oslabit jejich moc,“ říká Shen.
Dle Lina bude geopolitická situace v severovýchodní Asii pravděpodobně stále složitější a napjatější.
„Severní Korea již využila válku mezi Ruskem a Ukrajinou k posílení svých konvenčních zbraní i jaderných kapacit,“ upozorňuje. Japonsko a Jižní Korea mezitím zvyšují vojenské rozpočty a posilují své armády.
Rusko se v poslední době znovu aktivně zapojuje do dění na Korejském poloostrově a snaží se posilovat vztahy se Severní Koreou, dodává.
Za těchto okolností se podle Lina napětí mezi blokem „Jižní Korea–USA–Japonsko“ a blokem „Severní Korea–Čína–Rusko“ v budoucnu pravděpodobně ještě zvýrazní.
„Severovýchodní Asie se může stát hlavní frontovou linií strategické soutěže mezi Spojenými státy, Čínou a Ruskem,“ uzavírá.
Na tomto článku se podíleli také Luo Ya a agentura Reuters.
–ete–
