Podle investiční poradenské společnosti se recese „skrývá před očima“ a obavy z neutěšené hospodářské situace v Číně rostou.
Randy Wang, osmadvacetiletý vedoucí továrny žijící v jednom z čínských pobřežních měst, vážně uvažuje o tom, že se vzdá tvrdé práce, neboli to, čemu se v Číně nyní říká „lehnout si na zem“ (Tang ping 躺平).
Donedávna pro něj nepředstavovalo řešení, dělat jen tolik, aby vyžil. Ačkoli se mnoho mladých Číňanů přidalo k hnutí „lehnout si na zem“, protože nevidí, jak by jim tvrdá práce změnila život, on mezi ně nepatřil.
Wang se rozhodl používat pseudonym kvůli obavám z represí ze strany čínského režimu.
Syn z čínské venkovské rodiny si koupil byt na konci roku 2020, pouhé tři roky po dokončení vysoké školy. V té době se na budoucnost díval optimisticky.
Byt Wanga o rozloze 102 metrů čtverečních od té doby ztratil pětinu své původní hodnoty 1,2 milionu juanů (asi 4 mil. korun). I kdyby ho chtěl prodat, málokdo by si ho koupil. Stále dluží bance 880 000 jüanů (asi 2.8 mil. korun), což je více než 90 procent současné hodnoty nemovitosti.
Aby našel východisko, použil kreditní kartu a v únoru 2023 investoval 100 000 juanů (asi 323 tis. korun) na akciovém trhu, kde držel kombinaci státních podniků a soukromých společností. Od té doby čínský akciový trh klesá. V listopadu 2023 mu zbylo méně než 40 % původní investice. Aby zastavil další ztráty, zredukoval své ztráty a prodal své akcie, což popsal jako „velmi bolestivé“ rozhodnutí.
Wang řekl deníku Epoch Times, že čínský akciový propad „přidal na újmě“.
Přestože byl loňský rok obtížný, řekl: „Myslím, že rok 2023 byl nejlepší z těch, které přijdou.“
Wang nevidí žádné známky, které by naznačovaly opak.
V současné době je jeho čisté jmění záporné. Celkový dluh pana Wanga na bydlení a kreditních kartách činí asi 1,5 milionu juanů, vlastní byt, který by mohl prodat za 950 000 juanů, a nemá žádné úspory. Další dluh na kreditní kartě ve výši 600 000 juanů vznikl za rekonstrukci bytu, výdaje na léčbu jeho otce a předchozí ztráty na burze.
Okrádá Petra, aby zaplatil Pavlovi, aby zvládl různé kreditní karty a termíny splátek každý měsíc. Objednávky v jeho továrně nevykazují žádné známky růstu, což naznačuje chmurný obraz.
„Jednou budu muset vyhlásit bankrot,“ řekl Wang.
Nejdříve řekl, že prodá svůj byt, aby mu ho společnost vydávající kreditní karty nemohla vzít. Pak by přestal splácet dluh z kreditní karty a začal by žít z hotovosti.
„Nevím, jestli mám jiné možnosti,“ řekl Wang.
Všiml si, že malé podniky v jeho okolí mají problémy. Podnik s nudlemi, který navštěvuje, za posledních 12 měsíců šestkrát změnil majitele. Zmenšil se také provoz v nákupních centrech; známá lahůdkářství, kde se před pandemií covid-19 stály dlouhé fronty a průměrná čekací doba byla 30 minut i více, jsou nyní poloprázdná.
„Kdybych si chtěl otevřít malý podnik, nemohl bych si dovolit ani jedno kolo pokusů a omylů,“ řekl Wang a naznačil, že vyčerpal všechny možnosti finančního průlomu.
Svůj případ považuje za příznačný pro velkou skupinu lidí v Číně, protože nepatří mezi městskou mládež, které rodina může poskytnout značnou podporu v době finančních potíží.
Pokud žijete v této zemi a pozorujete, co se kolem vás děje, určitě vidíte znamení.
Randy Wang, vedoucí továrny
„Pocházím z venkovské oblasti. Moje rodina není tak zámožná. Mnoho lidí je na tom podobně,“ řekl Wang. „Myslím, že jsem pracovitější než mnozí jiní. Pokud jsem i já v tak špatné situaci, dokážete si představit, kolik dalších lidí se potýká s problémy.“
Domnívá se, že čínská ekonomika je v recesi.
