Vědci v 21. století objevili, že v lidském těle se nachází nový orgán. Ale narozdíl od srdce, mozku, plic a dalších již známých anatomických struktur se tento orgán neskládá z lidské tkáně, nýbrž z bilionů bakterií. Říká se mu mikrobiom.

Naše bakterie se vyskytují všude po  těle, ale většina mikrobiomu, nějakých 1,5 až 2 kilogramy, žije v našich střevech. Vědci spojují některé střevní potíže, jako zánět tlustého střeva nebo syndrom dráždivého tračníku, s nezdravou nerovnováhou střevních bakterií.

Odborníci dnes mají za to, že tato nerovnováha zvaná dysbióza stojí za řadou dalších zdravotních obtíží, od cukrovky a obezity až po úzkost a deprese. Toto nové chápání lidské fyziologie je v souladu se starým pojetím zdraví. Už starověký lékař Hippokratés prohlásil: „Všechny choroby začínají ve střevech.“

S tím souhlasí i newyorský lékař Raphael Kellman, který se již dvacet let na střevní zdraví specializuje. Dávno před tím, než se začalo o mikrobiomu debatovat, podezříval špatnou mikroflóru ve střevech za kořen řady zdravotních problémů. Jeho první kniha se věnovala použití vhodné stravy k nastolení zdravých střev. Dnes je přesvědčen o tom, že účinná léčba každé choroby nesmí zapomínat na mikrobiom.

„Mikrobiom je tím chybějícím článkem. Proto se lidi neuzdravují,“ míní Kellman. Problémy s imunitou, procesy zánětlivých onemocnění a dokonce příznaky, které odporují standardním diagnózám (jako dočasné zatmění mysli), ty všechny mají kořen v  nerovnováze mikrobů v našich střevech, říká lékař.

Mikrobiom má několik funkcí. Naše střevní bakterie produkují hormony a neurotransmitery, které náš organismus potřebuje k emocionální stabilitě a k rozeznávacím schopnostem. Zároveň upravují imunitní systém, zapínají a vypínají geny a  přes bloudivý nerv vysílají zprávy do mozku.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Protože mikrobiom reguluje tolik různých procesů, Kellman jej popisuje jako kontrolní centrum těla. „Když bakterie něco udělají, neprovedou jen jednu věc. Dělají obrovské množství změn. Je to jako superpočítač,“ vysvětluje střevní odborník.

Problémy nastanou, když v kontrolním centru zavládne nepořádek. Výzkumy zjišťují, že dysbióza by mohla souviset s tak rozmanitými nemocemi, jako jsou alkoholismus, syndrom chronické únavy a fibromyalgie.

Léčba mikrobiomu

Nejběžnější formou medicíny, která se zaměřuje na mikrobiom, je takzvaná transplantace fekální mikrobioty (TFM). V podstatě jde o přenos fekálních bakterií jedné osoby do zažívacího traktu jiného člověka. Přestože to může znít drsně, tato metoda vykazuje pozoruhodné úspěchy a dokázala vyléčit infekce virulentních bakterií jako clostridium difficile tam, kde nic jiného nezabíralo.

Studie z roku 2016 v odborném časopise Yale Journal of Biology and Medicine dospěla k závěru, že TFM může pomoci také při stavech, jako obezita, cukrovka nebo metabolický syndrom.

Ale Kellman věří, že existují i jiné metody léčby mikrobiomu. Možná, že nedokáží změnit bakteriální složení tak rychle jako TFM, protože změny jsou menší a ne tolik výrazné, ale to je bližší jazyku našich střev a může to vést k trvalejším výsledkům.

„Bakterie mají mezi sebou velmi komplikovanou komunikaci, a v tolika různých směrech. Na světě neexistuje lék nebo kombinace léků, které by něco takového dokázaly,“ říká Kellman. Jeho léčba se snaží vytvořit správné podmínky pro to, aby se mikrobiom mohl sám dostat zpět do rovnováhy.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Pacienti si často myslí, že užívání probiotických doplňků stravy (pilulky obsahující specifické kmeny dobrých bakterií) by mělo být prvním krokem k napravení mikrobiomu. S  tím však Kellman nesouhlasí. Podle něj mohou tyto léky vyřešit pouze konkrétní typy nerovnováhy, ale většina lidí netuší, jak se brát správně: „Musíte vědět, jak bakterie fungují a jak fungují dohromady. Musíte vědět, která probiotika pomohou s danou poruchou, a znát, jaké problémy nastanou, když je smícháte.“

Jak nakrmit mikrobiom

Moderní lékařství se nevyvíjelo s tím, že by bralo mikrobiom v úvahu, nicméně nové poznatky tlačí řadu odborníků ve zdravotnictví k přehodnocení svého přístupu k léčbě. Před objevením mikrobiomu se například neuvažovalo o množství vedlejších účinků, které jsou dnes s antibiotiky spojovány.

