Analytický komentář
V České republice se tradiční čínské medicíně daří po stránce výuky a školení budoucích terapeutů. Je o ni zájem také mezi místním obyvatelstvem. V praxi se ukazuje, že je účinná zejména v oblasti prevence, posilování homeostáze[1] a upevňování zdraví. Na rozdíl od některých zemí Evropy je však u nás tradiční čínská medicína (TČM) představiteli západní medicíny a zákonodárci potlačována. Proč? Tomu se budeme věnovat v následujícím článku.
„Číňané starověku neměli naše dnešní účinné léky, a tak byli nuceni předcházet vážným poruchám zdraví a řešit je již v zárodku změnou stravy, bylinkami, jehličkami či masážemi, a to s respektem k individualitě každého pacienta,“ sdělila deníku Epoch Times MUDr. Ludmila Bendová, zakladatelka 1. školy tradiční čínské medicíny v ČR. Proto se tato praxe zaměřuje převážně na prevenci, posilování zdraví a tělesné rovnováhy.
Instituce tradiční čínské medicíny v Evropě sdružuje evropská asociace European TCM Association (ETCMA). Podle doktorky Bendové je terapeut TČM uznáván jako zdravotnická profese ve Švýcarsku, Irsku, Velké Británii, Belgii, Holandsku nebo Portugalsku.
„Ve Spojených státech, Austrálii, Japonsku, Jižní Koreji a v Evropě se studuje TČM čtyři až šest let v rámci denního studia. Jde o obor s minimálně 2 000 lety historie psaných záznamů, knih a jde spíše o Traditional East Asian Medicine [tradiční východoasijská medicína], byť historicky to vše pochází z Číny, jenže té starověké!“ říká v rozhovoru s Epoch Times MUDr. Ludmila Bendová.
Čínská medicína byla využita a v určitém směru „reformována“ čínským komunistickým režimem. Ale jak poukazuje jedna z prvních praktiček TČM v České republice, předmětem studií u nás není tento „komunistický“ druh, ale medicína tradiční, předávaná po tisíce let.
„Dvě hlavní školy v ČR mají výuku TČM přes čtyři roky a ne každý to vydrží, studium je náročné, a protože nejsme oficiálně státem uznávaní, tak si každý odpadlík může napsat na dveře, že je praktik TČM,“ vysvětluje Bendová potřebu ustanovení oficiálních škol oprávněných vydávat certifikáty a profese, kterou bude možné po úspěšném absolvování takové školy vykonávat.
Pojednání o zranění chladem Shanghanlun – Zhang Zhong-jing je z roku 200 n.l. ale směsi a algoritmy léčby nemocí se dodnes užívají a léčily se jimi i SARS a covid.
MUDr. Ludmila Bendová
Při sbližování vlády Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana s čínským režimem udělal čínský režim a jeho lobby tradiční čínské medicíně v ČR „medvědí službu“. V rychlém sledu byla do české legislativy protlačena profese terapeuta TČM, ale nebyly vypracovány studijní obory pro tyto terapeuty a další návaznosti.
Příliš rychlé prolobbování nakonec nabralo opačný směr, když se objevil senátní návrh podpořený místními kruhy západní medicíny, kterým byla profese terapeuta zase zrušena. Malá skupinka lidí okolo Unie příznivců tradiční čínské medicíny (UPTČM) se pokoušela o zvrácení postupu zákonodárců soudní cestou, ale údajně kvůli slabé podpoře místních kruhů TČM po několika letech soudní spor ukončila.
Související článek: Pochopení podstaty čínské medicíny
Podle starých čínských lékařů nevládne tělu mozek, ale srdce, které tradiční čínská medicína považuje za císaře těla. Udává tón a směr, kterým se řídí ostatní orgánové soustavy. Co konkrétně v srdci objevili, že je to přesvědčilo o jeho způsobilosti vést celé tělo? Více…
O obtížné situaci tradiční a doplňkové medicíny v ČR svědčí také případ zákazu prodeje doplňků stravy z léčivé houby outkovky pestré (Coriolus versicolor). Společnost Pragon, která doplňky stravy prodává, se po šesti letech soudních sporů domohla obnovení prodeje. Soud uznal, že české úřady podřízené Ministerstvu zemědělství jednaly nezákonně. Pragon nyní požaduje od ministerstva odškodnění ve výši 40 milionů korun za maření podnikání a ušlý zisk.
