Retrospektiva událostí
Dne 14. června 2019 rozhodla soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Renata Gilová ve věci zpochybnění závěrů „revizního znaleckého posudku“. Tento revizní posudek vyhotovil 14. prosince 2015 doc. MUDr. František Vorel, CSc. a spol. za Ústav soudního lékařství Nemocnice České Budějovice. Celkem pět soudních znalců závěry „revizního posudku“ zpochybnilo. Obhajoba to považuje za důvod k novému otevření případu a obnovení procesu.
„Nové posudky jsou tak zásadní, že se musí dostat před soud, protože v tomto případě s nimi prvoinstanční ani odvolací soud pracovat nemohly,“ – Helena Válková, bývalá ministryně spravedlnosti
Podle nařízení soudkyně Renaty Gilové bude námitky pěti soudních znalců posuzovat sám autor zprávy, která byla zpochybněna. Zjednodušeně řečeno, práce pěti soudních znalců, zpochybňující závěry Dr. Františka Vorla, bude posuzovat Dr. František Vorel, který tak přezkoumá svá vlastní vyjádření.
Rozhodnutí soudkyně Renaty Gilové překvapilo obhajobu, ale i nevládní organizace a jednotlivce, kteří případ dlouhodobě sledují. Ptají se, proč byl soudkyní pověřen právě Dr. František Vorel, aby po skončení soudního procesu přezkoumal posudky, které zpochybňují jeho vlastní závěry a vydal k nim dodatečné stanovisko?
Podle kritiků nedává logický smysl, aby znalec hodnotil svůj vlastní posudek, protože pokud by shledal pochybení, měl by ve výsledku říci, že on sám pochybil a jeho pochybení by pro něj mělo také určité negativní důsledky.
Logicky by tedy měl námitky pěti znalců k jeho posudku přezkoumat někdo jiný nebo by přímo jejich samotná existence mohla vést k obnovení soudního procesu, jehož stěžejním bodem byl právě zmiňovaný „revizní posudek“ Dr. Vorla a spol.
TIP: Časová osa případu a soudního procesu s P. Kramným (VoxPopuli)
„Revizní posudek“ vedl 7. ledna 2016 k odsouzení občana Petra Kramného z dvojnásobné vraždy a k trestu odnětí jeho svobody na dobu 28 let. Podnět k obnovení soudního procesu podala obhájkyně odsouzeného JUDr. Jana Rejžková dne 30. července 2018 soudkyni JUDr. Renatě Gilové z Krajského soudu v Ostravě, která vydávala odsuzující rozsudek.
Po odsouzení P. Kramného požádala obhajoba celkem pět soudních znalců, aby přezkoumali závěry obžaloby, které již během procesu vzbuzovaly řadu pochybností. Závažná pochybení, na která upozorňuje pět soudních znalců, by měla podle obhajoby vyvolat nový soudní proces. Jejich posudky měl autor článku možnost osobně prostudovat.
Zpochybnění přišlo ze strany soudního znalce v oboru zdravotnictví prof. MUDr. Ivo Steinera CSc. Následně také ze strany soudního znalce Doc. MUDr. Alexandera Pilína CSc. Ale také ze strany tří dalších soudních znalců Doc. Zdeňka Horáka, Doc. Ing. Zdeňka Kokeše CSc. a MUDr. Zdeňka Šňupárka.
Kdo rozhoduje o obnovení procesu?
Podle trestního řádu rozhoduje o obnovení soudní procesu senát, který předsedá nalézacímu soudu. To znamená, že soudci, kteří vynesou rozsudek, budou také rozhodovat o případném obnovení soudního procesu. Česká republika je poslední zemí v Evropě, která udržuje toto pravidlo v platnosti. Zákon v justici přetrval z dob komunismu v bývalém Československu.
