10. 8. 2023

Po světě koluje stále více infekčních onemocnění, od chřipky přes SARS až po covid-19. Váš imunitní systém hraje v boji proti těmto infekčním onemocněním klíčovou roli. Jak tedy funguje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím? Jaké faktory ovlivňují vaši imunitu? Tento článek vám na všechny otázky odpoví pomocí grafických schémat.

Lidský imunitní systém je poměrně složitý a podílejí se na něm různé imunitní buňky. Jejich úloha v těle je jako úloha armády, která se brání invazi cizorodých patogenů a brání zdraví organismu. Patogeny označujeme původce, kteří mohou po vniknutí do těla způsobit různá onemocnění, včetně virů, bakterií, plísní, parazitů atd.

První imunitní bariéra: Kůže a nos chrání viry před vniknutím

První bariéra imunitního systému zahrnuje kůži, chloupky v nose, slzy atd. Jedná se o skvělé fyzické překážky, kterými se organismus snaží držet si patogeny od těla. Pokud by tělo bylo státem, pak bychom za první bariéru mohli považovat jeho „obrannou zeď“.

První obranná linie imunitního systému zahrnuje fyzické překážky jako např. kůže nebo sliznice. (Epoch Times)

Kůže

Kůže má struktury, jako jsou mazové a potní žlázy. Mazové žlázy vylučují mastné kyseliny, které ničí bakterie, zatímco potní žlázy produkují sůl, která mění povrch kůže v prostředí, kde je menší pravděpodobnost, že v něm bakterie přežijí.

Oči

Slzy odplavují cizí tělesa, která se dostanou na povrch oční boule.

Nos

Nosní chloupky brání vniknutí větších cizích těles do nosních dírek, zatímco nosní hlen zachycuje menší viry a bakterie a vylučuje je kýchnutím.

Dýchací cesty

Hlen se nachází také v hrdle a dýchacích cestách. Poté, co hlen zachytí viry a bakterie, drobné řasinky na stěnách dýchacích cest posunou hlen, který zárodky obalí, směrem k ústům. Nakonec jsou vykašlány jako hlen.

Druhá imunitní bariéra: Tělo vylučuje klíčovou protivirovou látku

Druhá imunitní bariéra je jako „posádka“, která hlídá „obrannou zeď“. Na rozdíl od této zdi, která blokuje nebo vytlačuje patogeny z těla, posádka aktivně útočí na patogeny pomocí několika mechanismů.

Například v nosní dutině, hrdle, průdušnici, průduškách, plicích atd. jsou epitelové buňky a některé epitelové buňky budou v reakci na infekci produkovat interferon. Interferon je důležitá protivirová látka. Poté, co se naváže na neinfikované, dosud zdravé buňky, a navazuje v nich antivirový stav. Interferony mají jedinečnou schopnost zasahovat do replikace viru, čímž dále brání šíření infekce.

Přirozená imunita: Rychlá reakce, rozsáhlá obrana

Pokud se viry a bakterie dostanou přes tyto první dvě linie obrany, je k dispozici sofistikovaný imunitní systém. Obecně lze imunitní systém rozdělit na přirozenou (vrozenou) imunitu a adaptivní (získanou) imunitu, což jsou třetí a čtvrtá imunitní bariéra.

Vrozený imunitní systém je jako „předsunutá úderná síla“, kterou tělo vyšle, když se setká s neznámou infekcí. Ve srovnání s adaptivním imunitním systémem dokáže bojovat s širší škálou patogenů, nicméně poskytovaná ochrana je krátkodobější. Součástí přirozeného imunitního systému jsou granulocyty, makrofágy, NK buňky (přirození zabíječi) a komplementový systém.

Granulocyty se dělí na neutrofily, eozinofily a bazofily. Počet neutrofilů v lidském těle je mezi těmito třemi skupinami nejvyšší a jejich produkce je velmi rychlá. Jsou také těmi, kdo se po infekci ocitne jako první na scéně a v přirozeném imunitním systému sehrávají roli policie.