Česká Komora tradiční čínské medicíny je v posledních letech nečinná. Neúčastnila se námitek proti zrušení profese terapeuta TČM, ani proti zákazu prodeje outkovky pestré. Neodpovídá ani na naše žádosti o komentář. Poslední číslo časopisu Ženšen vydávaného Komorou TČM vyšlo v roce 2018.
Právnička a lektorka seminářů osobního rozvoj Lenka Marečková v článku vydaném v časopisu Regenerace v srpnu 2018 uváděla, že „politováníhodnou skutečností zůstává, že v České republice je snad nejhorší právní situace ohledně postavení nekonvenční medicíny, a to i ve srovnání s pěti ostatními zeměmi bývalého sovětského bloku“.
Kritici současného „monopolu západní medicíny“ poukazují na to, že se z léčení pacientů stal výnosný byznys, kdy se pacienti stávají zdrojem výdělků. Západní medicína naopak kritizuje bylinkáře, tradiční a doplňkovou medicínu jako „šarlatány“, kteří si nechávají za neúčinnou léčbu platit a nezakládají své metody na relevantním výzkumu. Praktici však namítají, že kritici často vycházejí z neznalosti technik a písemnictví TČM.
2 000 let užívání směsí bylin na infekce všeho druhu, a nejen to, a dodnes to funguje.
MUDr. Ludmila Bendová
„TČM jsem tu v Čechách zakládala v roce 1990 a už více jak 35 let se jí denně věnuji i se svými pacienty,“ říká Ludmila Bendová. „Zájem studentů o naše kurzy je stálý, díky za něj. Pacientů je také stále dost.“
Tradiční čínská medicína nazírá na člověka jiným způsobem než medicína západní. Často je také patrné, že zastánci západní medicíny tradiční čínské medicíně nerozumějí a považují ji za pouhou filosofii nebo na ni útočí jako na „šarlatánství“.
„Bohužel u nás málokdo nepodléhá předsudkům a často zejména vedoucí představitelé západní medicíny podléhají obecnému názoru, že nic hodnotného přeci nemohlo vzniknout před tisíci lety,“ říká doktorka Bendová. „Netuší nic o dlouhé historii písemnictví TČM a rozsahu zapsaných zkušeností.“
Podle ní se jedná o lékařství založené na jiném paradigmatu, které „je paradoxně bližší kvantové fyzice než dnešní mechanistická západní medicína“.
Pojednání o zranění chladem je mnohem více než jen seznam směsí a bylin. Je tam i unikátní algoritmus použití všech prostředků podle individuálních příznaků i dispozice pacienta.
MUDr. Ludmila Bendová
„Pojednání o zranění chladem (Shanghanlun od autora Zhang Zhong-jing) je z roku 200 n. l. ale směsi a algoritmy léčby nemocí se dodnes užívají a léčily se jimi i SARS a covid. Čili 2 000 let užívání směsí bylin na infekce všeho druhu i další neduhy. Zatímco antibiotika máme necelých 100 let a už máme problémy s rezistencí, toxicitou, neúčinností,“ říká doktorka Bendová. „Díky této knize už prakticky několik desetiletí nemusím užívat antibiotika ani u většiny svých pacientů.“
„To však neznamená, že je neuznávám. Naopak, jde o úžasné léky, ale právě aby se zachovala jejich hodnota, tak je nutné je užívat jen v nutných případech, které samozřejmě respektuji,“ vysvětluje Bendová. „Jenže co místo nich? Ztratili jsme naše vlastní znalosti o bylinách, takže v případě viróz ani nevíme jak účinné mohou být květy bezu a lípy, tužebníku jilmového, kořen zázvoru nebo galgánu a podobně.“
Pojednání o zranění chladem obsahuje podle Bendové mnohem více než pouhý seznam směsí a bylin. „Je tam totiž i unikátní algoritmus použití všech prostředků podle individuálních příznaků i dispozice pacienta. A to ještě ani nemluvíme o jehličkách, akupunktuře, masážích a dalších metodách, které sladěné dohromady mohou opravdu překvapit svou účinností,“ popisuje využití TČM paní Bendová.
Nedávno vyšel také český překlad knihy nazvané Wenrenlun: Pojednání o teplé horkosti. Jedná se o originální text podrobného teoretického úvodu do problematiky takzvaných teplých nemocí od mistra Ye Tianshiho, který žil a působil v Číně v letech 1667–1746.
