Policie ČR prováděla do 1. dubna 2018 z „vědeckého hlediska zcela nevěrohodnou“ metodu pachové identifikace, říká 18 renomovaných vědců.
Již několik let vzniká v české justiční sféře napětí okolo využívání metody pachové identifikace jako stěžejního pilíře pro vydávání odsuzujících rozsudků. Existuje několik případů, kdy si lidé odpykávají mnohaleté tresty ve vězení na základě pachové identifikace. Nyní proti využívání této metody vystoupila řada českých vědců, které vyprovokoval výrok JUDr. Jiřího Dufka, předsedy senátu Krajského soudu v Brně.
JUDr. Dufek během jednání Krajského soudu* v únoru 2021 prohlásil, že zamítá návrh na obnovu řízení v případě odsouzených Martina Skalického a Miloše Zezuly. Obnova byla požadována na základě posudku znaleckého ústavu České zemědělské univerzity v Praze. Důvodem je, že soudce Dufek, jakožto chovatel psů si je jistý, že pachová identifikace je v pořádku.
Skalický a Zezula byli odsouzeni za loupežné přepadení zlatnictví, které podle svědků provedli maskovaní muži v motocyklových helmách. Byli odsouzeni na základě identifikace pachové stopy policejním psem. Paradoxně pes našel pachové stopy i na předmětech, kterých se podle zaměstnankyně obchodu pachatelé vůbec nedotkli. Více o případu v dalším článku.
„Já chovám psy velkou část svého života, takže vím, že ten pes ví o mně všechno a zná každý můj pohyb… Posudek a předchozí zpráva nebylo ničím, co by mohlo přesvědčení soudu zpochybnit,“ uvedl JUDr. Jiří Dufek.
„Není možné prostě, jaksi bez dalšího odmítnout tuto metodu [pachové identifikace] jako celek… pokud to ten ústav v tom posudku učinil, překročil rubikon…,“ dodává soudce Dufek k posudku znaleckého ústavu České zemědělské univerzity v Praze.
Podle expertů se jedná o „hrubé chování soudce“, který svůj vlastní laický názor jako chovatele psů povýšil nad odborné závěry vědců znaleckého ústavu, zapsaného v odd. II. Tedy znaleckého ústavu, který jako jediný v České republice je ze zákona oprávněn hodnotit zvlášť závažné případy.
„My níže podepsaní zástupci odborné veřejnosti prohlašujeme s plnou odpovědností, že metoda pachové identifikace, tak jak byla prováděna policií ČR na území České republiky do 1. dubna 2018, je z vědeckého hlediska zcela nevěrohodná,“ uvádí skupina 14 českých vědců v prohlášení ze srpna 2021 (pdf).
Výrok soudce JUDr. Jiřího Dufka
Vědecká odborná veřejnost, která reprezentuje obory, které přímo či nepřímo souvisejí s metodou takzvané pachové identifikace, se tímto zásadně vymezila proti používání pachové identifikace jako důkazu v trestním řízení.
Podepsaní vědci (jejich jména naleznete níže) tak reagují na mnohaletou a podle kritiků „naprosto zatvrzelou“ snahu české justice obhajovat metody pachové identifikace tak, jak byla na území České republiky prováděna od roku 1989 do 1. dubna 2018.
„Chceme, aby se pachová stopa vyjmula, nebyla připustitelná jako důkaz v trestním řízení,“ říká Václav Peričevič ze spolku Šalamoun, který se dlouhodobě zabývá podporou nezávislé justice v ČR.
„Postup, kdy je psovod dopředu informován o pozici jednotlivých vzorků, odporuje aktuálním vědeckým poznatkům. V tomto ohledu panuje naprostý názorový soulad, a to nejen v relevantní komunitě české, ale i mezinárodní. V případě potřeby jsme připraveni poskytnout potřebné informace soudům, státním zastupitelstvím, policii i obhájcům.“ uvádí skupina vědců v prohlášení ze srpna 2021 (pdf).
Experty podepsané prohlášení bylo 8. srpna 2021 zasláno Ústavnímu soudu k posouzení (pdf) ve věci žádosti o obnovu případu odsouzených Martina Skalického a Miloše Zezuly, kterému nebylo vyhověno. Neboť soudce JUDr. Jiří Dufek zpochybnil znalecký posudek znaleckého ústavu České zemědělské univerzity v Praze z hlediska vlastních zkušeností coby amatérského chovatele psů.
Znalecký ústav prohlásil, že metoda pachové identifikace, kterou byli odsouzení označeni jako pachatelé, a která sloužila při obžalobě jako stěžejní důkaz, není věrohodná.
Nyní se k ústavu přidala celá řada vědeckých kapacit. Poměr názorů tedy zní 18 vědců proti soudci Dufkovi, který tvrdí, že jeho názor jako dlouhodobého chovatele psů má větší váhu, než jejich expertní posouzení, a že tedy případ Skalický a Zezula není třeba obnovovat.
Ve hře je také řada dalších případů, v nichž figurovala pachová identifikace jako stěžejní důkaz. Jakmile by byla metoda jednou uznána jako nevěrohodná, došlo by k obnově řady dalších případů, čehož se podle kritiků česká justice obává. Tento strach je podle kritiků důvodem, proč metodu soudci stále obhajují, přestože byla mnohokrát vědecky zpochybněna.