Podle informací prezentovaných paní Olgou Brůčkovou na semináři v Poslanecké sněmovně 7. září 2020 bylo za posledních pět let podáno u všech Krajských soudů v ČR celkem 520 žádostí o obnovu řízení. Z toho bylo žádosti vyhověno pouze v pěti případech. „Ze zdrojů víme, že ve dvou případech z těchto pěti žádostí o obnovu (řízení) odsouzení suplovali práci policie a sami našli skutečného pachatele,“ uvedla Olga Brůčková.
Například Slovensko v roce 2015 provedlo změnu tohoto zákona o obnově trestního řízení a vypracovalo k němu dodatek, který uvádí, že „z obnovy řízení je vyloučen senát, který vynesl ve věci odsuzující rozsudek“.
Kritické hlasy
Obhájkyně odsouzeného, advokátka JUDr. Jana Rejžková zatím situaci na dotaz Epoch Times z časových důvodů nekomentovala. Její reakci doplníme později.
Stanovisko doktora Vorla k této věci obdržela redakce 17. září 2020. „Bohužel reagovat nemohu, neboť jsem vázán mlčenlivostí. Pokud bych se vyjádřil, byť jakkoli stručně, okamžitě by na mě bylo podáno trestní oznámení,“ uvedl doktor Vorel v e-mailové komunikaci s Epoch Times.
„Naprosto nechápu, proč má expertní posudky ke kritizovanému reviznímu posudku hodnotit přímo jeho autor pletoucí si terminologii, který o sobě navíc sám opakovaně prohlásil, že na tyto věci expert není a nikdy jím nebude,“ uvedl 16. září 2020 europoslanec Tomáš Zdechovský, který se případem dlouhodobě zabývá v e-mailovém rozhovoru s deníkem Epoch Times.
„V případu Kramný prostě dostává spravedlnost naprosto na frak. A dokud proces dál povede soudkyně Gilová, vůbec nic se nezmění a k žádné obnově nedojde. Je zcela zjevné, že soud hledá jen způsob, jak potvrdit své původní rozhodnutí, a vůbec se nebude zabývat fakty. Za posledních 7 let se přitom podařilo získat obrovské množství důkazů o Kramného nevinně,“ dodává Zdechovský.
Kriticky se o případu zmiňuje také novinářka Adéla Knapová z týdeníku Reflex, která sledovala celý soudní proces přímo ze soudní síně. Například se v článku z 8. září 2020 podivuje nad tím, že ostravský Ústav soudního lékařství nechal 22. března 2018 zničit vzorky tkání z inkriminovaných těl zesnulých, které rozhodly o odsouzení P. Kramného. K jejich zničení došlo paradoxně přes opakované žádosti obhajoby o jejich zajištění pro další výzkum.
Nejvyšší soud, který projednával dovolání obhajoby, uvedl, že nejpodstatnějšími důkazy v tomto případu jsou znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Usnesení soudu uvádí, že nejvýznamnější ze skupiny skutečností potvrzujících závěr o usmrcení elektrickým proudem je „nález proudové známky na zadní straně krku (resp. na přechodu šíje a zad) s typickým, nezaměnitelným pruhovitým výbledem podél této proudové známky (č. l. 2474 – foto č. 14 a 15)“. Uvádí se v zamítnutí dovolání Nejvyššího soudu v Brně z 16. března 2017.
„Vyzvali jsme předsedkyni senátu Gilovou, aby přezkoumáním nových znaleckých posudků pověřila například 1. lékařskou fakultu v Praze, která má několik set let dlouhou historii, lékařskou fakultu a řadu renomovaných odborníků, aby nedošlo k tomu že Dr. Vorel bude přezkoumávat své vlastní znalecké závěry,“ řekl Václav Peričevič z nevládní organizace podporující nezávislost justice v rozhovoru s Epoch Times 16. září 2020.
Obžaloba dosud o vině odsouzeného nepochybuje a pochybnosti nemá ani o vedení soudního procesu. Soudní případ prošel všemi úrovněmi soudu od Krajského až po Ústavní. Žádný ze soudů prozatím neshledal v případu pochybení.
