Minulý týden proběhlo výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Zúčastnila se ho i česká eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost, Věra Jourová.
Hlavním tématem letošního WEF bylo „Obnovení důvěry“. Důvěra, jak víme, byla obzvláště „pošramocená“ během pandemie covidu-19, a to kvůli častým dezinformacím ze strany globálních lídrů. Dezinformace ze strany vládních úřadů se šířily i u nás.
Menší skandál postihl během pandemie i prezidentku Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která odmítla zveřejnit osobní korespondenci s šéfem firmy Pfizer Albertem Bourlou při nákupu vakcín pro členské země EU. Leyenová na WEF vystoupila s úvodní řečí, která zdůraznila nebezpečí dezinformací pro svět.
Zavádějící informace a dezinformace jsou podle WEF největším rizikem
Leyenová ve svém projevu zmínila nutnost vypořádat se se zavádějícími informacemi a dezinformacemi. V této souvislosti poukázala na novou zprávu WEF o Globálních rizicích. WEF v této analýze zjistilo, že nepravdivé a zavádějící informace patří k největším krátkodobým rizikům. Jsou údajně ještě většími riziky než konflikty či klima. Dezinformace se logicky staly na WEF často diskutovaným tématem a obsahem panelových diskuzí.
Eurokomisařka Jourová a pět pilířů Komise v boji proti dezinformacím
Jourová vystoupila na panelu, který byl pojmenován „Bránit pravdu“.
V úvodu panelové diskuze Jourová uvedla: „Dezinformace jsou bezpečnostní hrozbou. Nacházíme se v informační válce, a to především ze strany Ruska.“
„Dezinformace jsou velmi mocným nástrojem. V Evropské komisi se soustředíme na to, abychom vylepšili systém, aby lidé dostávali správná fakta. Nemluvíme o názorech. My neopravujeme názory nebo jazyk lidí. Jedná se o fakta. Přijímáme různá opatření na úrovni EU, aby lidé byli vyzbrojeni fakty. A mohli si udělat vlastní názor,“ pokračovala eurokomisařka.
Podle Jourové Evropská komise staví boj proti dezinformacím na těchto pěti pilířích:
- Podpora profesionálních médií, která pracují v bezpečném svobodném prostředí.
- Existence fakt-checkingových platforem a systému prebunkingu (vedle debunkingu jedna z technik boje proti dezinformacím, která se zaměřuje na prevenci, pozn. red.).
„Máme všechny velké technologické firmy vázány Kodexem zásad boje proti dezinformacím,” doplnila Jourová. Tuto spolupráci Jourová v Davosu stihla upevnit i na schůzce s představiteli společnosti Meta a YouTube.
- Vytvoření lepší komunikace ze strany politiků.
„Já si ještě pamatuji doby, kdy politici končili kvůli tomu, že byli zastiženi při lhaní. K tomu bychom se měli vrátit,“ upřesnila zásady třetího pilíře Jourová.
- Zvýšení povědomí lidí o dezinformacích a jejich ostražitost, aby se méně dezinformací ve společnosti takzvaně chytlo a dále šířilo.
- Potrestání dezinformací zákonem, pokud ty mohou v reálném světě vést k násilí.
Současné dezinformace versus totalitní minulost
Jourová během debaty zdůraznila, že prožila půlku života v totalitní společnosti, kde existovala jedna oficiální doktrína, jedna pravda.
„Takže si asi umíte představit, kolik bylo třeba odvahy, abych si vůbec připustila, že je potřeba nějak regulovat prostor, ve kterém se šíří informace. Už samotná ta myšlenka zní nebezpečně, ale museli jsme se podívat na realitu, že už dávno před ruskou invazí na Ukrajinu byl evropský informační prostor zaplaven dezinformacemi, a to nejen ruskými, ale ze všech možných zdrojů,“ uvedla Jourová.
S dezinformacemi je to podle Jourové tedy mnohem složitější. Je třeba velké opatrnosti, protože svoboda vyjadřování je základním lidským právem v Evropské unii.
Jedna z možných cest je šiřitele dezinformací finančně „vyhladovět”
Jourová uvedla, že Komise využila vlivu reklamního průmyslu pro omezení zdrojů financování dezinformačních webů.
„… Problém je ten, že taková pravda je velmi drahá a pomalá, a tudíž se k lidem na stejné téma mnohem dříve dostane nějaká dezinformace. Lež je levná a rychlá a mnohem více vydělává – proto je součástí našich návrhů, aby se dezinformační platformy a šiřitelé k penězům nedostali. Musíme je vyhladovět – a to zejména s pomocí reklamního průmyslu…“ sdělila Jourová.
„Máme mnoho, mnoho velkých společností, které již jasně sdělily: ‚nechceme spojovat naše značky se systémy, které šíří dezinformace‘,“ sdělila dále.
Jourová sice v diskuzi nespecifikovala, kdo anebo jak se dochází k vyhodnocování toho, která platforma je dezinformační, nicméně v již zmíněném kodexu se mluví o tom, že jeho signatáři (tj. např. big-tech firmy) „v míře, v jaké je to komerčně proveditelné, poskytnou možnosti integrace informací a analýz od hodnotitelů zdrojů, služeb, které poskytují ukazatele důvěryhodnosti, fact-checkerů, výzkumných pracovníků nebo jiných příslušných zúčastněných stran“.
Kolem fact-checkingu se však objevují pochybnosti jak v zahraničí (např. 1, 2), tak i u nás (např. 1, 2).
