Několik účastníků právě probíhajícího výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu navrhlo zavedení omezení svobody projevu jako způsob, jak se vypořádat s údajnými nenávistnými projevy a pokračující polarizací názorů.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost, při svém vystoupení na panelu nazvaném „Jasné a aktuální nebezpečí dezinformací“ popisovala omezení práva na svobodu projevu na kontinentu odvolávajíc se na potřebu kontroly takzvaných nenávistných projevů a předpověděla, že Spojené státy budou následovat její příklad s podobnými protiústavními regulačními opatřeními v oblasti projevů.

„Potřebujeme, aby platformy prostě pracovaly s jazykem a identifikovaly takové případy. Umělá inteligence by byla příliš nebezpečná.“ – V. Jourová

„Potřebujeme lidi, kteří rozumí našemu jazyku a judikatuře v zemi, protože to, co se kvalifikuje jako nenávistný projev, nezákonný nenávistný projev, který budete mít brzy i ve Spojených státech… máme silný důvod, proč to máme v trestním právu,“ předpověděla při projevu Jourová. „Potřebujeme, aby platformy prostě pracovaly s jazykem a identifikovaly takové případy. Umělá inteligence by byla příliš nebezpečná.“

Na panelu WEF se diskutovalo o tom, jak mohou regulační orgány, společnosti působící v oblasti sociálních médií a veřejnost řešit „dezinformace“. Není však jasné, jak panel „dezinformace“ definuje.

Na panelu vystoupil také demokratický kongresman Seth Moulton, který se za zavedení omezení svobody projevu přimlouval. „Tento koncept zachování veřejné bezpečnosti i když pod praporem svobody projevu je vlastně něco, co akceptujeme už dlouho. Už na základní škole vás učí, že ano, máte právo na svobodu projevu, ale ne křičet ,hoří‘ v přeplněném divadle,“ prohlásil.

Analogie „požáru v přeplněném divadle“ se často používá k ospravedlnění omezení svobody projevu. Toto použití odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu USA z roku 1919, ve kterém se tvrdilo, že mluvit proti válce v době války je jako křičet „hoří“ v divadle a vyvolávat paniku.

Soud se však od takové argumentace distancoval a nikdy ji neprohlásil za závaznou právní zásadu.

Problém svobody tisku?

Demokratický senátor Joe Manchin považuje svobodu tisku a online diskuse za problém, který je třeba řešit. „Problém, který máme, je systém otevřeného tisku a v podstatě všech platforem,“ řekl Manchin během panelové diskuse na zasedání WEF.

„Takže pokud jste schopni mít pět platforem, sociálních platforem, které v podstatě mohou personifikovat extrémy jako někoho, kdo je extrémně pravicový nebo extrémně levicový, pak se zdá, že tak mluví většina. Nejsou sice většinou, ale v podstatě všechny vedou k tomu, aby se rozhodli. Na které straně stojíte vy? Jste na téhle, nebo na tamté straně?“

Manchinovy výroky vyvolaly kritiku Neda Rjuna, generálního ředitele společnosti Voter Gravity, která se zabývá technologií pro kontakt s voliči, jež mění data v hlasy. Ten 18. ledna na Twitteru uvedl, že demokratický zákonodárce „potřebuje v roce 2024 skončit“.

Stephen Miller, zakladatel organizace America First Legal a hlavní poradce bývalého prezidenta Donalda Trumpa, na Twitteru Manchinův výrok komentoval a zároveň varoval před propojením amerických vůdců s globálními elitáři.

„Jedním z (mnoha) důvodů, proč se musíme více zaměřit na Davos, je to, že naše politická a finanční elita touží po potvrzení od globální elity. Stejně jako se včerejší marxistická akademická teorie stává dnešním dogmatem, tak se dnešní davoský panel stává zítřejším regulačním rámcem,“ uvedl Miller 18. ledna na Twitteru.

„Roztříštěnost“ názorů

Zakladatel a výkonný předseda WEF Klaus Schwab v Davosu trval na tom, že rozdílné názory vytvářejí „roztříštěnost“ společnosti.

„Na začátku tohoto roku čelíme bezprecedentním a mnohočetným výzvám,“ konstatoval Schwab. „Musíme překonat tu nejkritičtější roztříštěnost.“

„Nejkritičtější roztříštěnost je mezi těmi, kteří zaujímají konstruktivní postoj, a těmi, kteří jsou jen přihlížejícími, pozorovateli, a dokonce přecházejí do negativního, kritického a konfrontačního postoje.“

Během listopadového setkání B20 v Indonésii Schwab naznačil, že svět musí čelit „hlubokému systémovému a strukturálnímu omezování“. To bude trvat „nějakou dobu“ a svět může po takovém procesu přechodu vypadat jinak, prohlásil.

V rozhovoru pro čínskou státní televizi CGTN ve stejný měsíc Schwab uvedl, že si váží úspěchů Číny a že tato komunistická země je pro mnoho zemí „vzorem“.

Z původního článku americké redakce přeložil a upravil: MiC