Důvody k nedůvěře
Kromě toho, že by znalec neměl posuzovat zpochybnění vlastních závěrů, což kritické hlasy označují za „absurdní“, existují také další pochybnosti. Dr. Vorel bude posuzovat i znalecké závěry z takových odvětví, na které nemá specializaci – elektrotechnika nebo biomechanika.
Doktor Vorel měl během soudního procesu problém s porušením mlčenlivosti, když hovořil během soukromého setkání se soudcem Nejvyššího soudu JUDr. Ivem Kouřilem. Soudce, který měl případ P. Kramného posuzovat, byl v důsledku toho Nejvyšším soudem vyloučen z procesu pro podjatost a spolu s ním i celý soudcovský senát. Případ nakonec posuzoval jiný senát.
Oprávnění ústavu
V průběhu prověřování Ústavu soudního lékařství Nemocnice České Budějovice nevládní organizací pro podporu nezávislé justice vznikly pochybnosti o oprávněnosti ústavu vykonávat znaleckou činnost. Ústavem nebyly dodány vyžádané dokumenty podepsané ministrem spravedlnosti, které rozhodují o ustanovení ústavu jako znalecké instituce pro konkrétní odvětví a stupeň specializace.
Nemocnice ČB na obrázku vlevo z 3. dubna 2020 reaguje na vznesená obvinění. „Nemocnice se důrazně ohrazuje proti šíření nepravdivých informací a zpochybňování jejího oprávnění vykonávat znaleckou činnost, a zasahování do její dobré pověsti. Nemocnice splňuje a splňovala všechny formální i materiální podmínky pro to, aby mohla působit jako znalecký ústav zapsaný ve II. oddílu znaleckých ústavů.“
Dále také redakce zveřejňuje reakci Ministerstva spravedlnosti ČR z 27. února 2020 k této věci. „Znalecký ústav Nemocnice České Budějovice, a. s., je v podstatě pokračovatelem KÚNZ – krajská nemocnice s poliklinikou – transfúzní oddělení a soudně lékařské oddělení, který byl do seznamu znaleckých ústavů zapsán k 1. 7. 1967,“ uvádí ministerstvo. „O zápis do seznamu znaleckých ústavů se v té době nepodávala žádost, k jejich zápisu došlo automaticky a znaleckým ústavům nebyla přidělována žádná evidenční čísla. Faktický výkon znalecké činnosti vykonává tedy od 1. 7. 1967 stále totéž pracoviště, pouze se mění právní forma subjektu, který tuto činnost zastřešuje.“
Nemocnice České Budějovice, a. s. vznikla 26. listopadu 2003 a ve veřejném rejstříku však není zápis o tom, že by byla nástupnickou firmou KÚNZ – krajská nemocnice s poliklinikou.
Profesní zkušenost ústavu
Samotný ústav před případem P. Kramného posuzoval podle spolku Šalamoun pouze 3 trestní věci nízké úrovně. Z e-mailové komunikace vedené s ústavem, kterou předložil spolek Šalamoun, se zkráceně jednalo o – zlomený nos, zlomenou nohu a nepřipoutání ve vozidle. Nikdy tedy neposuzoval závažné případy, jako je vražda, a zároveň ani případ usmrcení takového druhu, který uvádí obžaloba.
Pokud je autorovi tohoto článku známo, Ústav není autorem žádného impaktovaného článku nebo vědecké publikace.