Přítomnost bakterií v minulosti signalizovala chorobu a doktoři tak znali pouze kladné stránky těchto léčiv. Nyní, když je ve hře mikrobiom, je celkový obraz daleko složitější. Bakterie mohou být dobré, špatné nebo v nerovnováze a  protože antibiotika necílí pouze na špatné bakterie, ale i na ty dobré, výsledkem může být dlouhodobá dysbióza. Studie z roku 2015 publikovaná Americkou společností pro mikrobiologii zjistila, že jedno kolo léčby antibiotiky dokáže narušit rovnováhu bakterií ve střevech až na jeden rok.

Na antibiotika, jak v medicíně, tak v  živočišných potravinách, se hází většina viny za narušování našeho mikrobiomu, ale Kellman podotýká, že na vině je také špatná strava. A  nejde jen o to jíst zdravěji nebo se vyhýbat zpracované potravě. Je důležité zaměřovat se na konkrétní potraviny. „Bakterie baží po jistých potravinách, ale my je neposloucháme,“ stěžuje si Kellman.

Jídla, jako jogurt nebo kysané zelí se často nazývají probiotická, protože obsahují bakterie, které jsou pro náš mikrobiom přínosné. Ale existuje ještě další skupina potravin nazývaných prebiotické, které pomáhají krmit bakterie, které jsou již v  těle přítomny. Kellman doporučuje stravu bohatou na ředkve, pórek, chřest, česnek a jicamu. Tyto rostliny jsou plné prebiotické vlákniny.

Lidské buňky tuto rostlinou vlákninu nedokáží strávit, ale bakterie to dokáží. Nakrmit mikrobiom je důležité, protože i dobré bakterie se mohou proti vám obrátit, když jim nedodáváte správnou výživu. Bakterie, které nemají vlákninu, se živí stěnou střev, které jsou pak porézní a toxiny a částice nestráveného jídla se tím dostávají do krevního oběhu.

K propustnosti střev přispívají i  další faktory, například pesticidy a další jedovaté látky z okolního prostředí, upozorňuje Kellman. „U některých lidí to může být i lepek, protože ten rozhodně dokáže ovlivnit střevní stěnu, a vy pak dostanete zánět.“

Souvislost s chronickými záněty a stresem

Zatímco většina doktorů zkoumá především vzorky stolice, aby prokázali dysbiózu, Kellman se dívá na ukazatele zánětu při krevních testech. „Když dostanete zánět, zasáhne to mikrobiom. Když je mikrobiom zasažen, dostanete zánět. Je to jako opačné strany té samé mince,“ vysvětluje lékař.

Chronický zánět se dává do souvislosti s řadou moderních onemocnění. K zánětům přispívá jak špatná strava a  nedostatek pohybu, tak i stres. Naše těla jsou naprogramována tak, aby se z chvilkového stresu rychle vzpamatovala, ale neustávající stres, týden za týdnem, měsíc za měsícem nebo i déle, nemoc urychluje. Přibývá také důkazů, že stres je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zdraví mikrobiomu.

Obzvlášť nebezpečné pro mikrobiom je podle Kellmana trauma zažité v dětství. Kellman právě pracuje na nové knize, které zkoumá vztah mezi střevy a mozkem. „Mikrobiom se vyvíjí v raném věku. Proto jsou lidé, které v dětství zažijí nějaké trauma, daleko náchylnější k autoimunním chorobám,“ objasňuje střevní specialista.

Naše současné chápání mikrobiomu je stále ještě v plenkách, a další výzkum slibuje přinést více znalostí o  tom, jak tento bakteriální orgán funguje. Nicméně tento koncept již nyní mění medicínu k lepšímu, míní Kellman. Pakliže všechno, co přijímáme – potravu, léky, toxiny a dokonce emoce – mohou změnit stav našeho mikrobiomu, znamená to, že musíte na věci nahlížet ze širšího rámce a  přistupovat k léčbě holističtěji.

„Vědci vidí, že mikrobiom má takový hluboký dopad na každý orgán a každou nemoc, kterou identifikují. Když uzdravíte mikrobiom, ten má úžasnou schopnost přinést zdraví na mnoha dalších úrovních,“ uzavírá newyorský lékař.

Z angličtiny přeložil Ondřej Horecký; zdroj