Zdá se, že stres poškozuje naše tělo částečně tím, že ovlivňuje náš střevní mikrobiom.
Toto je 9. část seriálu „Kultivací střevního mikrobiomu potlačujeme nemoci“.
Možná jsme na pokraji nového lékařského paradigmatu, pokud se poznatky vědců o mikrobiomu někdy dostanou do ordinací lékařů.
V tomto seriálu „Kultivací střevního mikrobiomu potlačujeme nemoci“ se s vámi podělíme o to, jak nejnovější poznatky z této oblasti medicíny mění náš přístup k nemocem a nabízejí nové strategie léčení a prevence nemocí.
Hojně citovaná statistika uvádí, že potíže spojené se stresem jsou příčinou 75 až 90 % návštěv u lékaře. Stres potlačuje imunitní systém, způsobuje největší objem nevyužitých pracovních dnů, vyvolává epizody nemocí od astmatu po gastrointestinální poruchy a je hlavním faktorem špičkových onemocnění, jako je rakovina a kardiovaskulární choroby.
Zdá se, že stres způsobuje tyto škody částečně tím, že ovlivňuje náš střevní mikrobiom. Toto symbiotické společenství mikrobů, které žije v našem těle, se skládá z bilionů bakterií, virů a plísní – a je velmi zranitelné vůči změnám ve svém prostředí, tedy v lidském těle.
Tento vliv se uskutečňuje prostřednictvím osy střevo-mozek, přesněji osy střevo-mozek-mikrobiom, což je informační superdálnice mezi střevem a mozkem. Každý její konec vysílá a přijímá zprávy, které ovlivňují nespočet procesů v těle. Poruchy na jednom z těchto konců mohou způsobit problémy na druhém, včetně psychických a neurologických poruch.
Moderní stres
Normální zdroje stresu, jako je například přetěžování svalů, mohou vyvolat posilování organismu tím, že budují silnější svaly, zlepšují metabolismus nebo zpevňují kosti. Přiměřený stres je nezbytný pro zklidnění mysli a těla.
Bohužel žijeme v době nepřiměřeného a neustálého stresu, jehož zdrojem jsou například znečišťující látky v životním prostředí, šíření strachu ve zprávách, rostoucí zadluženost a digitální aplikace, které nás nutí neustále surfovat. Tento stres spouští v těle kaskádu biochemických změn.
Některým z těchto změn docela dobře rozumíme, například nárůstu některých hormonů a přechodu od role parasympatického nervového systému, který slouží k odpočinku a trávení, k roli sympatického nervového systému, který slouží k boji nebo útěku. Tento stav boje nebo útěku obětovává dlouhodobé léčebné a regenerační funkce ve prospěch okamžitého přežití, protože zrychluje srdeční tep a nutí játra uvolňovat do krevního oběhu glukózu, aby nám dodala energii.
Podle naturopatické lékařky Doni Wilsonové je stres hlavní příčinou většiny zdravotních příznaků. Wilsonová, autorka knihy „Ovládněte svůj stres, resetujte své zdraví“, zdůrazňuje roli, kterou stres hraje v epigenetice, tedy v tom, jak naše chování a prostředí ovlivňují naše geny.
„Naše vystavení vlivům prostředí ovlivňuje naše genetické projevy. Je to stres, který zapíná naši autoimunitu,“ uvedla Wilsonová pro Epoch Times. Zprostředkovatelem tohoto vlivu, tedy tím, co převádí vnější stresory na vnitřní posuny v našich genech, je podle Wilsonové často náš mikrobiom. „Víme, že musíme věnovat pozornost našim střevním bakteriím, protože střevní bakterie ovlivňují vše.“
Vaše tělo obsahuje neuvěřitelné množství DNA, ale ne všechna je vaše. DNA ve vašich vlastních buňkách je poměrně stabilní. Ale až 99 % DNA ve vašem těle ve skutečnosti patří mikrobům a tito mikrobi se velmi rychle mění a přizpůsobují, čemuž odpovídají i změny v jejich DNA.
A tyto změny nám mohou způsobit řadu problémů, které zasahují až do mozku.
