19. 1. 2025

Nejdelší válka v historii Izraele tvrdě zasáhla jeho ekonomiku, ale analytici nacházejí důvod k optimismu, protože zahraniční investice se vrací a špičkové technologie se drží.

Analýza zpráv

Nejdražší válka v dějinách Izraele si vyžádala těžkou ekonomickou daň. Narušila vše od zemědělství a cestovního ruchu přes zahraniční investice až po vychvalovaný průmysl pokročilých technologií.

Izrael vyšel z války na sedmi frontách jako dominantní síla Blízkého východu a také jeho ekonomika vykazuje odolnost. Podle Bank of Israel rostla izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí zdravým ročním tempem 3,8 procenta, což je mnohem silnější než anemických 0,3 procenta v předchozím čtvrtletí.

Klíčový index na Tel Avivské burze, TA-125 ukázal 30. prosince 2024, že izraelský akciový trh vzrostl za rok o více než 28 procent a je na historickém maximu. Rostou také nákupy nemovitostí, signál, že ekonomika oživuje. 

Velké obavy panovaly ohledně dopadů války na high-tech sektor, neustále rostoucí část ekonomiky, zdroj hrdosti pro takzvaný Národ start-upů a klíč k jeho kritickým bezpečnostním potřebám.

Exodus odborníků?

Odvětví high-tech představuje 16 procent izraelské zaměstnanosti, 20 procent HDP, více než polovinu jeho exportu a jednu třetina daní z příjmu.

Investice do tohoto sektoru klesly v prvním roce války o 30 procent, uvádí zpráva vydaná Israel Advanced Technology Industries a RISE Israel Research and Policy Institute. Někteří tech profesionálové, stejně jako jiní Izraelci se zahraničními vazbami, uprchli ze země po ničivém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Zahraniční společnosti podle informací váhaly s investováním v Izraeli a upřednostňovaly umístění kritických operací do zahraničí, kde letiště a kanceláře nebyly pod raketovými útoky. 

Finanční zprávy na konci roku ale ukázaly oživení. Zahraniční investice ve výši 11,8 miliardy dolarů v první polovině roku 2024 se ukázaly jako výrazně silnější než investice v první polovině roku 2023, kdy firmy z ciziny investovaly v Izraeli 7,3 miliardy dolarů, nepočítaje jednorázovou investici Intelu ve výši 15 miliard dolarů do nového závodu na výrobu mikročipů.

Předčasný exodus kvalifikovaných pracovníků se zmírnil měsíc po 7. říjnu 2023. Objevily se náznaky, že začal ještě před útokem, způsobený předchozím rokem paralyzujících protestů proti plánům premiéra Benjamina Netanjahua na reformu Nejvyššího soudu. 

Demonstrující v Tel Avivu si částečně zakrývá obličej transparentem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua během pochodu proti vládnímu zákonu o reformě soudnictví v Izraeli, 1. dubna 2023. (Jack Guez / AFP přes Getty Images)

Levicově smýšlející Izraelci, kteří na Nejvyšší soud pohlíželi jako na pojistku proti zájmům národních konzervativců, posunuli sociální nepokoje na bezprecedentní úroveň. Záložáci, včetně generálů, hrozili, že se nedostaví do vojenské zálohy. Nálady byly nejsilnější v sekulárním, k Západu vzhlížejícím Tel Avivu, které je rovněž srdcem izraelské digitální ekonomiky.

Leon Hadar, člen think-tanku Foreign Policy Research Institute se sídlem ve Filadelfii si myslí, že  dramatické zprávy o exodu byly přehnané. „Když ekonomika klesá, je tu vždy hodně emigrace,“ řekl pro Epoch Times. Poznamenal, že dokonce i mezi Židy, kteří emigrovali na počátku 20. století do Palestiny, ještě než tam vznikl židovský stát, se většina vrátila domů. 

Někteří nich byli zámožní lidé, kteří také vlastnili domovy v zahraničí a fakticky pendlovali mezi Izraelem jejich původní vlastí a během války se rozhodli žít v zahraničí, řekl Hadar.

„Odchod není pro střední třídu snadný: přestěhovat rodinu, opustit svou zemi,“ říká Hadar a dodává, že mladí, svobodní lidé, kterých je mezi technologickými odborníky hodně, jsou mobilnější.

Podle izraelského Ústředního statistického úřadu se emigrace v měsíci následujícím po útoku v říjnu 2023 zvýšila o 285 procent ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022. Pro ilustraci dopadu protestů uveďme, že v červnu až září 2023 opustilo Izrael o 51 procent více lidí než ve stejném období předchozího roku.