„Pokud žijete v této zemi a sledujete, co se kolem vás děje, určitě ty příznaky vidíte,“ řekl Wang.
Recese
„Čínská recese se skrývá před očima,“ napsala koncem ledna ve své zprávě pro klienty globální investiční poradenská společnost Yardeni Research se sídlem v New Yorku. „Je to důsledek velkého negativního vlivu na bohatství způsobeného poklesem cen nemovitostí a akcií.“
Čínský akciový trh ztratil od svého vrcholu na počátku roku 2021 více než 6 bilionů dolarů. Index MSCI China se podle údajů agentury Bloomberg za stejné období propadl o zhruba 60 %.
Podle Edwarda Yardeniho, prezidenta společnosti Yardeni Research, začala čínská recese přibližně v listopadu 2022, kdy komunistická strana Číny (ČKS) iniciovala balíček tří dávek likvidity známý jako politika „tří šípů“, aby pomohla developerům získat přístup k bankovním úvěrům, dluhopisům a akciovým trhům pro více peněz.
Domnívá se, že recese bude trvat ještě jeden nebo dva roky, než se Čína dostane do hospodářské stagnace s nulovým až dvouprocentním tempem růstu na 10 až 20 let.
Podle něj oficiální tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) Číny ve výši 5,2 % – o něco vyšší než oficiální prognóza 5 % – není v souladu s dalšími ukazateli na trhu, jako jsou nízké ceny mědi a ropy způsobené slabou poptávkou z Číny a masivní ztráta hodnoty na akciovém trhu.
„Podle našeho názoru jsme svědky počátku velké dluhové krize v Číně,“ uvádí se v poznámce společnosti Yardeni Research.
Podle firmy se čínské bankovní úvěry mezi prosincem 2008 a prosincem 2023 zvýšily téměř osminásobně, tedy z 5 bilionů USD na 33 bilionů USD, zatímco americké bankovní úvěry se ve stejném období zdvojnásobily na 12 bilionů USD.
I když svět možná nikdy neuvidí recesi, podle její oficiální definice – tedy záporný hospodářský růst ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích -, která se odráží v čínských údajích, všechny ukazatele naznačují recesi, řekl Yardeni Epoch Times.
Není jediný, kdo zpochybňuje čínské statistiky.
Skupina Rhodium, přední společnost zabývající se výzkumem čínské ekonomiky, odhaduje loňský růst čínského HDP na přibližně 1,5 %.
Nezávislý čínský spisovatel a komentátor Cai Shenkun uvedl, že KS Číny zmařila 5,2% tempo růstu tím, že snížila základnu z předchozího roku.
Dne 29. prosince 2023 čínský Národní statistický úřad oznámil, že zpětně snižuje HDP za rok 2022 o 500 miliard juanů (asi 70 miliard USD) z důvodu „konečného ověření údajů“. Dopad této úpravy představuje přibližně 0,5 % růstu.
Koncem ledna Cai upozornil, že pokles HDP na úrovni provincií v roce 2022 neodpovídá celostátnímu součtu. O několik dní později BBC informovala o podobných problémech s údaji.
„Centrální KS Číny udala tón 5,2 procenta; následně pak zveřejnila 5,2 procenta. Snažili se čísla zfalšovat, ale není možné, aby lži byly konzistentní na všech úrovních,“ řekl Epoch Times.
„Je to naprosto nestydatý přístup. Je jim jedno, jestli jsou čísla pravá nebo falešná.“
Utahování opasků
Amelia Li, 27letá reportérka na volné noze, která se věnuje ekonomice v Pekingu, řekla Epoch Times: „Všechno kolem mě se komplexně zhoršuje.“
Tím má na mysli, že spotřebitelé, včetně jí samotné, hledají levnější náhražky, od potravin a nápojů až po cestování. Li také používá pseudonym, aby ochránila svou práci.
Uvedla, že čínské řetězce s kávou a mléčným čajem expandují do měst nižší úrovně, protože spotřeba na městských trzích je příliš nízká na to, aby pokryla jejich náklady. Článek, který Li o tomto trendu napsala, však musel projít cenzurními kontrolami, takže jej musela vyprávět tak, jako by úroveň spotřeby v malých městech rostla.
