Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) včera udělila Ceny Velkého bratra pro „největší slídily“. Jak již naznačuje název, porota vybírala instituce a osobnosti, které se k soukromí ostatních staví podobně jako totalitní vůdce státu z románu 1984 George Orwella. Anticeny si odnesla Meta, automobilka Volkswagen, či dokonce dvě česká ministerstva.
Jde už o 21. ročník udělování cen za největší okázalost v oblasti šmírování lidí. O výsledcích za rok 2025 rozhodla devítičlenná porota, jejíž součástí jsou například datový novinář pro server iRozhlas.cz Jan Cibulka, vedoucí analytického týmu Ústavního soudu Monika Hanych nebo expert na IT bezpečnost Pavel Růžička.
Meta
„Meta by mohla vyhrávat v podstatě každý rok,“ uvedl advokát a ředitel IuRe Jan Vobořil, když této společnosti vlastnící Facebook, Instagram a WhatsApp udělil cenu dlouhodobého slídila. Tu si podle ředitele zaslouží za trvalé obelhávání veřejnosti. Letos se mezi vítězi objevila kvůli zneužívání nástroje Meta Pixel.
Společnost si podle Vobořila našla cestu, jak na telefonech se systémem Android obejít nástroje na blokování reklam či VPN. Navázala komunikaci mezi nainstalovanými aplikacemi svých služeb a právě sledovacím pixelovým kódem. „Šlo o technicky důmyslné řešení, díky kterému Meta vytvořila skrytý kanál mezi webovou stránkou v mobilním prohlížeči a vlastními aplikacemi. Touto cestou Meta propojila často cíleně anonymizované chování konkrétních uživatelů webu s jejich identitou, pod kterou byli přihlášeni v mobilní aplikaci Facebooku nebo Instagramu,” uvedl Vobořil.
Po odhalení „fígle” s tím společnost podle ředitele přestala. Plně se ale nepoučila, dodal. Novým produktem – chytrými brýlemi – by měla podle švédského serveru Svenska Dagbladet také sbírat data. To podle serveru zahrnuje i intimní videa, bankovní údaje či zadaná hesla.
Ministerstva
Mezi výherci se objevily i české vládní instituce. Ministerstvo průmyslu a obchodu si společně s Ministerstvem vnitra odnesly cenu úředního slídila. Loni v březnu přišly s novelou, kterou se měl rozšířit okruh plošně shromažďovaných provozních a lokalizačních údajů o internetové komunikaci. „Jestliže dnes jsou plošně shromažďovány údaje o připojení k internetu, nově se mělo jednat i o údaje o koncové straně komunikace, tedy fakticky v mnoha případech o informace o navštěvovaných webových stránkách,” vysvětlil Vobořil.
Novela podle něj nebyla ani řádně projednána. „Návrh, který byl předložen zcela bez projednání s jakoukoli zainteresovanou stranou a zprvu ani nebyl řádně zveřejněn, byl naštěstí včas odhalen díky práci novinářů, odsouzen veřejností a následně i odmítnut politiky,” dodal ředitel.
Volkswagen
Vedle ministerstev a Mety porota vytyčila i německou automobilku Volkswagen. Ta si odnesla odznak firemního slídila za zapracovávání velmi citlivých dat o uživatelích a pohybu elektromobilů značek VW, Audi, Seat a Škoda prostřednictvím dceřinné firmy Cariad. Data byla podle ředitele IuRe volně přístupná na serverech společnosti Amazon.
„Konkrétně tady šlo ale o data nejen o tom, kdo je třeba uživatelem toho automobilu, ale i o tom, kde konkrétně v jaké lokalitě došlo k nastartování motoru, kde ten člověk zastavil a tak dále,” sdělil Vobořil. Na případ upozornila německá nezisková organizace Chaos Computer Club. Podle ní bylo v datech možno dohledat i údaje o pohybech vozů hamburské policie, členů správních rad velkých podniků, data z garáží federální zpravodajské služby nebo z parkoviště vojenského letiště USA v Ramsteinu, či z parkoviště berlínského nevěstince.
Kauza se měla dotknout přibližně 800 tisíc aut. I přestože ji automobilka měla rychle vyřešit, údajně bylo na Amazonu u některých vozů veřejně viditelné, kde uživatelé bydlí, pracují, kam jezdí za zábavou nebo kam chodí jejich děti do škol.
Dánský ministr spravedlnosti
Iniciativa každoročně vybírá i výroky, které míří proti ochraně online soukromí. Letos na pozici Velkého bratra vybrala porota dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda, který je architektem Chat Control 2.0. Pro dánskou televizi TV2 v srpnu 2024 řekl: „Musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům.“
Pozitivní tečka na závěr
Jediné pozitivní ocenění, které se na galavečeru naděluje, si odnesli studenti z Masarykovy univerzity.
Společnost GTS Alive, která zprostředkovává studentské karty ISIC, chtěla zamezit prodlužování fyzických karet pomocí nálepek a přejít pouze do digitálního prostředí. Tomu se studenti z univerzity postavili a při zapojení všech fakult a vedení školy úmyslu zabránili.
K úspěchu jim podle Vobořila pomohl dotazník, který vyplnilo až osm tisíc členů univerzity. Přechod do pouze digitální formy by podle průzkumu vadil až třem čtvrtinám respondentů. „Velká část studentů jako důvod uvedla obavy o své soukromí, kdy s používáním aplikace je obvykle spojen zvýšený sběr osobních údajů oproti plastové kartičce. Kritizována byla ale také závislost na telefonu, jeho baterii a stabilitě aplikace,“ vysvětluje tisková zpráva z cen.