Do nedalekého Kypru, který je oblíbenou destinací Izraelců, se přesunulo tolik lidí, že to ovlivnilo místní trh s realitami. Přijíždějící Izraelci spolu s Rusy, kteří také prchali před válkou, zvýšili ceny bydlení ve městech jako je Limasso a některé Kypřany z trhu vytlačily.

Indický dělník pracuje na staveništi v Tel Avivu v Izraeli, 15. prosince 2024. Pracovní síla z Indie má zaplnit mezeru po desetitisících palestinských dělníků, kterým je od útoku Hamásu ze 7. října 2023 zakázán vstup do Izraele. (Menahem Kahana / AFP přes Getty Images)

Trend se ale rychle zmírnil. Od listopadu 2023 do března 2024 zemi natrvalo opustilo třicet tisíc Izraelců, což je o 14 procent méně než ve stejném období předchozího roku. Nicméně emigrace bez pochyby vzrostla. Izraelští demografové neoznačují odchody jako trvalé, dokud emigranti nebudou pryč téměř jeden rok  

Od roku 2021 do roku 2023 předčil počet osob trvale opouštějících židovský stát množství těch, kteří odcházeli a vraceli se. Statistiky ukázaly, že více těchto lidí bylo ženatých a vzdělaných.  „Izrael musí zajistit, aby mladé, vzdělané elity zůstaly v Izraeli. Poskytují Izraeli přidanou hodnotu,“ říká Hadar. 

Část mezery na trhu práce zaplnili přistěhovalci. V roce následujícím po 7. říjnu 2023 se do Izraele přistěhovalo 31 000 lidí z celého světa. Vedlo je k tomu mnoho důvodů: Někteří Židé uprchli před zmatky rusko-ukrajinské války. Jiní uprchli před pouličními demonstracemi a antisemitismem, který podle nich v západní Evropě narůstá. Někteří se snažili ukázat svou podporu svým souvěrcům ve válce. A další Izraelci, kteří po  léta žili v zahraničí, se vrátili.

Výzvy pro ekonomiku

„Ekonomické dopady byly velmi významné,“ svěřuje se Epoch Times Eli Sperling, učitel z Izraelského institutu při University of Georgia. Podle něj byla velkou ranou mobilizace více než 350 000 záložníků, většina z nichž je stále v uniformách. Ti všichni na trhu práce chybí. 

Odhaduje se, že v roce 2024 bylo zavřeno 60 000 izraelských podniků, což je asi o 50 procent více než obvykle. „Spousta lidí nemohla poslední rok a půl pracovat. Mělo to významný dopad na ekonomiku,“ líčí Sperling. 

Ze země odešly desítky tisíc zemědělských dělníků ze zahraničí, na polích hnila úroda. Další tisíce Palestinců, kteří dojížděli za prací do Izraele z Gazy nebo Západního břehu, dostaly stopku. 

Jak pokračují boje mezi Izraelem a teroristy Hamasu v pásmu Gazy, izraelský dobrovolník nese čerstvě sklizené ovoce z třešňového sadu v Malkia v Izraeli, 5. května 2024. (Jalaa Marey / AFP přes Getty Images)

Zahraniční investoři začali být ostražití, protože raketové útoky Hamásu ohrozily leteckou dopravu do Izraele a z Izraele a vytvořily nebezpečí pro zaměstnance i pracoviště. Když se naplno rozběhla izraelská invaze do Gazy za účelem likvidace Hamásu a když se protižidovské demonstrace rozšířily do západních měst, někteří investoři dostali strach. 

Turismus spadl, což Izrael stálo v prvním roce války asi 5 miliard dolarů. Sperling podotýká, že s tím má osobní zkušenosti. Dvě cesty studentů University of Georgia do Izraele, které měl doprovázet, byly zrušeny. Bezpočet dalších škol, kostelů a synagogálních skupin udělalo totéž, poznamenává. 

Obsazenost hotelů prudce klesla. Propad v turistickém průmyslu částečně odlehčila vláda, když zaplatila ubytování v hotelech Izraelcům vysídleným po útocích Hamásu, popisuje Sperling. 

V květnu 2024 guvernér Bank of Israel Amir Yaron odhadl, že náklady na válku v letech 2023 až 2025 budou odhadem 67 miliard dolarů.

Vláda stále čelí obrovskému množství finančních problémů. Inflace pokračuje, i když ne tak hrozná jako dříve. V lednu 2023, téměř rok před válkou, byla na 5,4 procenta, ale podle Bank of Israel klesla na 3,4 procenta v listopadu 2024.

