Kolektivní systémy sběru vysloužilých elektrozařízení a další oborové společnosti včetně chráněných dílen i asociace se obávají změny legislativy spojené s povinnou certifikací firem zpracovávajících sebraný elektroodpad. Prosazení povinné certifikace zpracovatelů vysloužilého elektra do nového zákona o odpadech by byl pro většinu z nich likvidační.
Tuto povinnost navrhuje nedávno oživená asociace AREO, jež je zlomkem subjektů, které oficiálně v tomto oboru v ČR podnikají. Navrhuje ji v rámci připravované novely zákona o odpadech v gesci MŽP.
Certifikace by ohrozila chráněné dílny
Protože tato certifikace znamená především finanční, ale i jinak natolik náročný proces, je potom ohrožena existence většiny ze dvou stovek zmíněných subjektů, včetně chráněných dílen zaměstnávající zdravotně handicapované.
Pokud nezískají certifikaci, nebudou moci podnikat a zpracovávat elektroodpad.
„Tento krok by vedl ke zcela jednoznačné monopolizaci trhu, který by si mezi sebe rozdělilo pár vyvolených. Fatální dopad by tato změna měla na celý průmysl zpracování elektroodpadu. Eliminovat nekvalitně pracující zpracovatele, což vypadá jako její bohulibý cíl, je pouhou záminkou. Česká legislativa toto umožňuje MŽP i jednotlivým krajům již nyní, jen začít,“ říká David Vandrovec, generální ředitel společností REMA.
S ideou zavedení povinné certifikace v celoevropském měřítku nesouhlasí ani Evropská komise, která už nechala zpracovat i studii případných negativních dopadů na celé odvětví.
Také podle ředitele jedné z chráněných dílen Jana Kristka z chebské společnosti MARKETA – REMONE s.r.o. má chystaná novela zákona jednoznačně za cíl vyřadit z trhu menší zpracovatelská zařízení:
„V ČR neexistuje objektivní ani nezávislý orgán, který by certifikaci prováděl. Její podmínky mohou být nastaveny tak, že budou pro drobné zpracovatele představovat neúměrnou finanční zátěž nebo jiná složitá omezení.“
Certifikaci by měla v ČR navíc provádět a udělovat jediná v Evropě akreditovaná společnost.
I Kristek je přesvědčen, že současný zákon nabízí dostatek kontrolních mechanismů, takže při jejich uplatňování nemůže docházet k nekvalitnímu zpracování ani neekologickému nakládání s materiály.
„Rozhodnutí o technických a jiných podmínkách spolupráce s menšími zařízeními by mělo být ponecháno na smluvních partnerech v rámci systémů zpětného odběru elektrozařízení, nikoli podmíněno získáním certifikace“ dodal Kristek.
Hrozí, že pár firem bude zahrnuto velkým množstvím elektra a stanou se z nich jen překladiště. To znamená i více přepravy a produkci emisí.
V rozporu s ústavou
Pokud by byla navrhovaná povinnost certifikace zakomponována do připravované novely zákona o odpadech, stalo by se tak též v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Stát by se de facto vzdal důležité pravomoci v jedné z oblastí celospolečenského významu ve prospěch soukromému subjektu – certifikační společnosti a subjektu definujícímu normy, bez možnosti mít ji pod kontrolou.
Tento krok by pak vedl mj. k značnému omezení možnosti nakládat s majetkem, za nějž se i elektroodpad považuje. To by následně mělo vliv na pokles jeho ceny kvůli tomu, že na trhu bude malá nebo téměř žádná konkurence.
Proto ani v rámci celospolečenského prospěchu není žádoucí, aby docházelo k podobnému „ohýbaní“ legislativy, v tomto případě ve prospěch vybrané menšiny zpracovatelů vysloužilého elektra.
„Věříme, že nakonec převládne racionální pohled na celou věc a prostřednictvím zákonné úpravy nebude zlikvidována zdravě fungující konkurence v našem oboru včetně chráněných dílen, “ dodal David Vandrovec.
Zdroj: TZ Lesensky.cz
