Epoch Times Česko ČTK

a 19. 11. 2024

Aktualizace v 15:07

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, uvedla dnes dvě ukrajinská média. Servery Censor.net a RBK-Ukrajina se přitom odvolávají na své anonymní zdroje. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

„Nepřítel v noci ve 3:25 (01:25 SEČ) zaútočil šesti balistickými raketami na objekt na území Brjanské oblasti šesti. Podle potvrzených údajů použil taktické rakety ATACMS americké výroby. V důsledku vypálení protiraketových střel posádkami systémů protivzdušné obrany S-400 a Pancir bylo pět raket sestřeleno a jedna poškozena. Jejich trosky dopadly na území vojenského objektu v Brjanské oblasti, kvůli čemuž vznikl požár, mezitím uhašený,“ tvrdí ministerstvo, podle kterého se útok obešel bez obětí a škod.

Ukrajinský generální štáb dříve informoval o tuctu výbuchů a detonací v prostoru zasaženého muničního skladu.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„Skutečně, poprvé (ukrajinští vojáci) použili ATACMS k úderu na ruském území. Útok byl veden na objekt v Brjanské oblasti, který byl úspěšně zasažen,“ citoval RBK-Ukrajina svůj anonymní zdroj z řad ukrajinské armády. Server dodal, že Karačev leží nedaleko Brjanska, asi 130 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích se objevily záběry mohutných detonací.

Muniční sklad, označený jako 67. arzenál hlavní správy dělostřelectva a raketových vojsk ruského ministerstva obrany, podle ukrajinských zdrojů obsahoval dělostřeleckou munici, a to i severokorejské výroby, řízené letecké bomby a rakety jak pro protivzdušnou obranu, tak pro raketomety. Na sklad už na počátku října zaútočily ukrajinské drony.

O prvním útoku raketami americké výroby na cíl v Rusku informoval s odvoláním na nejmenované zdroje také šéfredaktor Censor.net Jurij Butusov, podle kterého Ukrajina využila svolení amerického prezidenta Joea Bidena.

„Ruský diktátor Vladimir Putin již dříve vyhrožoval útokem proti silám NATO, pokud Ukrajina začne útočit zbraněmi dalekého doletu na území Ruské federace. Dnes byla porušena další ‚hnědá linie‘ Kremlu,“ napsal Butusov na sociální síti v ironické narážce na „nepřekročitelné meze“ vytyčované Moskvou.

„Teď bude celý svět sledovat, zda se Putin odváží k nějaké akci. Zahájení dálkových úderů na Ruskou federaci nepovede k rychlému obratu ve válce, ale způsobí značné ztráty v týlových zařízeních ruské armády, zkomplikuje přesuny a logistiku ruské armády v pohraničních oblastech, donutí ještě více roztáhnout prostředky protivzdušné obrany a nepřítel se ocitne na mušce i stovky kilometrů hluboko v Rusku,“ usoudil.

RBK-Ukrajina poznamenal, že dříve několik západních médií informovalo, že americký prezident Biden souhlasil s omezeným použitím raket ATACMS, který mají dolet až 300 kilometrů, k útokům na cíle na ruském území. Předpokládalo se však, že toto svolení se týká jen útoků v ruské Kurské oblasti, kam pronikly ukrajinské jednotky, které nyní čelí mimo jiné severokorejským vojákům nasazeným do války proti Ukrajině. Washington informace o možném využití amerických raket oficiálně nepotvrdil.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.