Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podá kvůli výsledkům interního auditu k bitcoinové kauze trestní oznámení. Má podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Tejc to dnes oznámil na tiskové konferenci. Ministerstvo spravedlnosti darované bitcoiny přijalo loni pod vedením Pavla Blažka (dříve ODS). Blažkovo vyjádření ČTK shání. Blažkova nástupkyně Eva Decroix (ODS) ocenila, že Tejc pokračuje v její práci, a odmítla tvrzení, že se staly chyby při zpětném odkupu bitcoinů státem.
Chyby audit podle Tejce zjistil jak před loňským převzetím miliardového daru ministerstvem, tak i následně při prodeji kryptoměny kupcům, pochybnosti jsou podle něj i u uzavírání dohod o narovnání s kupci. „Audit poukazuje nejen na možné porušení zákona a předpisů z hlediska těch nejvrcholnějších představitelů, ale bohužel i zaměstnanců ministerstva na různých úrovních,“ řekl Tejc. Konkrétní jména či pozice nezmínil. Audit chce Tejc zaslat policii a státnímu zastupitelství, zveřejní ho v případě, pokud s tím budou vyšetřovatelé souhlasit.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) porušil v bitcoinové kauze pracovní povinnosti a interní směrnice Filip Benda, ředitel kabinetu tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Benda podle ní nepředal včas Stanjurovi zamítavé právní stanovisko ministerstva financí k přijetí bitcoinového daru. U dalších zaměstnanců ministerstva financí a podřízených složek podle Schillerové pochybení v kauze zjištěno nebylo.
Bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvo spravedlnosti přijalo od odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který je nyní kvůli kauze obviněný z legalizace výnosů z trestné činnosti. Blažek následně kvůli kritice rezignoval a pozastavil své členství v ODS, ve funkci ho nahradila Decroix. Stát bitcoiny z daru od Jiřikovského nejprve prodával. Podle Tejce ale v aukcích nepostupoval správně, například snížil nejnižší možnou cenu za bitcoiny o deset procent, čímž podle něj stát zřejmě přišel o zhruba 13 milionů korun.
Za působení Decroix na ministerstvu pak stát uzavřel dohody o zpětném odkupu kryptoměny. Podle Tejce nejsou k dispozici záznamy o schůzkách nebo jednáních s kupci bitcoinů, a auditoři tak nemohli posoudit, jestli bylo pro stát zvoleno nejlepší řešení jak po ekonomické, tak po právní stránce.
Decroix odmítla tvrzení, že se při uzavírání dohod o narovnání s kupci staly chyby. Stát se tím podle ní vyhnul nekonečným soudním řízením. „Rozhodně nedošlo k žádnému trestnému činu ani k ničemu, co by stát jakýmkoli způsobem poškodilo,“ řekla Decroix v České televizi. Věc vnímá jako potřebu pokračovat v politizaci kauzy a očerňovat ji a pracovníky ministerstva. Jestli zde někdo může vynést verdikt, tak to nejsou politici, ale orgány činné v trestním řízení, podotkla.
Tejcův popis kauzy podle Decroix odpovídá výsledkům externího auditu, které ministerstvo zveřejnilo pod jejím vedením. Podle tehdejších závěrů ministerstvo před převzetím daru neprovedlo povinnou předběžnou kontrolu původu kryptoměny podle zákona o finanční kontrole a v rozporu s interními předpisy si nevyžádalo a nezpracovalo komplexní právní stanovisko ke smlouvě.
Interní audit, ze kterého Tejc čerpá, zadala už ona, řekla dále Decroix. Ocenila kontinuitu a považuje za správné, že se vyšetřování kauzy vrací k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Olomoučtí žalobci původně postoupili Městskému státnímu zastupitelství v Praze část případu o darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství ale následně vyšetřování opět spojilo. Návrat případu do Olomouce dnes označil za jediné správné řešení i Tejc. Správné je podle Decroix také doplnění nově zjištěných událostí do časové osy bitcoinové kauzy.
Stanjurovu roli kritizovalo hnutí ANO už v minulosti, požadovalo jeho rezignaci. Ministerstvo spravedlnosti totiž ministerstvu financí zaslalo podklady k plánované darovací smlouvě, úředníci ministerstva financí následně nedoporučili, aby ministerstvo spravedlnosti bitcoiny převzalo. Stanjura ale stanovisko až do 25. března nečetl, přičemž smlouva o daru ministerstvu spravedlnosti byla podepsána 7. března. Audit podle Schillerové nezjistil konkrétní informace o tom, že by informace Stajnura dostal.
Ministerstvo darované bitcoiny nejprve vydražilo, ale policie je následně zajistila jako možný výnos z trestné činnosti. Ministerstvo později oznámilo, že jedné skupině kupců bitcoinů vyplatilo kurzový rozdíl zhruba 34 milionů korun a druhé skupině deset milionů. Decroix tehdy médiím řekla, že stát o nic nepřišel, protože si ponechal bitcoiny a kupcům vrátil peníze.
