Šéfredaktor Konzervativních novin Matyáš Zrno se zaměřil na fenomén tzv. fact-checkingu, o kterém si v rámci říjnové besedy povídal s advokátem Jakubem Křížem a komentátorem týdeníku Echo Martinem Weissem. S „fact-checkingem“, neboli snahou o „ověřování faktů“, se mohou lidé setkat zejména na sociálních sítích a případně také na různých webových stránkách, které si podle svých slov dávají za cíl bojovat s manipulacemi a dezinformacemi v médiích a na sociálních sítích.
Zdá se však, že fact-checkeři se ve svých „analýzách“ zaměřují spíše na pravicové a konzervativní pisatele. Levicové naopak opomíjejí.
Čtěte také: Pravicoví komentátoři protestují proti cenzuře facebookových fact-checkerů
Jakub Kříž hovořil o své zkušenosti s „fact-checkingovým“ serverem Manipulátoři, který jej obvinil ze lži, když v jednom rozhovoru zmínil existenci španělských učebnic s obrázky, kde mají v rámci transgenderové „osvěty“ chlapečci nakreslenu vaginu a holčičky penis. Server existenci učebnice popíral, načež o advokátovi napsal tři obviňující zprávy. Kříž se poté rozhodl server zažalovat.
Podobnou zkušenost měl se serverem Manipulátoři také Matyáš Zrno, který se s nimi střetl kvůli svému článku, v němž analyzoval výroční zprávu Amnesty International. Negativní zkušenost měl i Martin Weiss, na něhož se „fact-checkeři“ zaměřili kvůli údajné lži v článku o potratech v USA.
„Fact-checking“ a „odhalování manipulací“
Weiss vysvětlil, že vznik „žánru“ fact-checkingu je odpovědí na nastalou situaci, kdy internet zavalil velký počet těžko ověřitelných zpráv, které jsou často lživé a plné polopravd. Upozornil však, že sami fact-checkeři se často nevyhnou názorovému hodnocení: „… celý tento průmysl bojovníků s manipulací a fact-checkingu je v podstatě názorovým psaním komentářů jinými, novými prostředky.“
„Samozřejmě to reaguje na nějakou situaci. S nástupem internetu dneska nikdo nemá to zobrazení skutečnosti, ten jeden určující narativ, pod kontrolou. Protrhávají se tam hráze, každý si může psát, co chce, a reakce určitých kruhů na tohle je tento tzv. ,fact checking‘ a ,odhalování manipulací‘,“ dodal Weiss.
Dále k tématu: Skrytá kamera projektu Veritas odhalila cenzuru moderátorů Facebooku
„Je to také práce, nechci říct rovnou lukrativní, lidé nedělají vždycky všechno kvůli penězům, ale v každém případě pro někoho možná ani nejde o peníze, ale je na tu činnost naveden nějakými společenskými kolejemi.“
„Stejně jako v přírodních vědách, když dokážete svůj grant naformulovat tak, že to dáte do souvislosti s globálním oteplováním, vaše šance dostat ten grant se zvyšuje, tak podobně dneska v mediálním světě se tam ,přihodí‘ ten fact-checking a boj proti dezinformacím, na to tam mají kolonky, a tak se tím potom někteří lidé živí,“ uvedl Weiss.
„Zároveň je v tom zjevná aktuální poptávka – u některých lidí vidíme chuť po moci, mít to pod kontrolou, umlčet to, co se jim nelíbí,“ dodal Weiss.
„LGBT free zóny“ a „diktátor Orbán“
Matyáš Zrno v diskusi porovnal weby Manipulátoři a starší server Hoax. „Hoax zcela střízlivě komentuje zjevné nepravdy s jednoduchým vysvětlením. … Manipulátoři jsou mnohem barvitější ve svých výrazových prostředcích, neodpustí si žlučovitost a nadávky. Fact-checkují prakticky jen pravicová média.“
„Zdá se, že jen my na pravici jsme postiženi tím, že manipulujeme, zatímco všichni novináři na levici a na liberálním středu jsou úplně v pořádku. Když všechna česká média hrála zprávy o tom, že v Polsku jsou ,LGBT free zóny‘, nebo že v Maďarsku byl suspendován parlament a je tam Orbánova diktatura, nevšiml jsem si, že by tam o tom byla zpráva, a to byly zjevné nepravdy, hoaxy.“
Není to tím, že by snad existovala nějaká kabala zaměřená proti Orbánovi, podle Zrna jde spíše o to, že skupina novinářů neodvede svou práci a je líná si některé informace ověřit.
Matyáš Zrno souhlasil s Martinem Weissem, že v případě Manipulátorů jde o názorovou žurnalistiku. „Z mého pohledu to tedy je názorová žurnalistika, velice zuřivě názorová, a navíc extrémně nevyvážená. Svým charakterem a výrazovými prostředky v podstatě bulvární,“ zhodnotil server Zrno.
„Nenechte se zmást tím, že ve vás ten fact-checking vyvolává známku jakési objektivity a systematičnosti – tím, že se to jmenuje fact-checking, že mají i nějakou chartu, ke které se hlásí. Všimněte si, že je jen na těch lidech, co budou fact-checkovat, jaké lidi a jaké výroky. V tom se projevuje názor a nějaká volba,“ upozorňuje Weiss.
Jakub Kříž jej doplnil: „Mně se zdá, že ten úspěch je daný tím, že se tyto organizace tváří jako někdo neutrální. … Přijde někdo, kdo se prohlásí za odborníka. Sám si ten mandát vezme, tváří se jako odborník a určuje, co je lež a co je pravda.“
„Proruští agenti“
V neposlední řadě se v rámci besedy diskutovala i otázka toho, když se člověk dostane „na černou listinu“ fact-checkerů ne proto, že by něco řekl, ale proto, že ho citují nějaká „nevhodná“ média, zejména prorusky orientovaná. Rusko tyto konzervativní hlasy totiž využívá v rámci své ideologické války proti Západu.
„Děsí mě to, že vy když řeknete nějaký konzervativní názor a ten se jim v rámci nějakého ideologického boje, který Rusko se Západem vede, zrovna hodí do krámu, tak ho vytáhnou, aby se oni mohli zase pro změnu ukazovat, jako že jsou zastánci konzervativních hodnot a mohli vrazit ten klín mezi nás a liberály,“ sdílel své obavy Matyáš Zrno.
„Děsí mě to, že tím se celá řada úplně normálních, slušných lidí do té náruče Rusů doslova vhání,“ dodal Zrno.
