Pro moderní lidi je typické mít přesvědčení, že mozek vládne tělu. Podle starých čínských lékařů však vládne srdce. V tradiční čínské medicíně je srdce považováno za císaře těla. Udává tón a směr, kterým se řídí ostatní orgánové soustavy.
Co konkrétně v srdci objevili, že je to přesvědčilo o jeho způsobilosti vést celé tělo? Šlo o jeho duchovní rozměr. Staří čínští lékaři sice věděli, že srdce je orgán, který v těle pumpuje krev, ale v širším měřítku to byl pouze nepodstatný detail. Fyzickému srdci věnovali jen malou pozornost a soustředili se téměř výhradně na jeho ducha, známého jako „šen“.
Ve srovnání s běžným pojetím srdce v moderní medicíně se může jevit šen jako divoká myšlenka. Srdce je dnes vnímáno jako oslavovaná pumpa, která je sice životně důležitá, ale převážně mechanická. Nejnovější výzkumy však začínají vnímat srdce spíše jako myslící a cítící orgán.
Podle knihy Klasická příručka vnitřního lékařství Žlutého císaře, nejstaršího známého textu čínské medicíny, je síla šen základem dobrého zdraví: „Pokud je šen silný, tělo bude silné; pokud šen ztratíme, tělo zahyne.“
O duchu šen můžete uvažovat jako o síle, která oživuje tělo. Řídí vědomí a intelekt, odráží to, co pozoruje ve vnějším světě, a dává nám pocit vědomí.
I když vás možná učili, že tyto vlastnosti mysli patří mozku, podle akupunkturisty Brandona LaGrecy, majitele akupunkturní kliniky East Troy ve Wisconsinu, lidé stále intuitivně ztotožňují svůj pocit sebe sama se srdcem.
„Když někoho požádáte, aby na sebe ukázal, kam obvykle ukáže? Na hrudník. Myslím, že byste těžko hledali někoho, kdo by při fyzické identifikaci ukázal na svou hlavu,“ říká Brandon LaGreca.
Výzkum a duch srdce
Zatímco moderní věda širší pohled na srdce teprve začíná objevovat, tradiční kultura na Západě vlastně již dlouho uznává, že srdce má svoji duchovní stránku. Také básníci často hovoří o bolesti zlomeného srdce a dobrosrdečnosti lidí s laskavým srdcem.
„Ať už používáte čínské slovo šen, nebo ne, myslím, že všichni uznáváme, že srdce má aspekt vědomí,“ říká LaGreca.
Studie ukazují, že emoční nerovnováha člověka může mít na srdce škodlivý vliv. Například chronický stres může mít vliv na zvýšení krevního tlaku. Někteří vědci však zjišťují hlubší souvislosti mezi srdcem a myslí.
Jednou z moderních léčebných strategií, která přímo zahrnuje tuto myšlenku, je HeartMath. Tuto metodu podporují lékaři jako Christiane Northrupová a Deepak Chopra. Zahrnuje zařízení s biologickou zpětnou vazbou, které zkombinuje s cviky zaměřenými na podporu dýchání a pocitu vděčnosti. Cílem je zlepšit emocionální a fyzickou pohodu prostřednictvím takzvaného „spojení srdce a mozku“.
„Je to trochu jako meditace s přístrojem, který vám řekne, jestli to děláte správně.“
Je to trochu jako meditace s přístrojem, který vám řekne, jestli to děláte správně. Kolem této metody vznikl Institut HeartMath, z jehož výzkumu vyplývá, že různé vzorce srdeční činnosti nejenže odpovídají různým emočním stavům, ale mají také výrazný vliv na kognitivní funkce člověka.
Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly.
Dalším důkazem vědomí srdce jsou četné zkušenosti lidí, kteří podstoupili transplantaci srdce. Příjemci orgánů uvádějí, že zdědili chutě, emoce a osobnostní rysy dárce.
Jak tedy starověká čínská medicína přišla na myšlenku, kterou vědci v moderních dobách teprve začínají poznávat? Podle akupunkturisty Jamese Whittlea, majitele akupunkturní kliniky Blue Ridge v Asheville v Severní Karolíně a autora knihy Umění srdce v čínské medicíně, je to otázka perspektivy, úhlu pohledu.
„Je to jako se slepicí a vejcem,“ říká Jamese Whittle. „Co bylo dřív?“
Podle Whittlea se moderní medicína zaměřuje především na fyzické tělo, takže nehmotné vlastnosti, jako je vědomí, se moderní vědě zdají být pouze vedlejším produktem mozku.
Tradiční stará čínská medicína zastává opačný přístup. Duch má zde nadřazenou úroveň a při vysvětlování změn ve fyzickém těle se zaměřuje na povahu energie přítomné v těle nebo vytvářené vědomím a pohyb energie v těle. Z pohledu tradiční medicíny je primární duch a jeho vědomí spočívá v srdci.
„Čínská medicína a západní medicína se dokonale doplňují, ale jsou naprosto odlišné,“ vysvětluje Whittle.
