Toto je 2. část série „Zázračný imunitní systém“
V této sérii prozkoumáme skutečnou sílu naší imunity, orgánů, které nás neúnavně chrání. Poskytneme také praktické způsoby, jak tyto životně důležité dary určené k ochraně našeho těla chránit.
Tonsilektomie (také psáno tonzilektomie) neboli chirurgické odstranění krčních mandlí je běžný chirurgický zákrok. ORL specialisté v České republice ročně vyoperují 2-3 tisíce krčních mandlí a kolem 25 tisíc mandlí nosohltanových (nosních). Tento zákrok se nejčastěji provádí u dětí ve věku 3-5 let.
Zatímco odstranění mandlí může snížit krátkodobé symptomy pacientů, mnozí si neuvědomují její dlouhodobé důsledky. Některá onemocnění jsou ve skutečnosti spojována právě s touto drobnou operací.
Shrnutí klíčových faktů
- Tonsilektomie je často léčbou těžké tonzilitidy (zánětu krčních mandlí), kdy dochází k jejich zvětšení.
- Studie JAMA z roku 2018 na téměř 1,2 milionu dětí uvedla, že odstranění nosních nebo krčních mandlí v dětství je spojeno s významně zvýšeným relativním rizikem pozdějších respiračních, alergických a infekčních onemocnění. Nárůst dlouhodobých absolutních rizik onemocnění byl podstatně větší než zlepšení poruch, které měly tyto operace léčit.
- Tchajwanská kohortová studie ukázala, že pacienti s anamnézou tonsilektomie měli riziko infekce hlubokého krčního prostoru 1,71krát vyšší než ostatní.
- Kanadská studie naznačuje silnou souvislost mezi anamnézou adenotonsilektomie a rozvojem retrofaryngeálních nebo parafaryngeálních abscesů.
- Kumulativní důkazy o dlouhodobých souvisejících rizicích infekce prokázaly nezvratnou roli mandlí v naší imunitě. Mechanismus zvýšené infekce souvisí s různými funkcemi mandlí v imunitním systému.
Kdy se zvažuje odstranění mandlí?
Ačkoli mandle, zejména ta nosohltanová v horní části, slouží jako přední obranná linie proti infekci, jejich role často není dostatečně rozpoznána.
Krční i nosní mandle se normálně s věkem zmenšují. Největší jsou u dětí, zatímco dospělým chybí, což naznačuje, že jejich absence nemusí mít vliv na zdraví dospělých. Jejich aktivita v raném věku je však nezbytná pro normální vývoj imunitního systému a dlouhodobou imunitní funkci.
Když jsou mandle v intenzivním boji s invazními patogeny a nedostávají dostatečnou podporu, mohou se zanítit a zdát se větší. V důsledku nárůstu svého objemu mohou zanícené mandle působit potíže s polykáním a bránit dýchání.
Vzhledem k tomu, že opakované infekce krku a poruchy dýchání ve spánku mohou významně ovlivnit zdraví a kvalitu života dítěte, jsou tyto dva faktory společnými determinanty při doporučení tonsilektomie. V některých případech může být nosní mandle v rámci zákroku odstraněna také, což se nazývá adenoidektomie. Obecně lékaři doporučují odstranění jak mandlí krčních (tonsily), tak nosních (adenoidy).
Je odstranění mandlí prospěšné nebo ne?
Povede odstranění mandlí z dlouhodobého hlediska k úspěšnému vyléčení stavů, jako opakující se infekce krku nebo obstrukční spánková apnoe? Ne nezbytně.
Otok je primárně způsoben nahromaděním lymfatické tekutiny obsahující viry, choroboplodné zárodky a zvětšené imunitní buňky. Oteklé mandle naznačují, že je zraněno příliš mnoho imunitních buněk-vojáků, což naznačuje těžký boj mezi viry a imunitním systémem. Základní příčinou zánětu mandlí je oslabená imunita, proto je pro naše tělo obtížné viry porazit.
Pokud jsou krční nebo nosní mandle odstraněny, aniž by se řešila základní příčina infekce, kterou je oslabená imunita, úleva může být pouze dočasná. Nepřítomnost tonzilitidy neznamená, že viry nebo bakterie jsou pryč, ale spíše to, že zmizeli strážci.