Mnoho nedávných prací poukázalo na to, že střevní mikrobiota má vliv na mnoho onemocnění, včetně autismu, úzkosti, obezity, schizofrenie, Parkinsonovy choroby, deprese a Alzheimerovy choroby.
Jak se stresem dosahuje zničujícího účinku
Přehled dosavadních výzkumů z roku 2019 s názvem „Osa mikrobiota-střevo-mozek“ se důkladně zabýval mechanismy, jimiž mozek komunikuje s mikrobiomem. Přehled, který byl publikován v časopise Physiological Reviews, shrnuje složitý vztah.
„Mikrobiota a mozek spolu komunikují různými cestami, včetně imunitního systému, metabolismu tryptofanu, bloudivého nervu a střevního nervového systému, zahrnujícími mikrobiální metabolity, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, větvené aminokyseliny a peptidoglykany,“ uvádějí autoři.
A protože cokoli, co ovlivňuje zdraví mikrobiomu, nevyhnutelně ovlivňuje zbytek těla, věnují výzkumníci tomuto vztahu velkou pozornost.
„Jakmile se zjistilo, že naši střevní přátelé mohou účinně komunikovat s naším mozkem, začaly se množit studie, které se snažily pochopit složité procesy,“ píše se v článku Physiological Reviews.
Je dobře zdokumentováno, že střevo a mozek spolu intenzivně komunikují, a to díky objevu střevního nervového systému, kterému se přezdívá „druhý mozek“, protože je to kvazi-autonomní část nervového systému s velkou zodpovědností a obrovským počtem neuronů.
Vědci nyní zjišťují, že naši mikrobi hrají v této souhře velkou roli, mimo jiné proto, že vytvářejí mnoho klíčových metabolitů, které naše tělo využívá pro celou řadu funkcí. Stejně jako naše buňky jsou jako malé továrny, které pumpují různé chemické látky a sloučeniny, tak i naši mikrobi.
„V posledních desetiletích se obory mikrobiologie a neurovědy stále více proplétají,“ píše se v článku Physiological Reviews.
Bakterie ve střevech vytvářejí mnoho důležitých hormonů a podílejí se také na tvorbě neurotransmiterů.
„Gastrointestinální trakt je největším endokrinním orgánem savců, který vylučuje desítky různých signálních molekul,“ uvádí se v článku v časopise Neurotherapeutics z roku 2017.
Nyní také víme, že neurotransmitery a hormony, jako je serotonin, noradrenalin, adrenalin a dopamin, jsou aktivní jak v mozku, tak ve střevech.
„Tyto neurotransmitery jsou schopny regulovat a řídit nejen průtok krve, ale také ovlivňovat pohyblivost střev, vstřebávání živin, vrozený imunitní systém trávicího traktu a mikrobiom,“ uvádí se v přehledu výzkumu zveřejněném v časopise Journal of Cellular Physiology v roce 2016.
Jedním z těchto klíčových kousků biochemie, které náš střevní mikrobiom provádí, je produkce hlavní zásoby mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA).
Výzkum spojil chronický stres s nízkou hladinou SCFA, což jsou metabolity vznikající při trávení vlákniny našimi střevními bakteriemi v tlustém střevě.
Podle článku v časopise Frontiers in Endocrinology z roku 2020 se zdá, že SCFA i bloudivý nerv hrají roli v potenciálních drahách, které ovlivňují osu střevo-mozek.
SCFA nepřímo působí na mozek tím, že vyvolávají sekreci střevních hormonů, včetně kyseliny gama-aminomáselné (GABA) a serotoninu. GABA je aminokyselina, která hraje roli při podpoře klidového stavu, a serotonin je neurotransmiter, který stabilizuje náladu s pocity štěstí.
Pokud naše mikroby nevytvářejí SCFA, máme problém. Tyto kyseliny ovlivňují neurozánět v centrální nervové soustavě a podílejí se na neurogenezi (proces tvorby nových neuronů v mozku), přispívají k produkci serotoninu a zlepšují homeostázu a funkci nervové soustavy.
Souhrnně lze říci, že vliv SCFA na mozek může ovlivnit emoce, poznávání a změny související s nemocemi a zraněními.
A stres může narušit jejich samotnou tvorbu.
