Komentář
Americké zpravodajské služby naznačují, že Komunistická strana Číny (KS Číny) by se v následujících týdnech mohla chystat dodat Íránu přenosné protiletadlové střely MANPAD, což signalizuje posun od nepřímé podpory k přímému vojenskému zapojení, navzdory tomu, že se prezentuje jako mírotvůrce.
Podle rozhovoru stanice CNN se zdroji obeznámenými s nedávnými zpravodajskými hodnoceními jde o systémy odpalované z ramene, známé jako MANPADy – přenosné, snadno ukrytelné a obtížně zachytitelné. Pokud se dodávka potvrdí, půjde o významnou eskalaci čínské materiální podpory Íránu.
MANPADy byly účinně použity proti nízko letícím americkým letounům během prvních pěti týdnů konfliktu. Americký prezident Donald Trump uvedl, že americký stíhací letoun byl pravděpodobně sestřelen střelou odpálenou z ramene, což Írán označil za součást nového systému protivzdušné obrany. Zásoby MANPADů v Íránu byly vyčerpány a údajná čínská dodávka je zřejmě určena k jejich doplnění.
Čína rozšířila partnerství s Íránem prostřednictvím ekonomických dohod a transferů technologií dvojího užití navázaných na jejich dohodu z roku 2021. Analytici uvádějí, že tato podpora přispěla k civilním obětem tím, že zlepšila íránské raketové a dronové schopnosti. Američtí experti zkoumají, zda nedávné útoky na Izrael a státy Perského zálivu obsahovaly komponenty vyrobené v Číně, zejména ty spojené se systémy na tuhá paliva.
Čína dodala materiály a know-how pro výrobu tuhého raketového paliva, včetně chloristanu amonného, čímž zvýšila dolet raket, jejich přežití i rychlost odpalu. Tyto dodávky jsou často vedeny přes složité sítě, aby se vyhnuly sankcím, a zpravodajské informace naznačují, že dodávky MANPADů mohou sledovat podobné skryté trasy. Další podpora zahrnovala výrobní nástroje, naváděcí systémy a technickou pomoc, které zvyšují přesnost a spolehlivost.
Čína byla rovněž spojována s dodávkami materiálů souvisejících s raketami, včetně chloristanu sodného dodávaného do přístavů, jako jsou Čáhbahár a Bandar Abbás. Írán usiluje o pokročilé čínské zbraně, včetně nadzvukových protilodních střel, které by mohly ohrozit Hormuzský průliv. Někteří analytici upozorňují, že tato spolupráce by mohla změnit regionální vojenskou rovnováhu a zatížit vztahy Pekingu se státy Perského zálivu.
Kromě hardwaru mohla Čína poskytnout přístup ke svému navigačnímu systému BeiDou, čímž zlepšila íránské zaměřování amerických a izraelských cílů. Zvýšená přesnost íránských úderů podporuje obavy z vylepšených naváděcích schopností, zatímco jeho vesmírný program nadále rozvíjí technologie použitelné pro mezikontinentální balistické střely.
Partnerství se opírá o logistické sítě využívající přepravní společnosti, nastrčené firmy a překladiště ve třetích zemích, aby se zakryly citlivé transfery. Navzdory předchozím americkým úderům na jeho raketovou infrastrukturu Írán obnovil klíčové kapacity, což naznačuje pokračující vnější podporu. Čínské společnosti také využívají umělou inteligenci, satelitní snímky a data o leteckém provozu k mapování pohybů americké armády a sdílení zpravodajských informací s Íránem. Čínské komponenty byly identifikovány v íránských dronech používaných regionálními zástupnými silami a exportovaných do Ruska pro použití na Ukrajině.
Čína po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2231 v roce 2015 většinu přímých dodávek zbraní do Íránu zastavila a místo toho přešla k podpoře technologií dvojího užití a obranného charakteru. Peking popírá, že by poskytoval zbraně, a zprávy o jejich dodávkách označuje za nepravdivé, přičemž lze očekávat, že podobně popře i údajnou dodávku MANPADů.
Na tomto pozadí se Čína snaží sebe sama vykreslit jako mírotvůrce a Spojené státy jako válečného štváče. Některá média přičítají KS Číny zásluhy za zprostředkování příměří, ale toto hodnocení je přehnané. Íránští představitelé, kteří hovořili anonymně pro deník The New York Times, uvedli, že zásah Číny na poslední chvíli pomohl přesvědčit Teherán, aby přijal návrh příměří předložený Pákistánem. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf veřejně poděkoval Číně za podporu, zatímco čínské ministerstvo zahraničí sdělilo pouze to, že Peking „vyvinul vlastní úsilí“, aniž by si přisvojil přímou zásluhu.
Propaganda KS Číny vykresluje zemi jako odpovědnou globální mocnost a protiváhu tomu, co označuje za americké válečnictví, a i omezená tvrzení o roli mírotvůrce tento narativ podporují za minimální cenu. Hlavními zdroji, které přisuzují Číně rozhodující roli, jsou však Írán a Pákistán, přičemž ani jednu z těchto zemí nelze považovat za objektivní. Írán je závislý na Číně z hlediska financí, technologií i podpory pro svůj raketový a jaderný program, a má proto silnou motivaci připisovat Pekingu zásluhy způsobem, který posiluje jeho postavení a oslabuje pozici Spojených států na mezinárodní scéně.
Pákistán, jehož vztah s Čínou je popisován jako „železné bratrství“, je silně závislý na čínských investicích a diplomatické podpoře a hostil rozhovory o příměří částečně proto, aby posílil vlastní regionální postavení. Připsání zásluh Číně pro Islámábád nic nestojí a posiluje vztah, na němž je závislý.
Washington nepotvrdil, že by Čína sehrála významnou roli při zprostředkování příměří. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová konstatovala pouze, že „proběhla jednání mezi nejvyššími představiteli naší vlády a čínské vlády“, což je vágní vyjádření, které zdaleka nepřisuzuje Pekingu zásluhu za uzavření příměří.
Na dotaz agentury AFP, zda Čína pomohla přivést Írán k jednacímu stolu, Trump odpověděl: „Slyšel jsem, že ano,“ což je zprostředkované tvrzení, nikoli přímé potvrzení. Pákistánské zprostředkování bylo jediným veřejně potvrzeným mechanismem. Role Číny, pokud nějaká byla, zůstává nepotvrzená jakoukoli stranou bez přímého zájmu ji prosazovat.
Stručně řečeno, čínský komunistický režim není globálním mírotvůrcem odpovědným za příměří v konfliktu mezi USA a Íránem. Naopak se zdá, že přešel od podpory války prostřednictvím technologií dvojího užití k přímému poskytování zbraní, které by mohly být použity proti americkým letounům a personálu.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