Z dlouhodobého hlediska vede odstranění mandlí k absenci hlavní první obranné linie těla proti virům a bakteriím. Díky tomu jsme zranitelní vůči řadě dalších problémů. Krátkodobé i dlouhodobé účinky odstranění mandlí na organismus zkoumaly četné klinické studie. Pojďme se podívat na některá data.
Krátkodobé přínosy, dlouhodobá rizika
Metaanalýza z roku 2017 v časopise Pediatrics analyzovala míru onemocnění a kvalitu života dětí s recidivujícími infekcemi krku, které podstoupily tonzilektomii, v porovnání s těmi, kde lékaři tyto děti jen sledovali a vyčkávali. Vědci z Vanderbilt University zjistili, že ačkoliv výhody snížení infekcí krku byly zřejmé do jednoho roku po zákroku, déle netrvaly.
Jedna studie zkoumala vliv tonsilektomie na děti s obstrukční poruchou dýchání ve spánku. Sledování jeden rok po odstranění mandlí ukázalo, že tyto děti měly lepší parametry spánku než děti, které nepodstoupily tonsilektomii. Bohužel u této studie chyběla dlouhodobější data.
Mohlo by vás zajímat:
Přestože je tonsilektomie u dětí považována za relativně nevýznamnou operaci, představuje významné riziko komplikací, jako je krvácení, dýchací potíže, popáleniny, nevolnost, zvracení, bolest a v těžkých případech i smrt.
Studie v Cincinnati Children’s Hospital Medical Center zkoumala 233 sporů z databáze LexisNexis „Verdikty poroty a dohody o vyrovnání“. Vědci zkoumali žaloby podané v letech 1984 až 2010 týkající se „úmrtí a komplikací během a po tonsilektomii“.
Z 233 stížností bylo 96 úmrtí a téměř polovina (48 procent) souvisela s chirurgickým zákrokem. Nefatální zranění zahrnovala pooperační krvácení, zhoršenou funkci, anoxické příhody a pooperační toxicitu opioidů.
V Česku byl široce medializovaný případ osmiletého chlapce, který v roce 2017 skončil kvůli masivnímu krvácení po odstranění mandlí v bdělém kómatu. Případ měl dohru u soudu.
Velká studie JAMA odhalila dlouhodobá rizika
Výzkumná práce publikovaná v JAMA Otolaryngology v roce 2018 uvádí dlouhodobé relativní riziko 28 onemocnění po odstranění krčních či nosních mandlí. Studie překvapivě ukázala, že děti, kterým byly odstraněny krční mandle, nosohltanové mandle nebo obojí před dosažením věku 9 let, měly s přibývajícím věkem výrazně zvýšené riziko široké škály onemocnění.
Studie sledovala po dobu 10 až 30 let velkou kohortu více než 1,18 milionu dánských dětí. Z analyzovaných dětí jich 17 460 podstoupilo odstranění nosních mandlí, 11 830 krčních mandlí a 31 377 mělo odstraněno obojí. Kontrolní skupinu tvořila skupina 1 157 684 dětí.
Vědci zjistili, že tonsilektomie (odstranění krčních mandlí) byla spojena s téměř trojnásobným rizikem onemocnění horních cest dýchacích, z nichž většinu představovaly infekce, včetně rýmy, faryngitidy, angíny a laryngitidy, které jsou považovány za běžné stavy, se kterými se během života setká každý.
Kromě toho byla adenoidektomie (odstranění nosních mandlí) spojena s dvojnásobným rizikem chronické obstrukční plicní poruchy a téměř dvojnásobným relativním rizikem onemocnění horních cest dýchacích a konjunktivitidy. Adenotonsilektomie (odstranění krčních i nosních mandlí) spojena se 17% zvýšeným rizikem infekčního onemocnění.
Čtěte také:
U 78 procent z 28 zkoumaných okruhů nemocí došlo k mírnému, leč významnému zvýšení relativního rizika různých nemocí. Ti, kteří podstoupili operaci, mohou mít také vyšší riziko dýchacích potíží, sinusitidy, chronické sinusitidy a ušních infekcí.
To zdůrazňuje význam mandlí pro normální vývoj imunitního systému a naznačuje, že odstranění v raném věku může mírně, leč pozoruhodně narušit mnoho procesů důležitých pro zdraví později v životě. Autoři dospěli k závěru, že při zvažování tonsilektomie nebo adenoidektomie je důležité vzít v úvahu dlouhodobá rizika.
