Z dlouhodobého hlediska je v boji s chudobou důležité vzdělávání, je potřeba umožnit lidem, aby si zvyšovali kvalifikaci. Krátkodobě mohou pomoci například rekvalifikace. V rozhovoru Akademie věd ČR, který má ČTK k dispozici, to řekla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Důležité je podle ní podpořit rodiny s dětmi a nízkopříjmové rodiny, aby mohly dětem umožnit získat patřičné vzdělání.
„Mezigenerační přenos chudoby je poměrně výrazný problém, funguje to přes sociální kapitál a přes vzdělání. Řada mezinárodních výzkumů ukazuje, že šance dětí z chudých rodin být opět chudé jsou poměrně velké nezávisle na tom, jaké mají předpoklady,“ řekla Fialová. Dopady chudoby lze podle ní pozorovat jak na jednotlivých lidech, tak z hlediska celé společnosti.
„My ale vidíme u lidí s nižšími příjmy i nižší celkovou spokojenost, nižší blahobyt, horší zdraví nebo také emoční situaci. Může to dopadat i na jejich politické postoje a vést ke sklonu k extrémním politickým názorům nebo příklonu k radikálnějším politickým stranám, což potom má dopady i na celospolečenské úrovni,“ řekla
Chudoba domácností se dá podle vědkyně posuzovat objektivně, na základě jejich příjmů, nebo subjektivně podle toho, jak s příjmy vycházejí. „Tam je potom dost často rozdíl mezi tím, zda objektivně je ta domácnost chudá podle svých příjmů, anebo je chudá podle toho, že se tak subjektivně cítí. Existuje velká část domácností, které jsou objektivně chudé, mají příjmy pod hranicí chudoby, ale zároveň se svými příjmy vycházejí bez potíží,“ řekla. Stejný princip funguje i u domácností, které objektivně chudé nejsou ale cítí se tak.
„Nejvíce ohroženi příjmovou chudobou jsou v ČR lidé bez práce, nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Takovou velkou skupinou, kterou zde můžeme identifikovat, jsou senioři, protože průměrný starobní důchod se dlouhodobě pohybuje nedaleko hranice chudoby, od roku 2017 je průměrný starobní důchod dokonce pod hranicí příjmové chudoby,“ řekla Fialová. Velkou roli podle ní hraje i to, zda se jedná o ženu či muže. „Pokud se podíváme na samostatně žijící ženy důchodkyně, tak příjmovou chudobou je ohrožená každá druhá, u mužů je ohrožen pouze každý čtvrtý samostatně žijící senior,“ dodala.
Situaci ovlivňuje i složení domácnosti, ohroženější jsou domácnosti, ve kterých žijí děti se samoživiteli, úplně nejhorší je podle vědkyně situace žen samoživitelek. „Více ohroženy chudobou jsou také domácnosti, kde žijí tři a více dětí,“ řekla. Rozdíly jsou i mezi regiony, míra ohrožení příjmovou chudobou je vyšší v krajích s nejnižšími příjmy, jako je například Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, nebo kraj Karlovarský.
„Hlavním faktorem chudoby je práce, případně absence zaměstnání a nízké mzdy,“ řekla vědkyně. Například minimální mzda je podle ní dlouhodobě pod hranicí chudoby. „Dalším faktorem jsou nízké příjmy, které souvisí s nízkou kvalifikací, nízkým vzděláním,“ doplnila.