Energetické centrum
Čínská medicína hovoří o dvou základních energiích jin a jang, které jsou přítomny v lidském těle a přírodě a o tom, jak z nich vzniká pět prvků – kov, dřevo, voda, oheň a země. Pomocí nich popisuje také tělesné stavy, jako jsou zdraví a nemoc.
V teorii tradiční čínské medicíny jde o rovnováhu těchto energií v těle. Rovnováha rovná se zdraví a naopak, pokud je v těle něčeho moc, nastane nerovnováha, která může vést k onemocnění, pokud je dlouhodobá. Chladné a měkké vlastnosti energie jin by měly být v harmonii s teplem a silou jang.
Podle této teorie odpovídá každý orgán jednomu z pěti prvků, které se samozřejmě vyskytují také v přírodě. Nemoc vzniká, když jsou tyto prvky v nerovnováze. Příliš mnoho jednoho prvku znamená přetížení. Příliš málo prvků nedostatek. Pokud se energie čchi, která proudí tělem, v nějakém místě zablokuje, dochází ke stagnaci a vzniku problémů, které se mohou časem projevit i na povrchu těla.
Srdce reprezentuje prvek ohně, ale staří čínští lékaři nevěřili tomu, že v srdci hoří nějaké skutečné plameny, tento termín slouží jako metaforický popis skutečných jevů, jedná se o terminologii, která se nese celou diagnostikou a léčbou.
Například nespavost je příznakem nadměrného ohně v srdci. Naopak městnavé srdeční selhání (hromadění krve v srdci) je důsledkem nedostatku jangu srdce, nedostatku ohně.
Ona diskutovaná jiskra vědomí se nachází nejen v srdci, ale také v akupunkturním meridiánu, který odpovídá srdci, a nazývá se „ohnivý kanál“. Táhne se podél paže od podpaží až po špičku malíčku.
Další symbolickou asociací se srdcem je v tradiční čínské medicíně červená barva. S touto barvou je zjevně spojena krev, ale červenou barvu mají i některé byliny, které se běžně používají k léčbě srdce, jako například červená datle čínská („da zao“), ženšen a bobule goji.
Stejně tak se říká, že zdraví srdce podporují i červené potraviny. Podobnou dietu kupodivu doporučuje i moderní medicína. Odborníci na výživu propagují sezónní červené potraviny, jako jsou třešně a bobuloviny bohaté na vitamin C, a rajčata a meloun bohaté na lykopen, které snižují riziko srdečních onemocnění a zlepšují funkci cév.
Samozřejmě, že srdce neexistuje izolovaně. V čínské medicíně jsou všechny orgánové systémy vzájemně propojeny a správná léčba bere v úvahu celé tělo.
„Pokud se to týká srdce, můžete v podstatě zaručit, že jsou do toho zapojeny i další systémy a je třeba léčit celého člověka,“ vysvětluje Whittle. „Může se jednat o nedostatek jangu srdce, nedostatek čchi sleziny a nedostatek jinu ledvin současně.“
Pro ilustraci této myšlenky vzájemného propojení odkazuje LaGreca na akupunkturní bod na meridiánu srdce, který používá při léčbě migrény (bolesti hlavy). „Je to ohnivý bod na ohnivém kanálu,“ vysvětluje LaGreeca. „V čínské medicíně jsou migrény vlastně patologií žlučníku. Srdce a žlučník mají spojení a vztah, díky kterému může srdce vytáhnout ze žlučníku přebytečnou stagnující energii.“
Zaměřeno na prevenci
Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. I když genetika hraje při vzniku srdečních problémů nemalou roli, odborníci se shodují na tom, že většina srdečních onemocnění je způsobena faktory, kterým lze předcházet. To je však v moderní vědě poměrně nová myšlenka.
Dr. Dean Ornish byl koncem 70. let 20. století prvním západním lékařem, který se zabýval dietou, cvičením a skupinovým poradenstvím jako platnými strategiemi pro léčbu srdečních problémů. Od té doby se opakovaně prokázalo, že změny životního stylu uvedené v Ornishově programu mohou předcházet srdečním onemocněním a dokonce je zvrátit.
Tak jako u Ornishova programu je jedním z klíčových rysů čínské medicíny důraz na prevenci onemocnění. Lékaři tradiční čínské medicíny vědí, že dlouho předtím, než onemocní fyzické srdce, projeví se známky zhoršení stavu ducha šen, jako je úzkost, strach, deprese, posedlost a nespavost (příznaky neklidného ducha).
Má-li být šen zdravý, musí cítit pospolitost, poslání a duševní klid, což jsou vlastnosti, které jsou v našem průmyslovém světě plném stresu často těžko dostupné.
Čínská medicína proto rozeznává a léčí mnohem širší škálu „srdečních“ problémů než západní medicína.