Tisková mluvčí Nemocnice České Budějovice, paní Iva Nováková deníku Epoch Times v e-mailové komunikaci 18. září 2020 napsala. „Spolek Šalamoun neinformuje veřejnost pravdivě, ale tendenčně v zájmu, který on sám sleduje. Informace, které jsme mu poskytli, zkresluje a překrucuje a klame tím veřejnost. Nemocnice České Budějovice, a.s. jako znalecký ústav je v dané věci nezávislá, nestranná a nezaujatá, ačkoliv se ji zřejmě spolek Šalamoun snaží vyprovokovat k opaku. O tom bylo rozhodováno nezávislými soudy.“
„Nemocnice České Budějovice, a.s. je aktivitou spolku Šalamoun dehonestována ve výkonu znalecké činnosti, ačkoliv skutečnost je taková, že znalci, kteří posudek ve věci Petr Kramný vypracovali, podali přes 17 000 znaleckých posudků, mezi nimi u desítek případů vražd,“ dodává tisková mluvčí nemocnice. „Prováděli pitvy u desítek případů usmrcení elektrickým proudem. Složitost posudku nezávisí na tom, jaké „úrovně“ je posuzovaná trestní věc. Znalecké posudky ústavu se obecně vyžadují k posouzení obtížných případů (§ 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů).“
„Nemocnice České Budějovice, a.s. nemá potřebu se ve věci více vyjadřovat, protože otázky trestní odpovědnosti řeší v České republice podle Ústavy i zákona trestní soudy, nikoliv provozovatelé mediálních platforem,“ uvádí mluvčí Nováková. „Ten, kdo má zájem o skutečně seriózní informace, jistě nebude mít problém si takové informace opatřit a v dané problematice se úspěšně zorientovat.“
TIP: Časová osa případu a soudního procesu s P. Kramným (VoxPopuli)
Navzdory vyjádření nemocnice o profesních zkušenostech jejích zaměstnanců však zůstává faktem, že samotný vědec, na kterého se doktor Vorel v revizním posudku odvolává (finský emeritní profesor soudního lékařství pan Pekka Saukko), zpochybnil závěry doktora Vorla o povaze zranění (viz Nejvyšším soudem uváděný: „nezaměnitelný pruhovitý výbled“), které bylo u jedné ze zesnulých nalezeno na zadní části krku.
Zpochybnění finský profesor Saukko vyjádřil v e-mailové komunikaci se spolkem Šalamoun. Jeho hodnocení vychází stejně jako hodnocení Dr. Vorla z analýzy fotografií zranění zesnulé paní Moniky Kramné na zadní části krku. Podle Saukka není možné potvrdit, že se jedná o zranění způsobené el. proudem. „Kvalita poskytnutých tří fotografií zdaleka není optimální a neumožňují potvrzení nebo vyloučení popálení elektrickým proudem jako možného zdroje změn,“ uvedl Saukko 9. prosince 2019.
Přesto Dr. Vorel v posudku s jistotou uvádí: „Ložisko nemohlo vzniknout jinak, než působením elektrického proudu před smrtí, neboť dle fotodokumentace je lemováno výbledem kůže. Jde o jedinou prakticky patognomonickou (typickou, nezaměnitelnou, jinde se nevyskytující) diagnostickou známku úrazu elektrickým proudem způsobeným zaživa.“ A následně se odvolává na práci autorů Bernard Knight a Pekka Saukko nazvanou Knight’s Forensic Pathology. (Strana 310 posudku)
Formální vady posudku
Znalecký posudek, který vypracoval Dr. Vorel a spol., a který byl předán soudu, má také formální závady, kvůli nimž by mohl být anulován a neuznán jako znalecký posudek. Zkráceně nesplňuje formální pravidla, která dodržují všichni znalci a znalecké ústavy.
Posudek analyzoval spolek Šalamoun a uvedl, že například neobsahuje takzvanou znaleckou doložku (což deník Epoch Times také mohl vizuálně potvrdit při nahlédnutí do „revizního posudku“), bez níž se jedná laicky řečeno pouze o „papír s textem“.
„Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí, která obsahuje státní znak, jméno znalce a obor, pro který byl jako znalec jmenován. Na poslední straně je také připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku,“ uvádí vyhláška o znalcích.
