Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) během včerejšího večera zveřejnil na sociální síti diskutovaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, který se měl údajně stát předmětem „cenzury“. Natočila jej Armáda ČR pro podcast Kamufláž. Podle Macinky byl k dispozici a kdyby o něj někdo z médií požádal, byl by jim poskytnut. Co v něm prezident říká?
Rozhovor se natáčel v Masarykově knihovně Pražského hradu. Prvních sedm otázek byla lehčí osobní témata. Od osmé otázky přichází na řadu válka v Íránu a další závažnější témata. Níže přinášíme postřehy z první poloviny rozhovoru.
Z osobních témat
Uniforma prezidentovi nechybí
Prezident uvedl, že netrpí nostalgií po armádě a na dobu strávenou v armádě vzpomíná „v dobrém“. „Je to minulost a už mi to ani nechybí,“ řekl Pavel. „Nejraději vzpomínám na svoje začátky a první nástup k útvaru do Prostějova k 601čce. To byl můj vysněný cíl.“
Co je vlastnost dobrého velitele?
„Schopnost rozhodovat se. Rychle a správně a nést za svá rozhodnutí odpovědnost,“ řekl prezident s tím, že ještě důležitější je „postarat se o svoje lidi“.
Vzpomíná, že v těžkých chvílích museli být v jednotce „jeden druhému oporou bez ohledu na hodnost a funkci“ a tyto zkušenosti ho „naučily, že postarat se o svoje vojáky je stejně důležité jako schopnost se rozhodovat“.
Staráte se o „svoje vojáky“ i jako prezident?
„Aby člověk takovou službu vykonával, musí cítit nějaký vyšší smysl,“ odpověděl Pavel. „Že to není zdaleka jenom o těch penězích, hodnostech a metálech, ale je to něco, co mu vnitřně dává smysl.“
Úřad prezidenta bere Pavel „úplně stejně“ jako působení v armádě a vnímal to jako „poptávku“ po „službě“, kterou mohl svou kandidaturou „naplnit“.
Na co je nejvíce hrdý jako vrchní velitel armády
„Na lidi,“ řekl Pavel a poukázal na to, že se armáda „potýká se spoustou problémů“ jako jsou „modernizace nebo financování některých projektů, případně i infrastruktura“, ale to, „na co si rozhodně nemůžeme stěžovat, je kvalita a přístup lidí“.
Když jsme vstoupili do NATO, tak jsme měli mnohokrát možnost ukázat, že naši vojáci snesou srovnání s těmi nejlepšími.
„Když jsme vstoupili do NATO, tak jsme měli mnohokrát možnost ukázat, že naši vojáci snesou srovnání s těmi nejlepšími,“ řekl prezident. „To si myslím, že je nejlepší vizitka.“
Armáda jako „rodina“
Podle Pavla se v armádě mezi lidmi vytvářejí pevnější vztahy, protože tam lidé spolu prožívají těžké chvíle a musejí se jeden na druhého spoléhat, čímž vznikají pevnější přátelství a hlubší vztahy.
„Já jsem armádu jako širší rodinu vždycky vnímal a myslím si, že tak by to také mělo být,“ míní prezident.
Závažnější témata
Jaké poselství přináší válka v Íránu?
„Především nežít v iluzi,“ míní Pavel. „Považoval bych za mimořádně škodlivé, kdyby někdo chtěl lidi strašit a nedal jim reálný obrázek situace, ale zároveň považuji za mimořádně škodlivé, když někdo lidem říká, že nám vlastně nic nehrozí.“
„Že stačí vypnout televizi a nečíst zprávy a ten problém zmizí. To je asi něco, co bychom si měli férově přiznat,“ míní Pavel, podle něhož „vše začíná od vnímání hrozby“, které vede k „přijímání adekvátních opatření“.
…máme pocit, že když si budeme přát, aby byl mír, tak mír bude a někteří politici nás v tom bohužel utvrzují.
Podle Pavla je například britská společnost vzorem toho, že jsou občané připraveni vzdát se svých občanských svobod, aby zvýšili bezpečnost. „My občas máme takovou tendenci u nás si nepřipouštět, že něco by nám mohlo hrozit, přestože máme válku na Ukrajině, která od nás není daleko, máme válku na blízkém východě, ale stejně tak máme pocit, že když si budeme přát, aby byl mír, tak mír bude, a někteří politici nás v tom bohužel utvrzují.“
Pavel dále poukázal na to, že podle něho samotné „přání míru“ není dostačující a provedl srovnání s rokem 1938 a začátkem Druhé světové války, kterou podle něho „přání míru“ neodvrátila. Představa, že „když nebudeme dělat nic, co by agresora vyprovokovalo, tak mír nakonec bude“ není správná. „Viděli jsme, jak to dopadlo. Mnohokrát se situace v historii opakuje, akorát je lidstvo nepoučitelné a myslí si, že se chyby, které udělali v minulosti, nebudou opakovat.“
Podle Pavla by mala proběhnout „analýza rizik“.
Jak v lidech „vyburcovat pocit urgence“
Důstojnice prezidentovi položila otázku: „Jak si myslíte, že by šel pocit urgence vyburcovat v té naší společnosti, která zatím tak trochu strká hlavu do písku?“
„Myslím si, že je to především o tom držet se faktů,“ odpověděl a vyzdvihl v tomto ohledu roli „náčelníka generálního štábu (Karla Řehku), který se o to snaží, a i když se mu dostává nálepek válečného štváče a je mu z různých stran podsouváno, aby se věnoval spíše náboru do armády než bezpečnostní situaci ve světě, tak to je přesně jeho role“.
Jak si myslíte, že by šel pocit urgence vyburcovat v té naší společnosti, která zatím tak trochu strká hlavu do písku?
Náčelník generálního štábu je podle Pavla „poradcem nejenom premiéra, ale i prezidenta a měl by vykreslovat situaci takovou, jaká ve skutečnosti je. Od něho se nečeká, že bude lidi chlácholit, ale že je bude varovat před riziky, která objektivně existují.“
Politici by měli k rizikům podle Pavla „přistupovat s maximální mírou odpovědnosti a ta rizika brát vážně“.
„Vždycky je lepší být připraven na ten nejhorší možný scénář, než být zaskočen tím, že nastane sebemenší krize,“ dodal Pavel.
Jak by mohl každý občan přispět k bezpečnosti
Podle prezidenta by si měl každý občan uvědomit, že „stát jsme my“ a že „Evropská unie a NATO jsme my“.
Připravenost podle Pavla nespočívá v tom „mít doma zbraň a být připraven ji zvednout“, ale „uvědomit si, že každý umíme něco, čím můžeme přispět k bezpečí této země“.
„Válka na Ukrajině ukazuje, že sebeschopnější armáda, pokud nemá podporu ve společnosti, průmyslu, zemědělství a ve službách a v politice, tak prostě úspěšná nebude,“ míní Pavel.
Tento článek mapuje pouze polovinu zveřejněného rozhovoru. O druhé části informujeme v následujícím článku.
