Epoch Times Německo

26. 1. 2021

Městům a obcím v Německu dochází peníze kvůli poklesu ekonomiky v důsledku vládních omezení, která mají zpomalovat šíření wuchanského koronaviru. Mnohé z nich v důsledku toho chtějí zvýšit daně a poplatky. Podle nedávného průzkumu to plánuje uskutečnit 64 procent německých obcí.

Současná krize maří rozpočty mnoha měst a obcí a podle studie pravděpodobně povede k opětovnému zvýšení daní a poplatků.

Téměř dvě třetiny větších obcí v Německu mají v současné době odpovídající plány nebo je již provedly, jak ukázala „Městská studie 2020/21“ poradenské firmy EY. Kromě toho téměř čtvrtina dotazovaných měst a obcí nedávno omezila služby pro občany nebo to plánuje udělat. Naproti tomu investice nebyly a nebudou celkově sníženy.

Zvyšování daní

Mnoho větších obcí však mělo plány na zvýšení daní již v roce 2019, tedy před vypuknutím pandemie. V té době to bylo 68 % obcí, které chtěly vybírat větší daně, za odvoz odpadu, čištění ulic a další služby. Nyní je to 64 %. V té době chtělo pouze 20 % z nich zavřít bazény a sportovní haly nebo omezit sociální služby.

Poplatky za parkování údajně vzrostou také u 29 % dotazovaných obcí. 21 % plánuje pro občany vyšší daň z nemovitosti. Podle EY chce 23 % měst a obcí omezit své komunální služby.

Podle odborníků na EY celkově města a obce prošly koronavirovou krizí finančně relativně nepoškozené – což je podle studie primárně díky finanční pomoci spolkové a státní vlády. V roce 2020 pomoc představovala v průměru deset procent z celkového příjmu obcí. Například příjem z daně z podnikání mezitím poklesl v průměru o 15 procent.

Nepopulární úsporná opatření

„Dlouhodobé důsledky pandemie na veřejné finance budou významné,“ uvedl Bernhard Lorentz z agentury EY. „Spolkové a státní vlády nebudou dlouhodobě schopny zaplnit městské finanční díry. Všichni zúčastnění proto budou čelit obtížným rokům a dalším nepopulárním úsporným opatřením.“

„Obecní studie“ je založena na průzkumu mezi 300 německými obcemi s nejméně 20 000 obyvateli v listopadu minulého roku. V té době jen necelá třetina z nich předpokládala, že budou letos schopni vybírat daně z podnikání ve stejném rozsahu jako před koronavirovou krizí. Možné další účinky současného lockdownu nebyly dosud zohledněny.

47 % uvedlo, že rok 2020 ukončilo rozpočtovým deficitem. V roce 2019 to uvedlo pouze 13 %.

„Pandemie vrhla obce o několik let zpátky v jejich úsilí o dosažení finančního oživení,“ uvedl Lorentz. Podle průzkumu každá druhá obec očekává, že se v příštích letech zvýší úroveň jejího zadlužení. A každá pátá obec nevěří, že stále může splácet své dluhy sama.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Přečtěte si také

30 věcí, které je třeba vědět o Kamale Harrisové, nové demokratické favoritce
30 věcí, které je třeba vědět o Kamale Harrisové, nové demokratické favoritce

Pokud bude příští měsíc na národním sjezdu Demokratické strany formálně nominována, utká se v listopadu v boji o Bílý dům s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem současná viceprezidentka Kamala Harrisová.

Maďarsko a Slovensko chtějí, aby Evropská komise urgentně zasáhla ve věci zastavené ropy z Ukrajiny
Maďarsko a Slovensko chtějí, aby Evropská komise urgentně zasáhla ve věci zastavené ropy z Ukrajiny

Jednání Ukrajiny podle nich porušuje asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou a zásadně ohrožuje energetickou bezpečnost obou zemí.

Rozhovor o jádru a vyhlídkách české energetiky s „energetickým realistou“ Milanem Smutným
Rozhovor o jádru a vyhlídkách české energetiky s „energetickým realistou“ Milanem Smutným

S Milanem Smutným jsme probrali vládní rozhodnutí o dostavbě jaderných bloků, nelichotivé vyhlídky v energetice či přechod závislosti od Ruska ke komunistické Číně. „Namaloval“ i hypotetický scénář pro rok 2030.

Atentát na Trumpa byl největším selháním za desetiletí, vypověděla šéfka Tajné služby
Atentát na Trumpa byl největším selháním za desetiletí, vypověděla šéfka Tajné služby

Atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa byl největším operačním selháním Tajné služby Spojených států za poslední desetiletí.

Mnohé potravinářské přísady jsou škodlivější, než se předpokládalo
Mnohé potravinářské přísady jsou škodlivější, než se předpokládalo

Více než 73 % potravin je ultrazpracovaných. Některé složky jsou „obecně uznávané jako bezpečné“, ale výzkum...