Zavedení čtyřdenního pracovního týdne by se na Slovensku mohlo stát skutečností. Premiér Robert Fico na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že Slovensko by se brzy mohlo zařadit mezi země, které experimentálně zavedou čtyřdenní pracovní týden. Opoziční Slovenské hnutí také navrhuje, aby se do novely zákoníku práce dostala možnost, aby zaměstnanec mohl požádat o čtyřdenní pracovní týden za podmínky, že bude pracovat stejný počet hodin jako v případě pětidenního pracovního týdne.
Evropské země, jako například Belgie, Německo, Island, Španělsko, Portugalsko a Litva, zahájily pilotní projekty, v jejichž rámci testují čtyřdenní pracovní týden, již dříve.
Výzkum americké socioložky Juliet B. Schorové odhaluje iluzi pokroku ve vědě a technice, které nás měly osvobodit od těžké práce a přinést obyčejnému člověku mnohem více volných dní. Schorová ve svých analýzách srovnává volný čas průměrného moderního člověka s volným časem průměrného člověka ve středověku.
Podle zjištění socioložky měl průměrný nevolník na anglickém venkově ve 14. století až 150 dní volna ročně. Historické záznamy ukazují, že lidé ve Francii měli nárok na 52 nedělí, 90 dní odpočinku a 38 svátků ročně. Ve Španělsku měli volno až 5 měsíců.
Ve středověku byl kalendář plný svátků, především náboženských, ale i světských – například svateb a křtů. Ty se někdy slavily až celý týden. V běžný den se pracovalo 16 hodin od svítání do soumraku, ale pracovní doba zahrnovala také přestávky na snídani, oběd a odpolední odpočinek, stejně jako přestávku na večeři nebo svačinu či odpolední svačinu. Ve středověku tedy člověk pracoval celkem asi 8 hodin.
Středověk si lidé často spojují s temnotou, chudobou, tvrdou prací, krutými vládci a mučením.
Podle historika Dušana Zupky je obraz, který máme o středověku, do značné míry produktem kinematografie 20. století. „Historické filmy sice zasazovaly děj do středověku, ale dělaly to dost nešťastným způsobem, protože historii použily jen jako kulisu. Jejich záměrem nebylo zobrazit nebo rekonstruovat, jak to bylo, pouze zachovávaly široce rozšířené představy a šířily je dál,“ řekl v rozhovoru pro Sme a dodal, že stejné klišé se opakuje i v historických filmech 21. století.
Podle Schorové byl středověký životní rytmus pomalý, nenucený a pracovní tempo bylo uvolněné. „Naši předkové možná nebyli bohatí, ale měli hojnost volného času,“ dodala.
Největší pracovní vypětí v dějinách lidstva nastalo až od 19. století po nástupu průmyslové revoluce. Podle historických údajů se začalo pracovat 70 až 80 hodin týdně.
Největší ekonomové té doby, jakými byli například John Maynard Keynes a Jean Fourastié, předvídali, že nový technologický vývoj přinese lidstvu značné výhody. Čím vyspělejší země se stala, tím více volného času měli její obyvatelé mít.
Článek původně vyšel na stránkách slovenské redakce Epoch Times