Studie JAMA také zjistila, že ačkoli operační odstranění mandlí může zlepšit krátkodobé poruchy spánku a tonsilitidu, dlouhodobá rizika jsou podobná, jako kdyby operace provedena nebyla.
Zvýšené riziko infekce hlubokého krku
Retrospektivní celostátní kohortová studie využívající data z tchajwanské databáze National Health Insurance Claims, která pokrývala více než 98 procent populace a lékařských institucí, zjistila, že riziko infekce hlubokého prostoru krku je významně zvýšené u pacientů, kteří podstoupili tonzilektomii.
Do této studie bylo v letech 2001 až 2009 zařazeno celkem 9 915 pacientů po tonzilektomii a 99 150 srovnávacích jedinců. Infekce hlubokého krku ve studii zahrnovaly abscesy hrdla a krku a celulitidu.
Po zohlednění zavádějících proměnných měli pacienti s anamnézou tonsilektomie 1,71krát vyšší riziko infekce hlubokého krku podle obou statistických modelů.
Zvýšené riziko abscesu v hrdle a krku: kanadská studie
Jedna kanadská studie zjistila, že děti, které podstoupily adenotonzilektomii, měly větší pravděpodobnost vzniku retrofaryngeálního nebo parafaryngeálního abscesu — nahromadění hnisu v oblasti hrdla nebo krku.
Studie zkoumala 180 dětí s těmito abscesy a 180 dětí stejného věku bez abscesů. Výsledky ukázaly, že 13,9 procenta dětí s abscesem dříve podstoupilo adenotonzilektomii, šestkrát více než 2,2 procenta dětí v kontrolní skupině.
Studie naznačuje silnou spojitost mezi adenotonsilektomií a rozvojem retrofaryngeálních nebo parafaryngeálních abscesů.
Proč jsou rizika infekce vyšší?
Proč je odstranění krčních a nosních mandlí spojeno s větším rizikem respiračních onemocnění a infekcí? Za prvé, během dětství a raného věku hrají mandle klíčovou roli ve zrání imunitního systému. Jsou něco jako vojenský předvoj zkoumající bakterie a viry v potravinách a ve vzduchu.
Za druhé, íránská případová-kontrolní studie publikovaná v roce 2020 zjistila, že hladiny protilátek po tonzilektomii u 64 dětí ve věku 9 až 15 let byly po čtyřech až šesti letech významně nižší než u kontrolní skupiny.
Další studie pozorovaly pokles hladiny sérových protilátek imunoglobulinu A (IgA) u pacientů po tonzilektomii po jednom až čtyřech měsících, čtyřech až šesti letech a až o 20 let později.
IgA je hlavním izotypem ochranných proteinů v povrchové vrstvě dýchacího traktu a hraje klíčovou roli v ochraně před bakteriálními, virovými a jinými infekcemi. Klesající hladiny IgA mohou přispívat ke zvýšenému prozánětlivému stavu a zvýšenému riziku infekce.
Za třetí, mandle, konkrétně ty krční, exprimují několik antimikrobiálních peptidů, včetně defensinů a katelicidinů. Provádí přímé antimikrobiální aktivity chránící hostitele před mikrobiální invazí a mohou nepřímo ovlivňovat adaptivní imunitu.
Za čtvrté, mandle fungují jako klíčové spojení mezi vrozenou a adaptivní imunitou. Výzkum ukazuje statisticky významné snížení buněčné funkce po odstranění mandlí, což naznačuje, že tonsilektomie také mění buněčnou imunitu u dětí.
Odstranění mandlí může zhoršit detekci virů nebo choroboplodných zárodků, snížit hladiny slizničních protilátek, snížit jiné ochranné peptidy, změnit expresi obranných peptidů hostitele, změnit vrozenou imunitu a zvýšit náchylnost k virovým a bakteriálním infekcím.
Rostliny pomáhají léčit po odstranění mandlí
Pokud jste si nechali odstranit mandle nebo chcete podpořit imunitní systém, existuje řada bylin, které vám mohou pomoci. Tyto rostliny mají antioxidační, protizánětlivé, imunomodulační, analgetické, antivirové, antitusické, antimikrobiální, bronchodilatační, antialergické, antihistaminové a relaxační účinky na hladké svalstvo.