Klíčové role různých imunitních buněk v těle, jako jsou neutrofily, makrofágy, NK buňky a komplementový systém. (The Epoch Times)

Eozinofily jsou velmi účinné v boji proti parazitům. Paraziti jsou mnohobuněčné organismy, které jsou obtížně poživatelné. Eozinofily uvolňují chemické látky, které pronikají buněčnou membránou cizorodých těles a napadají je. Úloha eozinofilů je tedy spíše „dezinfekční“.

Bazofily spouštějí uvolňováním chemických látek zánětlivou reakci organismu a jsou častým faktorem alergických reakcí. Tento druh bílých krvinek je jako „hasiči“, kteří se zapojují, když se v nějaké oblasti objeví zánět (jako když něco doslova hoří).

Makrofágy jsou jako těžkooděnci – dobře vyzbrojená policie. Jejich úkolem je provádět fagocytózu, což je proces, při němž makrofág svými výběžky obejme pohlcovanou částici, pojme ji do sebe a enzymaticky ji rozloží. Ve srovnání s neutrofily jsou makrofágy při likvidaci patogenů výkonnější a mohou s cizorodými částicemi bojovat delší dobu.

Kromě makrofágů pohlcují patogeny i dendritické buňky. Po pohlcení patogenu jej makrofágy a dendritické buňky analyzují a předají příslušné informace adaptivnímu imunitnímu systému, což mu umožní se s nepřítelem dále vypořádat. Jsou jakýmsi „komunikačním mostem“ mezi přirozeným a adaptivním imunitním systémem.

Přestože oba typy buněk mají podobné funkce, každá z nich má své silné stránky. Makrofágy mají silnější fagocytózní schopnost, jsou jako „pořádková policie“, zatímco dendritické buňky mají lepší schopnost analýzy a přenosu informací a slouží jako „signalisté“, kteří doručují zprávy.

NK buňky (z anglického Natural Killer neboli přirozený zabíječ) jsou také jednou z předvojových jednotek a jejich hlavní funkcí je zabíjet buňky infikované viry a zmutované rakovinné buňky v těle.

Komplementový neboli doplňkový systém je jako „munice“, která dokáže zabíjet různé patogeny, bakterie, viry nebo abnormální buňky. Kromě toho může zvýšit schopnost fagocytů pohlcovat patogeny prostřednictvím opsonizace. Jednoduše řečeno, pokud jsou patogeny rýží, komplementový systém je jako omáčka, která dodává chuť a podněcuje fagocyty k další konzumaci. Komplementový systém navíc může podporovat další imunitní reakce, jako jsou zánětlivé reakce, vylučování látek regulujících imunitní funkce atd.

Adaptivní imunitní systém: Zapamatuje si viry, aby se vyhnul další nákaze

Mezi důležité antivirové mechanismy přirozeného a adaptivního imunitního systému těla patří T-lymfocyty, které zabíjejí infikované buňky, a B-lymfocyty, které produkují protilátky. (The Epoch Times)

Adaptivní imunitní systém je dobře vycvičená „speciální síla“ schopná ničit určité patogeny (s imunitní specifitou).

Přirozený imunitní systém se ujme vedení boje při setkání s neznámým zdrojem infekce. Zároveň má také důležitý úkol zjistit, o jaký patogen se jedná, a upozornit adaptivní imunitní systém, aby vyslal jednotky, které proti danému patogenu mohou rychle bojovat. Mezi tyto „speciální jednotky“ patří především T-lymfocyty a B-lymfocyty.

Po aktivaci přirozeného imunitního systému začnou dendritické buňky a makrofágy pohlcovat patogeny, analyzovat a identifikovat je a předávat důležité informace T-lymfocytům.

Po obdržení signálu se T-lymfocyty začnou zaměřovat na patogeny a zabíjet je a poté vyzvou B-lymfocyty, aby začaly produkovat protilátky. T- lymfocyty a B- lymfocyty si „zapamatují“ vlastnosti napadeného patogenu. Pokud příště dojde k napadení stejným patogenem, mohou tyto speciální síly přímo identifikovat patogen a rychle na útočníka zaútočit, aniž by se musel nejdřív aktivovat přirozený imunitní systém.