Proč je pachová identifikace problém
Václav Peričevič ze spolku Šlamoun, který se problematice dlouhodobě věnuje, na odborném semináři v Poslanecké sněmovně 7. září 2020 uvedl několik soudních případů, kdy pachová identifikace selhala, respektive, kdy byli na jejím základě odsouzeni nevinní lidé, nebo se ukázalo, že pes nachází pachové stopy na věcech, kterých se dotyční nikdy nedotknuli.
„Případ pana B., který byl obviněn na základě jeho nalezených pachových stop na místě činu po přepadení pošty. Trestní stíhání bylo následně zastaveno, protože vyšlo najevo, že v době přepadení a dávno před ním byl pan B. ve výkonu trestu, který neopustil.
Případ pana Šnajdra, který byl odsouzen na 10 let za únos a stěžejním důkazem byla pachová stopa. Po roce propuštěn a nyní osvobozen, protože vyšlo najevo, že ve vozidle, kde měla být nalezena pachová stopa unesené, tato nikdy neseděla!
Pro plné pochopení, tak, jak byla metoda pachové identifikace prováděna, jako neopakovatelný úkon a zejména jako důkaz zcela nepřezkoumatelný, byl stěžejní problém v tom, že to neprobíhalo ověřením tzv. double blind neboli dvojí kontrolou, ale zcela laicky.
Tedy pokud pes vnořil svůj čenich do pachové konzervy, tuto tím znehodnotil a nebylo tak možné ověření dalším psem. A bohužel ani žádný předpis toto nepožadoval. Jestliže dle výsledků vědecké práce, speciálně vycvičení psi Policie ČR cca v 50 % chybují, pak při pověstném hodu korunou máte 50% šanci, že budete označeni jako pachatelé.
Před několika týdny skutečně rozhodoval Nejvyšší soud v rámci dovolání o případu Kauza Skalický-Zezula, kde je metoda pachové identifikace naprosto stěžejním důkazem. Nejvyšší soud konstatoval, že je skutečně mírně problematické, že se našla pachová stopa na madlech, kterých se dle výpovědí svědků události odsouzený vůbec nedotkl, ale to ještě nesvědčí o nevěrohodnosti celé metody pachové identifikace.
Nejvyšší soud, ač mu vůbec nepřísluší hodnotit vědecké, odborné a dokonce znalecké závěry, konstatuje, že je prostě absurdní, že by se to dělalo celé roky špatně,“ komentoval situaci Peričevič.
Signatáři prohlášení
„My níže podepsaní zástupci odborné veřejnosti prohlašujeme s plnou odpovědností, že metoda pachové identifikace, tak jak byla prováděna policií ČR na území České republiky do 1. dubna 2018, je z vědeckého hlediska zcela nevěrohodná,“ uvádí skupina vědců v prohlášení ze srpna 2021 (pdf).
Prof. Ing. Iva Langrová, Ph.D. – děkanka Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Michal Přibyl, Ph.D. – děkan VŠCHT Praha, Fakulta chemicko – inženýrská
Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc. – zakladatel a dlouholetý vedoucí Oddělení etologie Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze a profesor na Katedře etologie a zájmových chovů Fakulta potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc. – VŠCHT Praha, FCHI, bývalý vedoucí Ústavu analytické chemie a bývalý vedoucí vědecký pracovník Heyrovského ústavu, vede forenzní olfaktronický výzkum a je zakladatelem olfaktroniky v ČR, mezinárodní spolupráce v pachové problematice
Prof. Ing. Vladimír Setnička, Ph.D. – VŠCHT Praha, Fakulta chemicko – inženýrská, vedoucí ústavu analytické chemie
Doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D. – vedoucí Katedry etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Doc. Ing. Jitka Bartošová, Ph.D. – vedoucí oddělení etologie Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze a katedra etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. RNDr. Marie Korabečná, Ph.D. – Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, forenzní genetik, pracuje i na problematice dotykových stop
Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc. – Vysoká škola finanční a správní, proděkan pro výzkum a publikační činnost, vedoucí katedry kriminalistiky a forenzních disciplín
Ing. Ludvík Pinc, Ph.D. – vedoucí Centra pro výzkum chování psů, Katedra etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Milena Santariová, Ph.D. – katedra etologie a zájmových chovů Fakulty potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. – Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra filosofie a dějin přírodních věd
Prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. – Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie, poradce pro studium specializace Ekologie a etologie
Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. – Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra filosofie a dějin přírodních věd
Ve zcela totožném duchu prohlášení o nevěrohodnosti metody pachové identifikace tak, jak byla prováděna, se vyjádřili zástupci světové odborné vědecké veřejnosti, například:
prof. Larry Myers – Auburn University, Alabama
prof. Adee Schoon – Leiden University, Nizozemsko
prof. Ádam Miklosi – Eötvös Loránd University, Budapešť
prof. Tadeusz Jezierski – vedoucí oddělení chování zvířat Ústavu genetiky a chovu zvířat Polské akademie věd v Jastrzębiec u Varšavy
Poznámka: * Krajský soud v Brně pobočka Zlín.