„Tento text opět rozvíjí a doplňuje tisícileté zkušenosti lidí s léčbou infekčních nemocí. Unikátem je stejný filosofický rámec harmonie rovnováhy taoismu, a proto si texty neprotiřečí, ale naopak se dobře doplňují,“ říká doktorka Bendová.
V České republice se pro tradiční čínskou medicínu záměrně nevyužívá mezinárodní klasifikace nemocí –takzvaná ICD-11, kterou vydává Světová zdravotnická organizace (WHO). Jedná se o jakýsi globální standard pro diagnostické zdravotní informace. ICD-11 obsahuje od roku 2019 novou kategorii zahrnující tradiční čínskou medicínu.
Tento číselník umožňuje v elektronických zdravotních kartách, ale v budoucnu i v receptech, uvádět kódy jak západní medicíny, tak právě nově i medicíny čínské. Díky těmto záznamům může dojít k vyhodnocování činnosti a výsledků TČM, ale také může pacientům pomoci, aby měli jejich lékaři lepší přehled. V ČR se však pro TČM nevyužívá, přestože začleňování tradiční a komplementární (doplňkové) medicíny do systému zdravotnictví podporují i postupy WHO.
„Naše české lékařské špičky tvrdí, že TČM je šarlatánství,“ říká doktorka Bendová a naráží také na situaci, kdy se o TČM šíří „mýty“, které tento druh medicíny vykreslují ve špatném světle.
Sociologický výzkum provedený mezi pacienty TČM, který Česká komora tradiční čínské medicíny podstoupila ve spolupráci s Centrem pro sociologii medicíny a zdravotnictví (CESMEZ), odpovídá na důležité otázky.
Výzkum probíhal na 380 respondentech, kteří anonymně odpovídali na dotazník. Jednalo se o pacienty 18 praktiků TČM. Na dotaz, zda jim léčba TČM pomohla, odpovědělo 77,5 % pacientů určitě ano. Pouze 28 % pacientů se zároveň léčilo i západní medicínou. 31,7 % pacientů se jí léčilo dříve, než vyzkoušeli TČM, 40,3 % pacientů se léčilo pouze TČM.
Pro zobrazení celého dokumentu klikněte zde.
Na dotaz, zda hodlají ukončit léčbu TČM a proč, odpovědělo 69,4 % pacientů, že se jim zlepšilo zdraví a 32,1 % odpovědělo, že už vědí, jak zdravými zůstat. 25 % pacientů uvádělo jako důvod finanční náklady na léčbu.
V konečném důsledku se mohou západní farmaceutické kruhy obávat ztráty financí ze zdravotního pojištění. Pokud by byla TČM zanesena do číselníku ICD a z terapeutů se stali oficiální zdravotničtí pracovníci, občané by si možná nakonec mohli léčbu pomocí TČM hradit ze zdravotního pojištění. Potom by farmaceutické společnosti začaly přicházet o zisky a část peněz za zdravotní pojištění by začala proudit do TČM, která by se díky tomu dále rozvíjela.
O takový vývoj však podle Bandové místní komunita terapeutů a pacientů neusiluje. Nejde jim o zahrnutí TČM do číselníku ICD a nikdy o to podle ní neusilovali.
„Jde pouze o odbornou péči dostatečně státem garantovanou jako další zdravotnický obor, aby se prokázal preventivní aspekt TČM, což by v konečném důsledku přineslo jen úspory i samotnému zdravotnictví, jak bylo prokázáno například v Austrálii,“ dodává Bendová.
Ve většině zemí Evropy je nutné si tuto péči hradit na své vlastní náklady a možnost zdravotního pojištění mají pouze lékaři.
Poznámky:
[1] Homeostáza – stálost vnitřního prostředí organismu a stálost tělesných pochodů, vč. různých mechanismů, které tuto stálost zajišťují. Přesto, že na organismus působí neustálé změny, jeho vnitřní parametry jsou udržovány v relativně stálých rozmezích. Regulace probíhají na zpětnovazebním principu. Myšlenku o stálosti vnitřního prostředí organismu poprvé vyslovil roku 1857 Claude Bernard, autorem pojmu homeostáza je Walter B. Cannon (1. pol. 20. stol.). zdroj
