Tohle natočit, dostat se s kamerou tam, kam se jim podařilo dostat… klobouk dolů. Pokud vím, je to svého druhu první dokumentární film o kostlivcích české justice.
Nový snímek režisérky a dokumentaristky Zuzany Piussi proniká do tajů metody pachové identifikace používané českou justicí s pomocí policejních psů a otevírá třaskavé otázky…
Pachová stopa je dalším z řady investigativních snímků této režisérky a je to svého druhu unikátní filmová stopáž s dopadem na skutečné justiční postupy a případy. Přinášíme širší recenzi a reportáž, včetně rozhovoru s režisérkou a spoluautory námětu.
Film sleduje případy několika lidí odsouzených k dlouholetému vězení na základě nalezení pachové stopy policejním psem, přestože je podle řady vědců použitý postup identifikace nespolehlivý.
„Otázky o spolehlivosti pachové identifikace vzbuzuje také fakt, že v řadě případů byly osoby, které pachové stopy označily, později shledány nevinnými nebo se ukázalo, že na místě činu vůbec nebyly,“ uvádí Václav Peričevič ze spolku Šalamoun, který se podílel na tvorbě námětu a ve filmu si také zahrál.
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stop
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Recenze filmu
Už dříve jsem se setkal s investigativními snímky Zuzany Piussi z prostředí slovenského soudního systému a zdá se, že poté, co se přestěhovala do Prahy, obrátila svoji pozornost k případům české justice.
Mezi její předcházející snímky patří Hrdina naší doby (2008), Od Fica do Fica (2012), Křehká identita (2012), Ukradený stát (2019) nebo Očista (2021).
Když se seznámila s členy spolku Šalamoun, inspirovalo ji to k natočení Pachové stopy a slangově řečeno „je to síla“. Jak jeden z diskutujících Ing. Ludvík Pinc, Ph.D., etolog a psovod po promítání podotkl, „bude mít režisérka po zveřejnění filmu mezi policisty více nepřátel něž já“.
Snímek začíná případem nalezení ubodané mrtvé ženy v jejím bytě a pomalu se rozvíjí přes vyšetřování až k uvěznění jednoho z policií vytipovaných mužů na základě pachové identifikace označené policejním psem.
Ve snímku promlouvají bývalí psovodi nebo univerzitní profesoři, kteří na zadání Ministerstva vnitra zkoumali spolehlivost systému pachové identifikace.
Z diskuse po promítání filmu vyplynula zarážející statistika, že v České republice byli tři jen soudní znalci z oboru kynologie. Jeden zemřel, druhý si nechal ke jménu připsat neprávoplatné tituly Ing. a PhD. (později ministerstvem smazány) a třetí ukončil činnost.
Hudbu k filmu složila sestra režisérky, slovenská zpěvačka, herečka a spisovatelka Lucia Piussi, která je ve skutečnosti jejím dvojčetem. Celkem 27 let zpívala v kapele Živé kvety a později ve skupině Terrible.
S filmovou hudbou si dokázala skvěle poradit – podbarvuje, doprovází, podtrhuje, ale nevystupuje do popředí. Snímek začíná humorným vytím psů, což je pro film specifické – humor uprostřed závažného dramatu – podobně jako plakát k filmu se psem stojícím před lavicí samosoudce se zkříženýma packama.
Zuzana Piussi film doprovází svým nezaměnitelným chraplavým hlasem jako vypravěčka.
Zdá se, že filmoví tvůrci doufají, že snímek rozproudí diskusi o metodě pachové identifikace, což by mohlo vést k otevření některých případů nebo propuštění nespravedlivě odsouzených lidí.
Skvělé je, že autorka dokáže těžké téma odlehčovat lidskostí postav, které natáčí. Ukazuje jejich humor, zklamání a často i rozhořčení. Film potom nepůsobí jako frontální útok nebo nesnesitelná tragédie.
S hlavními hrdiny filmu se naučíte smát absurditě a přenášet se přes ni humorem i svérázností. Za mě je to odvážný filmový počin, důležitá dokumentární práce v oblasti, kterou se málo kdo odváží odkrýt a ukázat na světlo světa. Film, který stojí za to vidět.
Hodnocení: 90%
Předpremiéra: 4. listopadu 2024 | Délka: 78 minut | ČSFD * WEB | Předpremiéry filmu aktuálně běží v kině Atlas
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopa
Pach
Pachová stopa
Pachová stopa
Pachová stopastopa
Pachová stopastopa
Pachová stopastopa
Pachová stopastopa
Pachová stopastopa
Rozhovor s režisérkou
Ještě před promítáním jsem se setkal v Café Atlas s režisérkou Zuzanou Piussi ke krátkému rozhovoru. Zajímalo mě, proč se rozhodla film natočit.
„Když jsem se dozvěděla o problému pachové identifikace, říkala jsem si, že by se to mělo zpracovat,“ říká Piussi. „Je to obludná věc, když vidíš co se děje. Dostala jsem se k soudním spisům, přečetla jsme si je, vidíš ty důkazy a pochopíš… zdá se ti, že to ani nemůže být pravda.“
Člověk trpí kognitivní disonancí, stále si myslí, že ta spravedlnost v nějaké fázi přijde ze strany toho soudce…
— Zuzana Piussi, režisérka a dokumentaristka
Vzpomíná na natáčení u soudu při rozhodování o kauze Dobeš, kdy advokát namítal, že jediný „důkaz“ je pachová stopa označená psem psovoda Křápka. „Státní zástupkyně odpovídá: ‚ale je jich tam osm (pachových stop)‘,“ vzpomíná Piussi. „Říkáš si, jak můžou člověka odsoudit jen na základě pachové stopy, jak tohle může vůbec existovat.“
Filmová stopáž postupně sleduje příběhy několika odsouzených, u nichž hrála pachová stopa klíčovou roli. Mezi nimi jsou případy Lukáše Dobeše, Martina Balhara, nebo Miloše Zezuly, jehož Ústavní soud po dvou letech osvobodil.
Další případ představuje bývalý voják David Šimek, obviněný z útoku na státního zástupce a soudkyni, u něhož byl jediným důkazem psem zachycený pach „na slepici, která byla rok v rozkladu“. V jeho případu několik psovodů pach nezachytilo, a tak podle filmařů povolali známého psovoda Křápka a „světe div se, pachovou stopu našel.“
„Problém je, že lidé, kteří byli odsouzení na základě špatného důkazu, jsou stále v base, vůbec nevíme kolik jich je,“ říká režisérka, čímž naráží na univerzitní výzkum (pdf), který potvrdil nespolehlivost použitého postupu pachové identifikace a prohlášení skupiny vědců v ze srpna 2021 (pdf).
Při natáčení také nešlo všechno hladce. Například v kauze Dobeš se domáhala (se svolením obviněného) soudního spisu od advokáta, který byl obviněnému přidělen ex-offo. „Řekl mi, že ten spis ztratil, tak jsem čekala půl roku, než mi dají spis k prostudování. Dělali mi všelijaké formální překážky,“ vzpomíná režisérka.
„Spolek Šalamoun byl vlastně první, kdo odkryl, že probíhal výzkum policejních psů a hodnotila se reliabilita, jak jsou schopní policejní psi fungovat, no a když psovod věděl, kde je ta pachová konzerva umístěná, tak pes na 97 % určil tu pachovou konzervu,“ říká Piussi.
Film je teď na světě a já jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
— Zuzana Piussi, režisérka a dokumentaristka
„Když to psovod nevěděl a bylo to takzvaně double blind (dvojitě zaslepené), tak se ukázalo, že je úspěšnost stejná, jako když si hodíš kostkou, byla tam strašně velká chybovost“, komentuje režisérka výsledky studie České zemědělské univerzity v Praze, o které podrobněji pojednáme v některém z dalších speciálních reportů.
To podle režisérky v praxi znamená, že „takhle může hodně lidí skončit v base“, i když jsou nevinní.
Rozhovor se spoluautorem námětu
Významným zdrojem pro film byla dlouhodobá činnost spolku Šalamoun, který letos slaví 30 let existence. Spolek hájí práva nespravedlivě stíhaných a odsouzených. Jeho zakladatel John Bok a současný předseda Václav Peričevič jsou jedni z hlavních postav snímku.
Peričevič se na předpremiéru nedostavil, ale prostřednictvím e-mailu zodpověděl pro Epoch Times několik otázek.
„Při tvorbě scénáře jsme vycházeli z případů, které spolek Šalamoun monitoruje, a ve kterých je pachová stopa základním pilířem odsuzujících rozsudků,“ píše Peričevič. „V řadě těchto případů došlo ke zproštění původně odsouzených (Eliáš, Nečesaný, Skalický-Zezula, Šnajdr), avšak v dalších případech, o kterých se dokument zmiňuje, se obnova řízení nepodařila, přestože i zde byla pachová stopa klíčovým důkazem.“
„Samozřejmě sledujeme a i nadále budeme sledovat případy těchto mladých lidí, kteří si odpykávají drakonické tresty odnětí svobody, přestože existují zásadní pochybnosti o tom, zda skutečně spáchali dané činy,“ dodává současný předseda Spolku Šalamoun.
Jedním z cílů dokumentárního snímku je dle něj „apelovat na zákonodárce, aby metoda pachové identifikace nebyla nadále používána jako důkaz v trestním řízení“.
Na promítání filmu se objevila také senátorka a advokátka JUDr. Hana Kordová Marvanová, která po projekci konstatovala, že je „naprosto zděšena“. „Tohle musí vidět senátoři, poslanci a soudci,“ uvedla senátorka.
Producent snímku Vít Janeček mi ještě při odchodu z kina prozradil, že se v současné době snaží film dostat mezi lidi pomocí předpremiér s debatami, „aby se oněm vědělo dříve, než půjde do kino-distribuce na konci ledna 2025, kdy dokument nabídne všem kinům v České republice“.
OPRAVA: Václav Peričevič je spoluautorem námětu filmu.