To bylo stále vyšší než vládní cíl 1 až 3 procenta a dostatečně vysoké na to, aby nedošlo ke snížení úrokových sazeb, aby se podpořila ekonomika. Růst se po začátku války zpomalil na odhadovaných 1,9 procenta pro rok 2024 ve srovnání s 3,4 procenty v předchozím roce.

Úvěrový rating Izraele byl agenturou Moody dvakrát snížen, podruhé o dva stupně. To přišlo v září 2024 poté, co Izrael eskaloval svou válku s Hizballáhem. Moody’s předpovídá pomalejší oživení než po předchozích konfliktech a „významnou eskalaci geopolitického rizika“. První snížení ratingu v únoru 2024 bylo poprvé, kdy izraelský rating klesl pod A1.

S novým rokem se izraelští obyvatelé dočkali zvýšení daně z přidané hodnoty u všech transakcí ze 17 procent na 18 procent.

Lidé procházejí 12. dubna 2024 trhem s potravinami v izraelské Netanyi. Pokud se zemědělství vzpamatuje, pomůže to ekonomice snížením dovozu potravin, říká Eli Sperling. (Amir Levy / Getty Images)

prudce vzrostla poté, co řada ohromujících izraelských útoků nejen připravila o život hlavy a vojenské vůdce teroristických skupin Hizballáh a Hamás, ale také zranila nebo zabila tisíce důležitých členů Hizballáhu při koordinované explozi jejich pagerů a vysílaček. 

I když tyto druhy vítězství negativně ovlivňují veřejné mínění v některých sektorech, Sperling připomíná, že „dávají důvěru velkým podnikům a vládám po celém světě, které dlouhodobě spolupracují s Izraelem“.

Nový rok s sebou také přináší reformy, o nichž vláda doufá, že pomohou ekonomice, jako je snížení byrokratických požadavků, které zpomalují dovoz, a uvolnění některých dovozních monopolů, které zvyšují ceny spotřebního zboží. Zatímco vláda udržuje vyšší válečné výdaje, i další sektory ekonomiky volají po podpoře, včetně pokročilých technologií.

Obranný a bezpečnostní průmysl] si ve válce finančně polepší. V důsledku uvedení nových technologií vzniká zájem mezinárodních stran a investorů. 

Eli Sperling, teaching fellow, Israel Institute, University of Georgia

Izrael ve svém celosvětovém žebříčku umělé inteligence klesl v roce 2024 na deváté místo z pátého místa v roce 2021. Technologičtí lídři chtějí, aby vláda vynaložila více na technické vzdělávání, aby do roku 2028 zajistila 23 000 kvalifikovaných absolventů středních škol a 9 000 absolventů vysokých škol ročně. 

Válka byla dobrá pro obranný a bezpečnostní průmysl, poznamenává Sperling. „V době války dostanou finanční podporu. V důsledku uvedení nových technologií existuje zájem ze strany mezinárodních stran a investorů,“ říká. 

Pracovníci v ústředí izraelské společnosti 1MRobotics v izraelském Tel Avivu, 11. ledna 2023. (Jack Guez / AFP přes Getty Images)

Zemědělství by se mohlo znovu odrazit ode dna, a pokud k tomu dojde, klesnou i ceny potravin. Thajsko v červnu 2024 oznámilo, že thajští dělníci se začnou vracet na izraelské farmy. Před válkou tam pracovalo téměř 30 000 cizinců, včetně 10 000 Thajců, z nichž někteří byli zabiti nebo zajati jako rukojmí Hamásem při jeho útoku 7. října 2023.

Thajsko uvedlo, že do konce roku by mělo být zpět v Izraeli přes 10 000 pracovníků. Do země se začínají navracet za prací i dělníci ze Srí Lanky. Pokud se zemědělství obnoví, pomůže to ekonomice snížením dovozu potravin, líčí Sperling. 

Vláda doufala, že příměří s Hizballáhem povede k opětovnému zahájení prací na farmách na severu země. Stále je však příliš brzy na to říci, zda se tato naděje splní, upozorňuje Sperling a doplňuje, že obyvatelé severního Izraele zůstávají opatrní v nadějích, zda 60denní příměří s Hizballáhem, které končí 27. ledna, bude dostatečně pevné na to, aby zaručilo bezpečí pro tamní domovy a podniky.

Podle něj je na vládě, aby ukázala ekonomický pokrok. „Vysoké životní náklady, nízké mzdy, vysoké náklady na pohonné hmoty, auta, to vše ovlivňuje veřejné mínění, zda podporuje nebo nepodporuje vládu, a to, jak voliči přemýšlejí o svém hlasování v [příštích] volbách,“ konstatuje Sperling.

V článku byly použity informace od tiskových agentur Associated Press a Reuters.

ete – 

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram