Vzpomínáte si ještě jak jste se ve škole učili o lidském těle? Kosterní soustava popisuje vnitřní strukturu, oběhová soustava řídí oběh krve a funkci srdce a zažívací soustava má na starosti zpracování jídla, distribuci živin do organismu a vyprazdňování.

Každá tělesná soustava představuje souhrn částí těla a jejich funkci. Jenže kde se konkrétně nachází imunitní soustava (imunitní systém)? Které části těla sem patří a jak jsou spolu propojeny?

Na tyto otázky není snadné odpovědět, protože dosud nemáme hluboké pochopení toho, jak imunita v těle funguje. Imunitní systém člověka je relativně novým objevem, i když tento koncept samotný je starý jako lékařství samo.

Moderní medicína vlastně teprve začíná potvrzovat to, jak naši předkové ve starověku chápali přirozenou obranu těla před nemocemi.

Když dnes lékaři a vědci probírají imunitu, zpravidla hovoří na mikroskopické úrovni o věcech jako leukocyty, lymfocyty, T-lymfocyty, B-lymfocyty a dalších buňkách, které chrání tělo před mikroskopickými hrozbami v podobě virů a bakterií.

Definujeme-li imunitu jako schopnost těla chránit se před mikrobiální hrozbou, první obrannou linií je kůže. Místa, kde je kůže otevřená, například ústa nebo nos, jsou náchylná k infekcím.

Brzlík a kostní dřeň

Pod kůží už je to složitější. Podle lékařky ortopedické chirurgie, Eriny Nanceové, je imunitní systém „složitá síť fyzických, hormonálních a chemických obranných mechanizmů.“

Aby se každé buňce dostalo imunitní podpory, je třeba zapojit celou tuto infrastrukturu. Nicméně orgány, které jsou pro imunitu ústřední, jsou ty, kterými obíhá lymfa – tělesná tekutina obsahující množství imunitních buněk.

Nový koronavirus a nemoc COVID-19: Co o nich víme? (Epoch Times)

Tvorbu bílých krvinek mají na starosti primární lymfatické orgány – brzlík a kostní dřeň, vysvětluje doktorka Nanceová.

Brzlík se nachází v horní části hrudi, těsně nad srdcem. Vyrábí a distribuuje imunitní buňky podle aktuálních hrozeb. Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kostí, kde rostou další imunitní buňky. Oběma se říká primární lymfatické orgány, protože jsou nezbytné pro vývoj imunity.

File:DH thymus.jpg
Ilustrované zobrazení brzlíku a okolních lymfatických žláz. (Wikimedia Commons, CC0 3.0)

Naše pochopení imunitních orgánů je teprve v plenkách. Vědci například až do 60. let minulého století netušili, k čemu brzlík slouží. Teprve nedávné výzkumy objevily, k čemu jsou dva malé lymfatické orgány nacházející se za ústy a nosem.

Mandle a slezina

Celá desetiletí se lékaři domnívali, že krční a nosní mandle nejsou nic víc než problémová tkáň a když se chronicky zanítí (často u dětí, u nichž se vyskytovaly opakující se infekce v krku a uších), je třeba je vytrhnout.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Jenže něco takového může oslabit imunitu dětí. Studie publikovaná v roce 2018 v odborném časopise JAMA ukázala, že děti, které o tyto dva orgány přijdou, budou mít „výrazně zvýšené riziko chorob respiračního, alergického a infekčního rázu“.

File:Tonsils 1.jpeg
Mandle člověka. (Wikimedia Commons)

Mandle patří společně s lymfatickými uzlinami a slezinou mezi sekundární lymfatické orgány.

Lymfatické uzliny jsou shluky uzlinek ve tvaru fazole nacházející se v hrudi, krku, ve slabinách a v podpaží. Slezina je orgán v břišní dutině, který filtruje poškozené krvinky a při infekci uvolňuje imunitní buňky.

Datei:Tonsils.jpg
Vytržené ústní mandle. (Wikimedia Commons, Klaus D. Peter)

Sekundární lymfatické orgány přispívají k celkové imunitě, ale na rozdíl od brzlíku a kostní dřeně se bez nich dá v případě nutnosti přežít. A to je na imunitním systému to skvělé, že poskytuje naddimenzované kapacity, podotýká doktorka Nanceová. „Existuje vícero míst, kde se bílé krvinky vytvářejí, ukládají, dozrávají a aktivují.“

Imunita ve střevech

Naše představa imunitního systému dosud zahrnovala fyzickou překážku (kůži) a síť lymfatických orgánů, ale v několika posledních dekádách jsme objevili, že imunitní systém má i další podobu – střeva.

Kolem 70 procent imunitního systému člověka se nachází v zažívacím traktu. Proč? Podle Stephena Wangena, lékaře, který se specializuje na poruchy střev, je to dáno tím, že mikroflóra ve střevech potřebuje extra ochranu.

Sliznicovitý povlak ve střevech tvoří lymfatickou tkáň, která se chová jako hlídač, který neustále pátrá po známkách mikrobiálního napadení. Tuto sliznicovitou vrstvu mají také další části těla jako ústa, nos nebo močová trubice, a i ty funguje jako detekční systém.

File:Blausen 0604 LargeIntestine2.png
Ilustrace tlustého střeva. Slepé střevo je malý výběžek na levém konci (appendix). ( „Medical gallery of Blausen Medical 2014)

Bakterie ve střevech hrají v imunitě také důležitou roli. Zdravou střevní mikroflóru tvoří až dva kilogramy prospěšných bakterií, které žijí ve střevech a s tímto množstvím snadno přemohou nežádoucí patogeny, které by se chtěly v těle usadit.