Systematický přehled publikovaný ve Physics and Chemistry of the Earth identifikoval léčivé rostliny , které lze použít k potenciální léčbě infekcí dýchacích cest. Ze 160 rostlin jich:
- 56 zmírňuje nachlazení, včetně máty, manga, švestky šakama, levandule, zázvoru, máty klasnaté a divokého tamarindu (lysiloma latisiliquum).
- 53 zmírňovalo zápal plic, včetně dýně, gardénie a jasmínu kapského, plodu zlatolistu obecného, ardísie vroubkované a malého mahagonu.
- 34 zmírňuje kašel, včetně manga, petržele, aloe, máty, guavy, zázvoru a máty.
- 29 zmírňuje bolest na hrudi a související stavy, včetně petržele a vigny čínské.
- 25 zmírňuje astma, včetně manga, česneku, petržele, aloe, gardénie a jasmínu kapského.
- 22 zmírňuje tuberkulózu a skvrny na plicích, včetně manga, petržele, aloe vera a divokého tamarindu.
- 20 zmírňuje nespecifikované respirační stavy, včetně švestky šakama a malého mahagonu.
- 13 zmírňuje chřipková onemocnění, včetně guavy, zázvoru, slaměnky listenaté a divokého tamarindu.
- 12 zmírňuje problémy s průduškami, včetně divokého hroznu, švestky šakama a keře zázvoru.
Ze 160 studovaných rostlin 129 vykazovalo farmakologické vlastnosti, které pomáhají při léčbě respiračních stavů. Nejběžnějšími vlastnostmi byly antioxidační, protizánětlivé, antivirové a antimikrobiální účinky, což vysvětluje, proč tyto léčivé rostliny účinně zmírňují respirační onemocnění a infekce.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
Čtěte také:
Zdroje:
Bohr C, Shermetaro C. Tonsillectomy and Adenoidectomy. [Updated 2022 Aug 19]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK536942/
Baugh, R. F., Archer, S. M., Mitchell, R. B., Rosenfeld, R. M., Amin, R., Burns, J. J., Darrow, D. H., Giordano, T., Litman, R. S., Li, K. K., Mannix, M. E., Schwartz, R. H., Setzen, G., Wald, E. R., Wall, E., Sandberg, G., Patel, M. M., & American Academy of Otolaryngology-Head and Neck Surgery Foundation (2011). Clinical practice guideline: tonsillectomy in children. Otolaryngology–head and neck surgery: official journal of American Academy of Otolaryngology-Head and Neck Surgery, 144(1 Suppl), S1–S30. https://doi.org/10.1177/0194599810389949
Morad, A., Sathe, N. A., Francis, D. O., McPheeters, M. L., & Chinnadurai, S. (2017). Tonsillectomy Versus Watchful Waiting for Recurrent Throat Infection: A Systematic Review. Pediatrics, 139(2), e20163490. https://doi.org/10.1542/peds.2016-3490
Chinnadurai, S., Jordan, A. K., Sathe, N. A., Fonnesbeck, C., McPheeters, M. L., & Francis, D. O. (2017). Tonsillectomy for Obstructive Sleep-Disordered Breathing: A Meta-analysis. Pediatrics, 139(2), e20163491. https://doi.org/10.1542/peds.2016-3491
Subramanyam, R., Varughese, A., Willging, J. P., & Sadhasivam, S. (2013). Future of pediatric tonsillectomy and perioperative outcomes. International journal of pediatric otorhinolaryngology, 77(2), 194–199. https://doi.org/10.1016/j.ijporl.2012.10.016
Byars SG, Stearns SC, Boomsma JJ. Association of Long-Term Risk of Respiratory, Allergic, and Infectious Diseases With Removal of Adenoids and Tonsils in Childhood. JAMA Otolaryngol Head Neck Surg. 2018;144(7):594–603. doi:10.1001/jamaoto.2018.0614
Thomas M, Bomar PA. Upper Respiratory Tract Infection. [Updated 2022 Jun 27]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK532961/
COPD: Symptoms, Diagnosis, and Treatment. Accessed on March 14 2023: https://www.cdc.gov/copd/features/copd-symptoms-diagnosis-treatment.html
COPD Treatment. Accessed on March 14 2023: https://www.nhlbi.nih.gov/health/copd/treatment
Wang, Y. P., Wang, M. C., Lin, H. C., Lee, K. S., & Chou, P. (2015). Tonsillectomy and the risk for deep neck infection-a nationwide cohort study. PloS one, 10(4), e0117535. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0117535
Duval, M., & Daniel, S. J. (2008). Retropharyngeal and parapharyngeal abscesses or phlegmons in children. Is there an association with adenotonsillectomy? International journal of pediatric otorhinolaryngology, 72(12), 1765–1769. https://doi.org/10.1016/j.ijporl.2008.07.007
Hanson, M. A., & Gluckman, P. D. (2008). Developmental origins of health and disease: new insights. Basic & clinical pharmacology & toxicology, 102(2), 90–93. https://doi.org/10.1111/j.1742-7843.2007.00186.x
Radman M, Ferdousi A, Khorramdel Azad H, Jalali P. Long-term impacts of tonsillectomy on children’s immune functions. J Family Med Prim Care. 2020 Mar 26;9(3):1483-1487. doi: 10.4103/jfmpc.jfmpc_935_19
Cantani, A., Bellioni, P., Salvinelli, F., & Businco, L. (1986). Serum immunoglobulins and secretory IgA deficiency in tonsillectomies children. Annals of allergy, 57(6), 413–416.