6 faktorů, které ovlivňují imunitu

Různé buňky imunitního systému spolupracují precizním způsobem, aby dokončily mechanismus boje s nepřítelem. Jaké faktory tedy ovlivňují sílu imunitního systému?

Věk

Imunitní systém s věkem postupně slábne, a to především proto, že stárnutí brzlíku a kostní dřeně vede ke snížení produkce T-lymfocytů a B-lymfocytů. Proto je imunita, kterou starší lidé získají očkováním, nižší než u mladých lidí a dětí.

Strava

Vyvážená a výživná strava je jedním z klíčů k posílení imunity. Tvorba imunitních buněk, protilátek a koenzymů v lidském těle vyžaduje suroviny, které pocházejí z denního příjmu potravy.

Spánek

Dostatečný spánek může posílit imunitu člověka a četné studie prokázaly, že spánek je s funkcí imunitního systému úzce spojen. Například Carnegie Mellon University kdysi provedla studii, která zjistila, že lidé se špatnou kvalitou spánku jsou náchylní k nachlazení. Jiné studie týkající se imunity navíc zjistily, že po očkování mají lidé, kteří dostatečně spí, v těle vyšší hladinu protilátek než ti, kteří spí málo.

Léky

Dlouhodobé užívání některých léků, například steroidů, může potlačit imunitní reakci organismu a snížit jeho schopnost bojovat s choroboplodnými zárodky. Pokud je tělo v tomto období infikováno, průběh onemocnění se prodlouží.

Cvičení

Pravidelné cvičení může zrychlit metabolismus těla, podpořit krevní oběh a posílit imunitu. Studie navíc ukázaly, že aktivity meditace mohou zvýšit počet látek v rámci imunitního systému, např. interleukin (mediátor komunikace mezi imunitními buňkami), faktory nekrotizující nádory (TNF) atd.

Stres

Když je člověk ve stresu, produkuje tělo vyšší než normální hladinu kortizolu. Krátkodobé zvýšení hladiny kortizolu může posílit imunitu. Časem si však tělo může zvyknout na příliš velké množství kortizolu v krvi, což oslabuje imunitní systém a brání proliferaci T-lymfocytů.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Jak strávit 24 hodin v Barceloně
Jak strávit 24 hodin v Barceloně

Máte-li na návštěvu hlavního města Katalánska jen jeden den, poradíme vám, jak poznat jeho vynikající kuchyni, architektonické ikony a bujarý pouliční život.

Ano, i vy můžete pěstovat růže – není to tak složité, jak si myslíte
Ano, i vy můžete pěstovat růže – není to tak složité, jak si myslíte

Odborníci na růže vyvracejí běžné mýty a odhalují tajemství bujných a zdravých květů.

Bývalá agentka tajné služby radí: 6 způsobů, jak naučit děti vyhýbat se nebezpečí
Bývalá agentka tajné služby radí: 6 způsobů, jak naučit děti vyhýbat se nebezpečí

Získejte cenné rady od bývalé agentky tajné služby, jak chránit svou rodinu a připravit děti na životní výzvy.

Kurkuma: Přírodní první pomoc při zánětech, bolestech, horečce a dalších potížích
Kurkuma: Přírodní první pomoc při zánětech, bolestech, horečce a dalších potížích

Kurkuma je koření, které pochází z oddenku rostliny Curcuma longa. Jako potravina i lék se bezpečně používá již více než 5 000 let.

Unijní lídři budou řešit nejvyšší posty v EU, nejspíš podpoří von der Leyenovou
Unijní lídři budou řešit nejvyšší posty v EU, nejspíš podpoří von der Leyenovou

Vzhledem k vítězství Evropské lidové strany (EPP) by měla funkci předsedkyně Evropské komise obhájit Ursula von der Leyenová.