Ti, kdo se odváží otevřeně promluvit o svých zkušenostech s nežádoucími účinky hormonální antikoncepce, jsou často prohlašováni za pravicové šiřitele dezinformací.
Zdravotní hlediska
Epidemický nárůst hormonálních problémů, autoimunitních onemocnění a poruch trávení nelze popřít, ale neodvažujte se položit otázku „proč?“.
Podívejme se třeba na nedávné články, které vyvolávají pozdvižení, jako například článek z Washington Post s názvem „Ženy přestávají užívat antikoncepci kvůli dezinformační explozi“, který tvrdí, že za to, že se ženy rozhodly přestat užívat hormonální antikoncepci, mohou „špatné“ informace.
Toto téma stojí za hlubší pohled, protože ve své podstatě ovlivňuje mnoho lidí a jejich zdravotní volby, bez ohledu na to, zda zahrnují užívání hormonální antikoncepce. „Dezinformace“, na které se článek zaměřil, byly zejména diskuse na sociálních sítích, kde ženy začaly sdílet příběhy o tom, jak trpí příznaky způsobenými hormonální antikoncepcí nebo jak je jejich klasický lékař nevyslechl při problémech s těmito léky.
Mylné informace, nebo uznané vedlejší účinky?
Většina příznaků, o kterých ženy – a lékaři, praktičtí lékaři a odborníci na výživu, kteří jim skutečně naslouchají – hovoří na sociálních sítích, je naopak dezinformací a výrobci antikoncepce je otevřeně uvádějí jako běžné vedlejší účinky. Hormonální formy antikoncepce, jako jsou pilulky, vaginální kroužek, kožní náplast, injekce, implantáty nebo nitroděložní tělísko, mají běžné vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy (včetně migrény), nevolnost, zvracení a jiné zažívací potíže, bolestivá menstruace, přibývání na váze, změny nálad, deprese, akné a nízká sexuální touha.
Vykřikovat „dezinformace“, když se ženy, které mají tyto běžné vedlejší účinky, odváží podělit o své zkušenosti, je vrcholem lékařského zastrašování. Hanobení žen za jejich životní zkušenosti je regresivní a odsouzeníhodné. „Věřte ženám“ zjevně platí jen tehdy, když se používá jako vyčpělý signál ctnosti.
Stále častěji se v článcích, jako je ten v deníku The Washington Post, objevuje tendence až příliš politizovat zdravotnická témata, aby se tak ještě více delegitimizovala různorodost myšlenek a hlasů – a všechny jsou označovány za „pravicové“. Podobný titulek napsal i Rolling Stone: „Proč je pravičák tak posedlý oleji ze semen?“ The Guardian: „Kovbojové a vegetariáni: proč pravičáci považují hovězí maso za své právo.“ V podtextu jsou různé názory označovány za nepodložené konspirační teorie – jakýsi druh wellness „ploché zeměkoule“.
Jako člověk, který je osobně v sociálních otázkách výrazně nalevo od středu, vám mohu říci, že zdravotní příznaky a zdravá výživa jsou apolitické. Nejde o levicový nebo pravicový problém, ale o otázku lidského zdraví a informovaného souhlasu.
Ve svém centru funkční medicíny jsem viděl nespočet případů žen z celého světa, všech politických přesvědčení, které se potýkají s nevysvětlitelnými příznaky a hledají odpovědi. To, že je něco běžné, neznamená, že je to normální.
Problémy, jako jsou zažívací potíže, autoimunita, únava, bolestivá a nepravidelná menstruace, výkyvy nálad, migrény, cyklické akné a problémy s hubnutím, jsou jistě všudypřítomné, ale neměly by se normalizovat. V některých případech je hormonální antikoncepce příčinou jejich příznaků nebo k nim přispívá – někdy tomu tak není. Ale ignorovat ji jako potenciální proměnnou, když se jedná o známé běžné vedlejší účinky, je v lepším případě kognitivní disonance a v horším případě zhoubná propaganda.
Odhaduje se, že až 80 procent žen se v průběhu života setká s nějakým typem hormonální nerovnováhy. Autoimunitní poruchy, poruchy trávení a další chronické zdravotní problémy jsou na vzestupu již několik desetiletí, přičemž příliš mnoho uživatelů ani neví, že jejich příznaky mají nějaké pojmenování, protože je lékař buď ignoruje, nebo jim řekne, aby prostě léky užívali – a nenabídne jim žádné skutečné odpovědi.
Téměř 70 procent dotázaných užívá alespoň jeden lék na předpis a více než polovina z nich užívá alespoň dva. Spojené státy vynakládají na zdravotní péči více než kterákoli jiná země, přesto máme nejvíce chronických onemocnění a nejkratší délku života ze všech průmyslových zemí. Navzdory tomu je hledání alternativních řešení, když jste propadli trhlinami tohoto nefunkčního systému, stále více odsuzováno – a navíc jste za to káráni v článcích, jako je ten v Postu a dalších.
Souběh různých epigenetických proměnných
Proč se tedy nyní tolik lidí potýká s těmito chronickými hormonálními a zánětlivými problémy?
Příčiny jsou složité a různorodé – nejde jen o jednu věc. Příčinou nárůstu chronických zdravotních problémů je souběh epigenetických proměnných – potravin, které jíme, potravin, které nejíme, toxinů v životním prostředí, chronického stresu, nevyřešených traumat z minulosti a ano, také léků a jejich možných vedlejších účinků – to vše je třeba posuzovat individuálně. Pokud novináři nebo autoři ignorují některý z těchto faktorů, je to nečestné a prostě špatná žurnalistika.