Řekla, že je to „zvláštní pocit“ navštěvovat nákupní centra v Pekingu – restaurace v jídelních blocích jsou přeplněné, ale v obchodech nenakupuje mnoho lidí.
Nejoblíbenější restaurací je podnik, kde se podle Li prodávají „nekvalitní sacharidy za 10 juanů (okolo 32 korun)“ a „miska, která vás sice zasytí, ale bezpochyby vám zvýší hladinu cukru a způsobí, že ztloustnete“.
Kromě levných zdrojů jídla si všimla, že se dobře prosazují i podniky, které nabízejí cenově dostupnější alternativy. Zisk je však jiný příběh.
Místo toho, aby si mladí Číňané na zimu kupovali novou péřovou bundu jako v minulých letech, pořizují si letos vojenský kabát Lidové osvobozenecké armády (PLA). Vojenský kabát lze pořídit za něco málo přes 30 juanů (asi 100 korun), zatímco péřová bunda stojí nejméně devětkrát více.
Tmavě zelená barva a styl vojenského kabátu však nejsou pro mladé lidi příliš atraktivní, takže prodejci s vylepšenými styly zaznamenávají vyšší poptávku.
Na rozdíl od Wanga řekla Li, že už „lehla na zem“.
Pochází z hlavního města jedné severovýchodní provincie a žije za pátým silničním okruhem v Pekingu, na chudší straně demarkační linie socioekonomického statusu, poblíž velkého logistického centra v pekingské čtvrti Shunyi, severovýchodně od městského jádra.
Na rozdíl od Spojených států žijí bohatší Číňané blíže centru města. Sousedé Li jsou buď majitelé restaurací, kteří si chtějí našetřit, aby mohli posílat peníze do rodného města, nebo dělníci, kteří se spoléhají na každodenní práci.
„Mám pocit, že se neliším od těch, kteří jsou placeni na denní bázi,“ řekla spisovatelka na volné noze. „Moje životní podmínky se příliš neliší. Žiji jeden den za druhým.“
Li nemá zdravotní pojištění. S průměrným měsíčním příjmem 5 000 juanů (asi 16 tis. korun) je odkázána na levné jídlo z místních jídelen. Když koncem loňského roku cestovala do více provincií, jezdila celou cestu pomalými místními vlaky a vyhýbala se dražším rychlovlakům.
Lidé v jejím okolí vynechali typické zámořské cesty do Singapuru, Malajsie a Thajska a zaměřili se na návštěvu domácích míst.
Profesorka práva z jihočínské provincie Guangdong – pobřežní oblasti, která se zasloužila o to, že se země stala „továrnou světa“ – uvedla, že pokles exportu zasáhl především mládež a lidi pracující v soukromém sektoru v její provincii.
42 milionů migrujících pracovníků tvoří přibližně třetinu obyvatel provincie. Pokles jejich příjmů, které jsou citlivé na vývoz, snížil celkovou spotřebu v Guangdongu.
Profesorka hovořila s Epoch Times pod podmínkou zachování anonymity z obavy před odvetou.
V roce 2023 Čína vyvezla zboží v hodnotě 3,38 bilionu dolarů, což je o 4,6 % méně než v roce 2022 a jde o první pokles od roku 2016.
Lidé zaměstnaní ve státních podnicích a vládních subjektech, včetně veřejných vysokých škol, jsou v současné době postiženi méně, protože běžně požadují náhrady za stravu, zdravotní výdaje a cestovné.
Profesorka však uvedla, že stejně jako ona mnoho zaměstnanců veřejného sektoru již tři roky nedostalo prémie a že jejich zaměstnavatelé si někdy berou zpět několik tisíc amerických dolarů ročně s tím, že zaměstnanci stále dluží daně, což se nazývá „daňová oprava“.
Podle ní se vládní úředníci neodvažují o snížení kompenzací mluvit, protože se obávají ztráty zaměstnání. Ví však, že ke snížení dochází, protože vládní úředníci a další lidé ve veřejném sektoru používají stejný systém odměňování jako ona.
Vzhledem k tomu, že daňové příjmy státu se stále snižují, profesorka očekává, že zhoršující se ekonomika zasáhne zaměstnance veřejného sektoru do konce letošního roku a ovlivní jejich platy v příštím roce.