Toto nové chápání imunity nám pomohlo vysvětlit účel dalšího zdánlivě zbytečného orgánu – slepého střeva, jež se běžně považuje za nepotřebný, zakrnělý přívěšek, který jen způsobuje problémy.

Dnes už ale víme, že slepé střevo je další součástí imunitního systému. Pomáhá bílým krvinkám dozrát, produkuje protilátky a slouží jako skladiště prospěšných střevních bakterií pro případ, že je střevní mikroflóra (mikrobiom) v důsledku gastrointestinální infekce vyhubena.

Koncept mikrobiomu také vysvětluje některé poruchy organismu, jimž jsme dříve nerozuměli, například čím dál rozšířenější alergie na určité potraviny. „Všechny ty léky, chemické látky a antibiotika, které užíváme, mají dopad na mikrobiom a to změnilo to, jak imunitní systém vnímá potravu,“ vysvětluje doktor Wangen.

Zánět: jazyk imunitního systému

Mnohostrannost imunitního systému člověka ovšem také znamená, že tato soustava může selhat v mnoha různých ohledech. Jak se tedy o imunitní systém starat? Jak poznat, že vzniká problém?

Doktor Wangen má za to, že chápání imunity na mikroskopické úrovni, tak jak to vidí moderní medicína, je na škodu. „Rozebírají to až na takovou molekulární úroveň a pak vyrobí léky, které mění různé faktory, ale co to znamená ze širšího hlediska?“

On sám se ve své ordinaci zaměřuje na zánět, tedy symptomy zarudnutí, horka a opuchnutí. „Myslím si, že průměrného člověka by to ani nenapadlo, ale zánět je produktem imunitního systému,“ říká lékař.

Zánět neboli zápal se běžně vnímá jako něco špatného a rozhodně to může být pravda, ovšem nesmíme zapomínat, že ne každý zánět nám ubližuje. Imunitní systém používá zánět jako zbraň proti infekci i jako korektní reakci na zranění. Když si například vyvrtnete kotník nebo se bouchnete do hlavy, místo opuchne a zarudne. Tato zánětlivá reakce umožňuje imunitním buňkám, aby se na zasažené místo rychle dostaly, poškození vyčistily a vytvořily zdravou tkáň.

Zánět má být nicméně stav dočasný, protože pro tělo představuje zátěž. Pokud jde o zánět dlouhodobý, chronický nebo se objeví ve špatném čase, je třeba se mu věnovat, jinak přejde do nemoci.

„Zánětlivé je téměř všechno, od demence až po rakovinu. Když jdete do hloubky, zjistíte, že všechny nemoci mají zánětlivý základ,“ říká doktor Wangen.

Na nežádoucí záněty se běžně předepisují antiinflamatorní léky, ale doktor Wangen svým pacientům radí, aby se nejdříve zamysleli, co by za zánětem mohlo být, například nepřetržitý stres nebo nestřídmá konzumace cukru v potravinách. U dalších může jít o alergii na jistý druh stravy.

Proč mají ale někteří lidé celou řadu potravinových alergií, zatímco druzí mohou jíst bez obav všechno? Lékařka integrativní medicíny, doktorka Terry Wahlsová, upozorňuje, že jako lidé sice máme stejné části těla, ale faktory, jimž jsme byli vystaveni, jsou často naprosto odlišné.

„Každý z nás je vystaven jiné kombinaci mikrobiálních, antibiotických a chemických faktorů. Každý má jiný životní styl a všechny tyto faktory ovlivňují to, jak pohotově imunitní buňky člověka ochraňují a jak pohotově ho dokáže napravit a starat se o něj. Pokud se člověk nedá opravit a stávající stav se nedá udržet, pak se vydá cestou rychlého stárnutí, předčasných rakovin a zemře na infekce. Zkrátí si život,“ vysvětluje doktorka Wahlsová.

Ve své praxi proto zkoumá minulost pacienta, aby pochopila, proč jsou imunitní buňky přehnaně aktivní a pak se rozhodne pro způsob, jak je vrátit zpátky k normálu. Často stačí změna jídelníčku.

Jak posílit imunitu

Doktorka Wahlsová ve svém klinickém výzkumu ukázala, že změna životního stylu může mít na imunitu obrovský vliv. Podle ní k lepší imunitě přispívají tyto 4 faktory:

  • konzumace zeleniny
  • citové propojení s druhými lidmi
  • pobyt venku (imunitní systém potřebuje spoustu vitamínu D)
  • dostatek spánku

Doktorka Wahlsová si zažila na vlastní kůži, čeho lze dosáhnout změnou jídelníčku a životního stylu. V roce 2007 jí diagnostikovali roztroušenou sklerózu, vysilující nemoc, která útočí na imunitní systém člověka a ničí si vlastní buňky. Z nemoci se vyléčila a celá ta zkušenost měla zásadní vliv na její přístup k léčbě druhých.

„Dá to spoustu práce vzdělávat pacienty, aby pochopili, co dělat a snažili se změnit stravu, začali meditovat, věnovali pozornost spánku a přestali jíst potraviny, které zhoršují střevní mikroflóru, aby jedli víc barevné zeleniny jako mrkev, červenou řepu, bobulovité plody a vynechali cukr,“ popisuje lékařka.

Přeloženo z anglického originálu. Článek byl redakčně zkrácen.