Někteří vládní činitelé a autority oslavují totalitní praktiky čínského režimu a pokoušejí se je zobrazit jako „účinný způsob“ jak razantně bojovat s epidemií koronaviru. Úplně tím ale opomíjejí fakt, že to byly právě totalitní praktiky, které zapříčinily jeho nekontrolované šíření po celé Číně a následné rozšíření z Číny do celého světa.
Totalitní praktiky stály u zárodku zkázy, jak by tedy mohly být považovány za „účinný lék“?
Tato absurdní vize oslavování člověka, který hasí to, co sám zapálil, ukazuje na neinformovanost a nedostatečný přehled nad časovou posloupností událostí, které proběhly v Číně od prosince roku 2019.
Pokud by čínský režim nezatajoval existenci viru a začínající epidemii po dobu šesti týdnů, nezatýkal ty, kteří se pokoušeli na nebezpečí upozornit, nemusela se situace rozvinout do bodu v jakém je dnes.
Pokud si projdeme retrospektivu událostí, můžeme se pokusit vynést rozumné soudy a závěry.
Retrospektiva (některých) událostí
O jakých totalitních praktikách je zde řeč? Jedná se o takzvané „udržování sociální stability“, což zjednodušeně řečeno znamenající, co nejméně problémů pro vládnoucí režim komunistické strany. Jedná se v pravém slova smyslu o „stabilní udržování absolutní moci“.
Webový projekt Axios zveřejnil časovou osu, která zachycuje průběh šíření koronaviru v Číně v počátečním období, a jak se tamní úřady snažily informace co nejdéle držet v tajnosti.
10. prosinec 2019: Wej Kuej-síň, první známý pacient s onemocněním Covid-19, začíná pociťovat příznaky.
16. prosinec 2019: pacienta přijímají do nemocnice ve městě Wu-chanu s oboustrannou infekcí plic. Pracovníci nemocnice zjišťují, že pracoval na místním trhu se zvířaty.
27. prosinec 2019: zdravotnické úřady ve Wu-chanu už vědí, že nemoc způsobuje nový koronavirus.
30. prosinec 2019: ředitelka Wu-chanské centrální nemocnice I Fen zveřejňuje informace o novém koronaviru na sociální síti Wech. Dostává za to pokárání a úřady jí nařizují, aby informace o nákaze nerozšiřovala.
30. prosinec 2019: lékař z Wu-chanu, pan Li Wen-liang, také informuje Číňany na síti Wech. Upozorňuje, že nový koronavirus je podobný SARSu. Úřady následně lékaře předvolají k výslechu a zakazují mu šířit informace. (Li Wen-liang o pět týdnů později na Covid-19 zemřel.)
31. prosinec 2019: Čína informuje Světovou zdravotnickou organizaci o případech neznámého onemocnění.
1. leden 2020: Policejní výslech dalších osmi lékařů, kteří informovali o novém koronaviru.
1. leden 2020: Úředník v provincii Chu-pej (pozn. jejímž hlavním městem je Wu-chan,) nařizuje laboratořím, kterým se již podařilo identifikovat základní parametry viru, aby netestovaly další vzorky a ty stávající zničily.
9. leden 2020: Čína oznamuje, že zmapovala genom nového viru. Ve skutečnosti se to čínským vědcům podařilo již o týden dříve, informaci však nemohli zveřejnit.
13. leden 2020: První potvrzený případ nákazy za hranicemi Číny v Thajsku.
18. leden 2020: Oslavy čínského nového roku. Ve Wu-chanu se na slavnostní hostině sejdou desetitisíce lidí.
19. leden 2020: Peking do Wu-chan posílá epidemiology.
23. leden 2020: Karanténa. Wu-chan a tři další města jsou zcela izolována. Wu-chan v tomto čase opouští asi pět milionů lidí, které na onemocnění Covid-19 nebyli testováni.
Umlčeni
- Oftalmolog Li Wen-liang (upozornil na nový nebezpečný vir)
- Primářka pohotovosti Ústřední nemocnice ve Wu-chanu, paní Aj Fen
- 450 případů zatčení občanů za „šíření fám na internetu“
- Zmizeli amatérští novináři: podnikatel Fang Pin, právník Čchen Čchiu-š‘ a nezávislý novinář Li Ce-chua (snažili se o situaci informovat)
- Vyhoštěno několik zahraničních novinářů
Represivní postupy čínského režimu proti takzvaným „fámám“, které měly podle komunistické strany ohrožovat „stabilitu“, vedly k tomu, že nový virus a jeho nebezpečnost nebyli včas rozpoznány a nebyla zavedena bezpečnostní opatření. Díky tomu se mohl rychle rozšířit po celé Číně a do celého světa.
Bylo možné minimalizovat rozsah epidemie?
Březnová studie univerzity v Southamptonu ukázala, že pokud by čínský režim zakročil dříve, mohl virus porazit už v zárodku.
Studie uvádí, že kdyby Peking zakročil o jeden týden dříve, případů nákazy by bylo o 66 procent méně. Pokud by začal situaci řešit o dva týdny dříve, počet nakažených by klesl o 86 procent.
V případě, že by čínský režim nečekal tři týdny, ale konal hned, nakažených by bylo o 95 procent méně, což by výrazně snížilo riziko šíření nákazy za hranice Číny, ukazuje studie.