Znalecký posudek dále nese podle Šalamounu nesprávné označení znaleckého subjektu, nese pečeť jiného znaleckého ústavu, neobsahuje osobu zpracovatele, je podepsán osobami, které v době zpracování neměly podpisové právo znaleckého ústavu, posudek není podepsán oprávněnými osobami ústavu, posudek u soudu obhajoval Dr. Vorel bez pověření ústavu.
Na dotaz Epoch Times k formální správnosti posudku Nemocnice ČB 23. září 2020 odpověděla. „V souladu s naším stanoviskem a vzhledem k předchozím zkušenostem nemáme zájem tuto záležitost komentovat v mediálním prostoru.“
Posudek Dr. Vorla a spol.
Tento posudek je čtenářům dostupný k nahlédnutí a přezkoumání níže v několika částech. Obsahuje celou řadu soudních posudků, zpráv a dokumentů. Teprve na konci, na přibližně deseti stranách, je vyjádření Dr. Vorla a spol.
Revizní posudek – Doc. František Vorel a spol. (14. prosince 2015) (1. část) (Fotodokumentaci mrtvých těl jsme z posudku z etických důvodů vystřihli)
Revizní posudek – Doc. František Vorel a spol. (14. prosince 2015) (2. část)
Revizní posudek – Doc. František Vorel a spol. (14. prosince 2015) (3. část) (Fotodokumentaci mrtvých těl jsme z posudku z etických důvodů vystřihnuli)
Revizní posudek – Doc. František Vorel a spol. (14. prosince 2015) (4. část)
Revizní posudek – Doc. František Vorel a spol. (14. prosince 2015) (5. část – zde by měla být „znalecká doložka“)
Podnět ke kárnému řízení se soudkyní
V důsledku postupu soudkyně a výše uvedených problematických okolností spojených s ústavem soudního lékařství ČB podal spolek na podporu nezávislé justice, který vystupuje pod názvem Šalamoun, podnět ke kárnému řízení se soudkyní JUDr. Renatou Gilovou v případu P. Kramného. Podnět spolek zaslal 8. září 2020 k rukám předsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Angyalossyho Ph.D.
Spolek Šalamoun také 4. září 2020 požádal předsedu Krajského soudu v Ostravě pana JUDr. Petra Nováka o dohled nad výkonem paní soudkyně Gilové ve věci rozhodnutí o přezkoumání námitek pěti znalců Dr. Vorlem.
Některé nejasnosti soudního procesu
Značné rozpory mezi znaleckými posudky. Rozpory mezi soudními znalci o příčině smrti zesnulých. Zvrat ve vývoji vyšetřování, kdy přibližně pět měsíců policie pátrala po jedu, který mohl zesnulé ženy usmrtit, i laboratoř prováděla podrobná toxikologická vyšetření.
Po dalším měsíci vyšetřovatelé uvádějí, že ženy zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem. Tuto teorii také podpořili ostravští soudní znalci Smatanová a Dokoupil. Těla obou žen byla v té době již půl roku pochována a od té doby nebyla nikdy exhumována.
Po skončení soudního procesu někteří pozorovatelé shromáždili záznamy o úmrtích zahraničních turistů v Egyptě, která nastala v důsledku intoxikace neznámým jedem, za podobných okolností a s podobným průběhem, jaký byl popisován u obou zesnulých žen v tomto případu.
O obnovu procesu žádali i poslanci
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, poslankyně Jana Černochová a poslanec Daniel Korte vyzývali na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně k otevření a přezkoumání případu ve světle nových znaleckých studií, které zpochybňují závěry Dr. Vorla a spol.
Helena Válková uvedla, že nové posudky jsou tak zásadní, že se musí dostat před soud, protože v tomto případě s nimi prvoinstanční ani odvolací soud pracovat nemohly, informovala o tom 5. září 2017 televize NOVA.
Článek byl naposledy upraven 24. září 2020.