Pokud ženy pociťují závažné příznaky způsobené například antikoncepcí, měly by být vyslechnuty, nikoliv zahanbeny nebo odepsány. Chtít mít kontrolu nad svým zdravím a vést otevřený a upřímný dialog se svým poskytovatelem zdravotní péče by mělo být právem každého člověka, který vyhledá péči. Informovaný souhlas by měl být základem každé diskuse o rozhodnutích týkajících se zdraví. To vyžaduje znalost relativních rizik a vedlejších účinků léčby a léků, aby se každý mohl správně rozhodnout. Pro některé z nich to může znamenat, že se rozhodnou užívat hormonální antikoncepci. U jiných to tak být nemusí.
Autoři článku v deníku Washington Post argumentují důležitostí toho, aby ženy užívaly hormonální antikoncepci, protože jim byla odebrána reprodukční práva, a zároveň ironicky hanobí ženy, které se rozhodnou léky neužívat. Zdá se, že „pro-choice“ platí pouze tehdy, když se rozhodnete tak, jak chce establishment.
Funkční medicína – integrativní přístup
Ve funkční medicíně nejsme proti lékům. Pouze podporujeme lidi, aby si kladli otázky: „Jaké jsou výhody?“ „Jaké jsou potenciální nevýhody?“ „Jaká je nejúčinnější možnost, která způsobuje co nejméně vedlejších účinků?“. Vím, že je to radikální.
Namísto zkoumání výhod a možných nevýhod jak farmaceutických, tak alternativních metod podpory našeho zdraví mají starší média tendenci zbožňovat jedny a očerňovat druhé.
Jedním z mnoha příkladů v článku Washington Post je příhodné házení všech alternativních metod kontroly plodnosti (FAM) do jednoho pytle, aby se ukázala nejhorší možná statistika, ačkoli ve skutečnosti existuje celá řada metod kontroly plodnosti, z nichž jsou některé velmi účinné, jiné nikoli. Jednou z takových účinných metod FAM je symptotermální metoda, která má působivou 98-99% účinnost. Symptotermální metoda zahrnuje sledování příznaků plodnosti pomocí měření teploty, kontroly cervikálního hlenu nebo mapování menstruačního cyklu.
Nevýhodou a omezením alternativních možností FAM, jako je symptotermální metoda, je to, že vyžaduje určité vzdělání a znalost vlastního těla, takže není pro každého. Nevyznačuje se přitažlivou jednoduchostí každodenního užívání jedné pilulky. Sdělovací prostředky a předepisující lékaři by však měli lidem poskytnout úplný obraz o všech možnostech a diskutovat o výhodách a nevýhodách každé z nich. Místo toho dochází k selekci údajů, které prosazují určitý schválený příběh.
Lidé dnes více než kdykoli předtím v nedávné historii žádají o více možností pro své zdraví, protože už mají dost toho, že je někdo dusí, ignoruje nebo zostuzuje. Dlouhodobé souvislé rozhovory v podcastech a svobodná výměna názorů na sociálních sítích jsou často považovány za opovržlivé ze strany skupin, které jsou zvyklé být strážci informací.
Promyšlený, vědecky podložený integrativní přístup, který uplatňujeme ve funkční medicíně, je založen na bioindividualitě: co je vhodné pro jednoho člověka, nemusí být vhodné pro vás. Ve funkční medicíně se otevřeně zkoumají faktory, jako jsou potraviny, které jíme, a nedostatek živin, chronický stres, nevyřešené trauma z minulosti, toxiny v životním prostředí a další. Tento přístup založený na důkazech, ale otevřený novým nápadům, poskytuje nový pohled na složitost a nuance lidského zdraví, místo aby poskytoval paušální řešení pro každého člověka. Jste plně informováni a zapojeni do každého kroku a cítíte se jako plnohodnotný účastník svého léčení, nikoli jako pozorovatel, který sleduje, jak se věci dějí pro vás, nikoli s vámi.
Naděje se objevuje i v rámci tradičních lékařských systémů, kde jsou nyní centra funkční medicíny v hlavních institucích, jako například v Clevelandské klinice. Nejsme „okrajoví“, „šarlatáni“ ani žádná jiná hanlivá označení těch, kteří proti nám tak moc protestují.
Slova jako „dezinformace“ se stala zbraní k umlčení těch, kteří se odváží promluvit, eufemismem pro jakoukoli neschválenou nebo nesankcionovanou zkušenost, hlas nebo myšlenku. Proč právě ti, kteří nadužívají slovo „dezinformace“, ho šíří nejvíce? Je to jakýsi orwellovský double-speak, jehož záměrem je překrucovat pravdu.
Podle Světového indexu svobody tisku (The World Press Freedom Index) jsou nyní Spojené státy na 45. místě ze 180 zemí, pokud jde o svobodu tisku. Různorodost myšlení je na historickém minimu a často se od ní aktivně odrazuje. Získat zdraví podle svých vlastních podmínek, stejně jako jakýkoli akt dějinnosti, svobodného myšlení a vůle, je dnes radikálním činem vůči systému, který živí své vlastní zdravotní problémy. Přesto, nebo možná právě proto, dochází k pokojné myšlenkové revoluci ze strany stále informovanějšího obyvatelstva, které požaduje pro své zdraví víc. Obyčejní lidé, kteří hledají celou pravdu a nic než pravdu – tu nejnebezpečnější.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times. Epoch Zdraví vítá odbornou diskusi a přátelskou debatu.