„Samozřejmě léčíme i lidi, kteří mají bušení srdce, a také ty s pokročilým srdečním onemocněním a srdečním selháním, ale v čínské medicíně to není lví podíl srdečních nerovnováh (kterými se zabývá),“ říká LaGreca. „Mezi našimi pacienty se ve velké míře objevují věci jako ztráta kontaktu se sebou samým a smyslem života, nespavost, úzkost a deprese.“
Spojení srdce-jazyka
Jakmile víte, na co se zaměřit, můžete příznaky narušeného šen snadno rozpoznat. Staré čínské texty říkají, že je třeba se nejprve podívat do obličeje. Obličej s klidným výrazem a růžovou pletí svědčí o silném šen a dobrém krevním oběhu; bledý, ustaraný obličej ukazuje na problémy.
Dalším vnějším ukazatelem zdraví ducha srdce je jazyk. Například červená špička jazyka ukazuje na nadměrné teplo srdce, které se často projevuje jako úzkost nebo nespavost.
Propojení srdce s jazykem má také metaforický význam. Nejenže naše schopnost ochutnávat souvisí v čínské medicíně se zdravím srdce, ale říká se, že srdce má samo o sobě určitou schopnost ochutnávat.
„Z jazyka můžeme zjistit, jak srdce funguje a jaký je jeho zdravotní stav,“ řekl LaGreca. „Tuto tezi můžeme ještě doplnit metaforou, že srdce ochutnává to, co přichází krví – hormony, chemické látky a podobně – a říká zbytku těla, na co se má připravit.“
Podle akupunkturistky Emmy Suttieové, majitelky akupunkturního centra Blue Buddha Acupuncture Sarasota na Floridě a zakladatelky webu Chinese Medicine Living (webové stránky věnované sdílení tradiční čínské moudrosti), se vztah srdce a jazyka týká i naší komunikace.
„Naše schopnost mluvit jasně je přímým projevem srdce,“ říká Emma Suttie.
Suttie nedávno viděla pacientku s několika příznaky poraněného srdce: úzkost, nespavost a extrémní smutek. Její příznaky začaly před rokem, krátce poté, co její otec zahynul při nehodě. Měla k němu tak blízko, že pro ni bylo těžké žít dál.
„Pocházela z rodiny, která o svých pocitech nemluvila, a tak měla pocit, že jí není dovoleno truchlit nad touto velmi bolestnou ztrátou,“ vysvětluje Suttieová pozadí případu.
Kromě bylinek a akupunktury, které měly léčit její srdeční nerovnováhu, bylo podle akupunkturistky nejdůležitější součástí léčebné procedury přimět pacientku k tomu, aby o svých pocitech mluvila a přiznala si je.
„Během akupunktury se někdy na stole rozplakala, protože akupunktura uvolnila smutek, který v ní vězel,“ vzpomíná Emma Suttieová. „Časem její příznaky zmizely a ona byla schopná myslet na svého otce a cítit radost ze vzpomínek na něj, místo aby ji sžíral smutek. To vše jí pomohlo uzdravit srdce a znovu získat rovnováhu, takže mohla znovu cítit radost.“
Srdce v rovnováze
Majitel akupunkturní kliniky James Whittle se zmiňuje o případu poruchy šen v srdci, který nedávno viděl: Padesátiletá žena trpěla úzkostí, bušením srdce a extrémní nespavostí, která trvala několik let.
„Šen má rád klid a pohodu,“ říká Whittle. „V jejím případě šlo o zaměstnání, které ji velmi znepokojovalo, a uvědomila si, že je čas, aby toto zaměstnání opustila a našla si něco, co by přispělo k jejímu štěstí. Poté, co si vybrala tuto životní cestu, došlo v jejím životě k velkému posunu.“
Odejít samozřejmě není vždycky možné. V těchto případech Whittle nabádá své pacienty, aby se naučili techniky, jak si vypěstovat vnitřní klid, aby mohli lépe zvládat stres, kterému musí čelit.
„Můžete třeba cvičit čchi-kung, tai-či nebo dechová cvičení. Možná budete muset změnit svůj jídelníček a ujistit se, že máte dobře regulovanou hladinu cukru v krvi, která vám snáze pomůže se stresem,“ říká Whittle.
Emoce jako strach, hněv, nenávist a zášť mohou srdce zraňovat, zatímco radost je jeho přirozeným stavem. Důležitým tématem filozofie tradiční čínské medicíny je však pravidlo „všeho s mírou“. Staré čínské texty varují, že nadměrná radost může srdci také uškodit.
„Lepší slovo v angličtině je pravděpodobně mánie,“ vysvětluje akupunkturista Brandona LaGreca. „Může to být někdo, kdo má bipolární poruchu a prožívá manickou epizodu, ale může to být kdokoli, kdo žije ve velkém a má toho hodně. Příliš bujarý stav po delší dobu by mohl mít negativní vliv na srdce.“
„V asijských kulturách se často klade důraz na pěstování pocitu klidu a míru. To je srdce v rovnováze. Je jako mnich, který medituje a dokáže plout klidně na vlnách emocí, které proudí ve světě kolem [něho].“
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložila J. B.