Stanovení priorit antistresových aktivit
Jednou z aktivit, které mohou ovlivnit složení mikrobiomu a které snižují stres, je cvičení všímavosti, zejména meditace, která se zřejmě objevuje v příručce téměř každého funkčního lékaře.
„Jsem velkým příznivcem meditace. Meditace je velmi jednoduchý, ale mocný nástroj,“ uvedl pro Epoch Times integrativní lékař dr. Akil Palanisamy.
Wilsonová uvedla, že volba každodenních aktivit, které nazývá „antistresové“, pomůže tělu vrátit se do homeostázy po stresových spouštěčích, zlepší mikrobiom a dokonce umožní snížení hmotnosti. Jako připomínku volby každodenní péče o sebe používá zkratku CARE – clean eating (čistá strava), adequate sleep (dostatečný spánek), recovery (regenerace) a exercise (cvičení).
„Mnoho lidí si ve stresu udržuje váhu,“ řekla. „Jakmile denně provádíme antistresové aktivity, vysíláme tělu ty správné signály. Musíme to lépe začlenit do každého dne.“
Způsoby snižování stresu
Dr. William Li ve své knize Eat to Beat Your Diet: Burn Fat, Heal Your Metabolism, and Live Longer nabízí následující tipy, jak snížit stres.
Získejte podporu: Pokud potřebujete větší podporu, promluvte si o svých potížích s důvěryhodným přítelem a zvažte možnost promluvit si s vyškoleným terapeutem.
Meditujte: Cvičení pozornosti jako meditace trénuje mozek, aby se soustředil na přítomnost a nemyslel na minulost a budoucnost, což může vyvolávat obavy, deprese a strach.
Pijte čaj: Některé čaje, například zelený a heřmánkový, mohou pomoci snížit stres a úzkost.
Zlepšete svůj spánek: Kvalita spánku souvisí se stavem mikrobiomu.
Pravidelně cvičte: Fyzická aktivita může pomoci zmírnit stres, zlepšit spánek, zlepšit chronickou bolest a regulovat mikrobiom.
Delegujte: Přenechejte některé věci, které nemusíte dělat vy – stanovte priority úkolů nebo je přidělte jiným.
Dýchejte: Dechová cvičení mohou snížit hladinu kortizolu, hormonu spojeného se stresem, který může potlačovat imunitní systém.
Zvládejte hněv: Vyhýbejte se věcem, které vyvolávají hněv, pokud je to ve vašich silách. Hněv řešte humorem, cvičením nebo odbornou pomocí.
Pravidelně se věnujte péči o sebe: Dělejte věci, o kterých víte, že vám pomáhají snižovat stres, a každý den si vyhraďte několik minut na své vlastní potřeby.
Profil zdravého mikrobiomu
Zdá se, že bifidobakterie hrají roli v ose střevo-mozek. Zdá se, že některé kmeny bifidobakterií – bylo jich identifikováno více než 250 podtypů – mají příznivý vliv na depresi a úzkost. Studie také ukazují, že užívání bifidobakterií jako probiotik může snížit zánět u cukrovky, celiakie, zánětlivých střevních onemocnění, roztroušené sklerózy a lupénky.
Bifidobakterie patří mezi prvních pět druhů, které osídlují střeva novorozenců. Mohou tvořit až 90 a více procent mikrobiomu dítěte, ale do 3 let věku postupně klesá a začíná se podobat spíše mikrobiomu dospělého člověka, který má kolem 5 procent.
Bifidobakterie hrají obrovskou roli v raném vývoji imunitního systému, chrání před patogeny a pomáhají syntetizovat vitaminy skupiny B a antioxidanty. Pomáhají také udržovat zdravou střevní propustnost a snižovat hladinu zánětů, částečně tím, že produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem acetát a laktát.
(Informace převzaty z knihy „The T.I.G.E.R. Protocol“ od Akila Palanisamyho, MD. Copyright 2023 od Akila Palanisamyho, MD. se svolením nakladatelství Balance, impresum nakladatelství Grand Central Publishing. Všechna práva vyhrazena).
Toto je poslední díl série „Kultivací střevního mikrobiomu potlačujeme nemoci“.
–ete–