„Místní samosprávy nemají peníze, říkají to jejich finanční oddělení,“ řekla Epoch Times. „Snaží se získat další peníze prostřednictvím ‚opravných položek k daním‘ a nových pokut, což jsou kanály, které jednou vyschnou. S menšími daňovými příjmy z důvodu krachu soukromých společností kvůli poklesu vývozu, všichni brzy pocítíme bolest.“
Kontrola škod
Agentura Bloomberg 22. ledna uvedla, že Čína zvažuje injekci 2 bilionů juanů (asi 278 miliard USD) do akciového trhu, aby zabránila dalšímu poklesu.
O dva dny později čínská centrální banka snížila sazbu povinných minimálních rezerv bank o 0,5 % s platností od 5. února. Toto snížení – největší od prosince 2021 – uvolní přibližně 1 bilion juanů ve formě nových úvěrů.
Central Huijin Investment, akciová odnož státní společnosti China Investment Corp, oznámila 6. února zvýšení podílu pevninských akcií. V důsledku série opatření čínské akciové indexy poskočily o několik procentních bodů, od 3 % v Šanghaji a Hongkongu až po 7 % v indexu burzy v Shenzhenu.
„KS Číny chce vytvořit dojem, že na čínském akciovém trhu se stále dají vydělat peníze,“ řekl Epoch Times Mike Sun, americký podnikatel s desítkami let zkušeností s poradenstvím zahraničním investorům a obchodníkům, kteří v Číně podnikají.
[KS Číny] by si ráda udržela image čínské ekonomiky, které se pod jejím vedením daří dobře. Je to pro omezení škod.
Edward Yardeni, prezident společnosti Yardeni Research
Proto uvedl, že až americký Federální rezervní systém později v tomto roce sníží úrokové sazby – což je současný konsensus Wall Street – někteří investoři, kteří hledají vyšší míru návratnosti, mohou přesunout svůj kapitál do Číny. Zároveň by mírné oživení akcií nedalo mnoha investorům, jejichž portfolia poklesla o 60 nebo 50 procent, dostatečnou motivaci k tomu, aby se stáhli z akciového trhu.
Yardeni však nevěří, že by po poklesu úrokových sazeb ze strany Fedu investoři v USA vložili více peněz do čínského akciového trhu, protože „byli od investování v Číně odrazeni“.
„Akciový trh vysílá negativní zprávu, možná pravdivou, o tom, co se tam děje – že jejich ekonomika má skutečně problémy,“ řekl.
„A rádi by si zachovali image čínské ekonomiky, které se pod jejich vedením daří. Je to pro omezení škod.“
Podle Henryho Jia-Longa Wu, vysoce postaveného politicko-ekonomického komentátora působícího na Tchaj-wanu, leží příčina krize přímo u nohou vládnoucího režimu.
„Kořeny současné krize jsou v politice čínského vůdce Xi Jinpinga a KS Číny,“ řekl Epoch Times.
„Tržní ekonomika se vyznačuje konkurencí prostřednictvím inovací, zatímco socialismus usiluje o kontrolu prostřednictvím moci.
„Vláda Xi proto není přátelská k soukromým podnikům a čínská ekonomika v budoucnu zaznamená ztrátu energie ze strany soukromého sektoru. To bude pro čínskou ekonomiku velký problém.“
Wu uvedl, že čínská ekonomika zaměřená na vývoz trpí americkými cly a technologickými kontrolami.
„Nejistota způsobená absencí spolehlivých makroekonomických údajů navíc vede k odlivu zahraničního kapitálu a ztrátě důvěry v ekonomické vyhlídky,“ uvedl.
„Nakonec dojde k dalším tlakům na pokles, které prodlouží probíhající recesi.“
V uplynulých třech desetiletích byly spotřeba, vývoz a investice všeobecně považovány za „trojku“ čínské ekonomiky neboli tři hlavní hnací síly.
Loni v létě navrhl čínský politický komentátor Qin Peng novou trojici – Národní statistický úřad, oddělení propagandy KS Číny a Správu kyberprostoru Číny – pro falšování ekonomických údajů, propagaci obrazu hospodářského oživení a růstu a odstranění protichůdných zpráv oficiálnímu příběhu.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
