Milan Kajínek

22. 4. 2024

Na nedávno pořádané tiskové konferenci Společnosti pro obranu svobody projevu vystoupil se svým pohledem na svobodu slova a působení v mainstreamových médiích Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

„Já jsem vlastně ten cenzor státu v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, která má na starosti omezovat svobodu slova,“ říká Vadim Petrov, hudebník, pedagog, manažer a od března 2019 člen rady.

Rada má v současné době na starost audiovizuální trh „dohromady asi tisíc subjektů, které zdaleka nevysílají jenom v České republice“. Co se smí a co se nesmí ve vysílání dělat, určují právní předpisy, kterými se rada musí řídit. Jejím úkolem je dohlížet na to, aby byly tyto zákony subjekty dodržovány.

„Nesmí se šířit xenofobie, rasismus, vyvolávat války… poměrně logicky zřejmé věci,“ říká Petrov. „Monitorujeme vysílání, řešíme stížnosti a děláme sondy do vysílání. To, co se vysílá v éteru, je regulované. Žádný stát a žádná společnost si nevezme na triko, že by se mohlo říkat nahlas cokoliv člověku vyvstane na mysl. Tím myslím právní subjekty, nikoliv občany, to je trošku jiná debata.“

Co se může a nemůže říkat?

Kde je ta hranice, co se smí říkat, je dobré nebo není dobré říkat? (Ilustrační foto: LightFieldStudios / Envato)

„Kde je ta hranice, co se smí říkat, je dobré nebo není dobré říkat? Kde je ta červená linie, hrana mezi tím, co se smí a nesmí říkat, co je výhodné říkat a co je nevýhodné říkat?“ pokládá otázku Petrov a dodává, že toto obvykle definuje současný systém, mainstream (hlavní proud společnosti), který vytváří aktuální narativy (líčení událostí nebo skutečností s určitým záměrem – co si máme myslet o tom, co se stalo).

O tom, co si myslí současný systém, podle Petrova může částečně vypovídat aktuální zpráva českého ministerstva vnitra o extremismu. Z ní je podle něj patrné, „co je výhodné a co je nevýhodné říkat“.

Náhled ministerstva na to, co je extremistické, může do jisté míry ukazovat, kam se pohybuje systémový pohled na hlavní společenský diskurz. Petrov vyjmenovává některé z nich.

Antisystémová hnutí, subjekty nebo lidi (dle Ministerstva vnitra):

  • Vyjadřují obdiv k ruskému režimu
  • Uvádějí nepravdivé a zavádějící informace a také věří konspiračním teoriím
  • Vystupují (nenávistně) proti migrantům a muslimům
  • Útočí proti Ukrajincům
  • Využívají neshody mezi členy ukrajinské a romské komunity
  • Věří konspiračním teoriím a dezinformacím okolo tragédie na Filosofické fakultě UK

„Z toho víte, co je správné říkat, když jste systémově pojatí a když chcete chodit do veřejnoprávních a jiných médií a hlásat, jak ten svět je,“ říká Petrov. „Když si vezmete těchto několik bodů a uděláte si seznam, tak víte, co máte říkat, pokud nechcete mít konflikt.“

Umět se pohybovat v „mainstreamu“ vyžaduje podle Petrova znalost těchto narativů a každý, kdo chce být opakovaně zvaný do diskuse mainstreamovými médii, by neměl z narativů vybočovat.

„I v druhé polovině roku 2023 lze jednoznačně vypozorovat dominanci tzv. antisystémového hnutí nad tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénou,“ uvádí ministerstvo vnitra ve zprávě za 2. pololetí roku 2023.

„V reakci na pandemii, ekonomické změny či zahraniční konflikty vzniklo pro níže popisované subjekty v tuzemsku velmi příznivé klima. Hlavní riziko spojené s těmito skupinami spočívá v jejich ambici, aby Česká republika vystoupila z NATO a Evropské unie. V takovém případě by tento stát přišel o bezpečnostní garance a stal by se méně odolným proti nepřátelskému působení cizí moci, zejména pak Ruské federace. Naplnění těchto plánů by ohrozilo celkovou bezpečnost, suverenitu, obranu, a v důsledku i fungování demokracie v České republice.“

Vadim Petrov aktuálně přijal post předsedy poroty pro udílení cen (a anticen) za svobodu projevu, které organizuje Společnost pro obranu svobody slova. Důvodem spuštění projektu je podle organizátorů skutečnost, že už nestačí, aby se o svobodu slova zajímaly pouze nevládní organizace, či média, ale o problematiku by se měla podle nich zajímat celá společnost.

Související články

Přečtěte si také

Dlouhé nošení, potlačování hluku a bezdrátové připojení: Jak sluchátka poškozují náš sluch
Dlouhé nošení, potlačování hluku a bezdrátové připojení: Jak sluchátka poškozují náš sluch

Sluchátka mohou být pohodlná, ale pohodlí má svou cenu. „Cokoli, co blokuje slyšení přirozených zvuků zvenčí, může vyvolat toto vnímání hlasitějšího tinnitu,“ řekla audioložka Prutsmanová.

VIDEO: Rozhovor s europoslancem Zdechovským na témata, která trápí občany nejvíce
VIDEO: Rozhovor s europoslancem Zdechovským na témata, která trápí občany nejvíce

Přijít s opravdu dobrým migračním paktem je dle europoslance Tomáše Zdechovského jako vytvořit dobré hudební dílo. Diskutovali jsme i o řadě dalších témat, která občany „pálí“.

Topolánek: Evropa se sama rozhodla, že zchudne, a usilovně na tom pracuje
Topolánek: Evropa se sama rozhodla, že zchudne, a usilovně na tom pracuje

Evropská unie svými klimatickými politikami a Green Dealem uměle snižuje vlastní ekonomický výkon a přivádí nás do chudoby, sdělil bývalý premiér Mirek Topolánek.

„Průvod planet“: 6 planet se v červnu srovná do řady s Měsícem
„Průvod planet“: 6 planet se v červnu srovná do řady s Měsícem

3. června, pouhých 20 minut před východem Slunce vašeho místního času, se na obloze srovná 6 planet do jedné řady s Měsícem...

Neplodnost trápí čím dál více českých párů. Dětí „ze zkumavky“ přibývá
Neplodnost trápí čím dál více českých párů. Dětí „ze zkumavky“ přibývá

Špatný životní styl, kouření, nadváha, ale i současný trend zakládat rodinu v pozdním věků jsou určitými aspekty, které mohou vést k neplodnosti...