Čína je dominantním světovým výrobcem antimonu, který se používá pro výrobu elektrických vozidel a vojenských zbraní.
Čínský režim zavedl nová vývozní omezení na antimon, který je klíčovým kovem pro baterie a jaderné zbraně, čímž dále posiluje svou kontrolu nad dodavatelskými řetězci strategických nerostných surovin, v nichž dominuje celosvětové produkci.
Ministerstvo obchodu ve svém prohlášení z 15. srpna uvedlo, že antimon a jeho chemické sloučeniny budou od 15. září podléhat kontrole vývozu. Obchodníci, kteří chtějí tento minerál v různých formách vyvážet, budou nyní muset od ministerstva získat licenci a poskytnout podrobné informace o zahraničních odběratelích a svých vývozních plánech.
V samostatném prohlášení mluvčí ministerstva uvedl, že omezení mají „zajistit národní bezpečnost“ a splnit mezinárodní závazky týkající se „nešíření jaderných zbraní“.
Nejnovější opatření se zaměřují také na technologie a zařízení používané k tavení a separaci materiálů, jakož i na další výrobky spojené s tzv. supertvrdými materiály.
Čína je dominantním světovým výrobcem antimonu, který se používá v elektrických vozidlech a u výrobců vojenských zbraní. I když se podíl Číny na celosvětové produkci antimonu v posledních letech snížil, stále bude v roce 2023 představovat téměř polovinu světové produkce, uvádí americká geologická služba USGS.
Ministerstvo vnitra USA označilo antimon za kritický nerost pro ekonomiku a národní bezpečnost. Podle USGS v současné době ve Spojených státech neprobíhá žádná domácí těžba tohoto nerostu a hlavním zdrojem dovozu je Čína.
Studie z roku 2021, kterou zveřejnila americká Komise pro mezinárodní obchod, uvádí, že antimon se ve Spojených státech nejčastěji používá k výrobě ohnivzdorných uniforem a olověných akumulátorů.
Tento kov hraje také klíčovou roli při výrobě široké škály vojenského vybavení, včetně jaderných zbraní a infračervených senzorů.
Kvůli omezené nabídce a rostoucí poptávce se cena antimonu vyšplhala na rekordní úroveň, od začátku roku se téměř zdvojnásobila a dosáhla téměř 500 000 korun za metrickou tunu. Očekává se, že nová omezení, která Peking oznámil, povedou k dalšímu zvýšení ceny tohoto minoritního kovu.
V souvislosti s napětím se Západem již režim zpřísnil kontrolu nad dodavatelskými řetězci dalších kritických nerostných surovin.
Od srpna 2023 podléhají gallium a germanium, dva vzácné kovy, které jsou klíčové pro výrobu polovodičů, vývozním omezením, oznámilo čínské ministerstvo obchodu v červenci 2023 s odkazem na nutnost ochrany národní bezpečnosti.
Čína má dominantní postavení v těžbě těchto dvou vzácných nerostů. Podle organizace Critical Raw Materials Alliance dodává přibližně 80 % světové produkce galia a 60 % germania.
Riziko spoléhání se na komunistickou Čínu v oblasti těchto kritických nerostů se ukázalo v říjnu 2023, kdy režim oznámil kontrolu vývozu grafitu, který je nezbytný pro pohon elektromobilů.
Čína kontroluje více než 65 % světových zásob grafitu. Od prosince 2023 musí čínští vývozci získat licenci, aby mohli dodávat přírodní a umělý grafit a související produkty. Nařízení omezit vývoz grafitu přišlo jen tři dny poté, co Washington představil nová omezení vývozu polovodičů do Pekingu.
Američtí zákonodárci označili tato omezení za nejnovější důkaz toho, že KS Číny vědomě využívá omezování dodavatelského řetězce.
V listopadu režim oznámil další omezení týkající se vzácných zemin – skupiny 17 prvků, které se používají v aplikacích od elektromobilů po vojenské vybavení a jejichž je Čína monopolním dodavatelem.
–ete–