Radman, M., Ferdousi, A., Khorramdelazad, H., & Jalali, P. (2020). Long-term impacts of tonsillectomy on children’s immune functions. Journal of family medicine and primary care, 9(3), 1483–1487. https://doi.org/10.4103/jfmpc.jfmpc_935_19
Andreu-Ballester, J. C., Pérez-Griera, J., Ballester, F., Colomer-Rubio, E., Ortiz-Tarín, I., & Peñarroja Otero, C. (2007). Secretory immunoglobulin A (sIgA) deficiency in serum of patients with GALTectomy (appendectomy and tonsillectomy). Clinical immunology (Orlando, Fla.), 123(3), 289–297. https://doi.org/10.1016/j.clim.2007.02.004
Rodríguez, A., Tjärnlund, A., Ivanji, J., Singh, M., García, I., Williams, A., Marsh, P. D., Troye-Blomberg, M., & Fernández, C. (2005). Role of IgA in the defense against respiratory infections IgA deficient mice exhibited increased susceptibility to intranasal infection with Mycobacterium bovis BCG. Vaccine, 23(20), 2565–2572. https://doi.org/10.1016/j.vaccine.2004.11.032
Rodríguez, A., Rottenberg, M., Tjärnlund, A., & Fernández, C. (2006). Immunoglobulin A and CD8 T-cell mucosal immune defenses protect against intranasal infection with Chlamydia pneumoniae. Scandinavian journal of immunology, 63(3), 177–183. https://doi.org/10.1111/j.1365-3083.2006.01725.x
Choi, K. Y., Chow, L. N., & Mookherjee, N. (2012). Cationic host defense peptides: multifaceted role in immune modulation and inflammation. Journal of Innate Immunity, 4(4), 361–370. https://doi.org/10.1159/000336630
Kościuczuk, E. M., Lisowski, P., Jarczak, J., Strzałkowska, N., Jóźwik, A., Horbańczuk, J., Krzyżewski, J., Zwierzchowski, L., & Bagnicka, E. (2012). Cathelicidins: family of antimicrobial peptides. A review. Molecular biology reports, 39(12), 10957–10970. https://doi.org/10.1007/s11033-012-1997-x
Moreno, P. M., Sanchez, M., Sainz, M., & Gutierrez, F. (1992). Changes in Immunological Response in Tonsillectomized Children. II. Decreased cellular response. Clinical otolaryngology and allied sciences, 17(5), 380–382. https://doi.org/10.1111/j.1365-2273.1992.tb01678.x
Nyagumbo, E., Pote, W., Shopo, B., Nyirenda, T., Chagonda, I., Mapaya, R. J., Maunganidze, F., Mavengere, W. N., Mawere, C., Mutasa, I., Kademeteme, E., Maroyi, A., Taderera, T., & Bhebhe, M. (2022). Medicinal plants used for the management of respiratory diseases in Zimbabwe: Review and perspectives potential management of COVID-19. Physics and chemistry of the earth (2002), 128, 103232. https://doi.org/10.1016/j.pce.2022.103232
